Kříž (U kříže)

Všeobecně se tvrdí, že tato vodní plocha, zvaná i jako U kříže, vznikla kvůli tomu, aby mohla v případě sušších let dotovat vodou pod sebou umístěné rybníky Jáma a Plachta, které vznikly nejspíše již v 15. století. Z toho se mnohdy uvažuje, že i Kříž by mohl být tohoto stáří, ale ve skutečnosti je mnohem mladšího původu.

To naznačují i listinné zdroje z roku 1661, v nichž se hovoří o tom, že tehdy mělo město Hradec Králové vlastně jen 1 lovný rybník (Březhradský), 3 vejtažní (Nový za Obcí, Bejšťský, dnes známý jako Biřička, Roudničský) a 4 výtěrné (Datlík, Cikán, Plachta, Jáma). O žádném dalším není zmínky, natož že by se objevila v nějakých zápisech výše zmíněná vodní plocha, která byla od svých počátků lesním rybníkem. Není zaznamenaná ani v mapě I. vojenského mapování z let 1764- 1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113), z čehož můžeme dovodit, že do konce 18. století neexistovala, pokud nešlo původně jen o jakousi přírodní mokřinu a v těchto místech se mnohdy utvářel maximálně malý rybníček.

Jistí si můžeme být pouze původem jejího pojmenování, jež získala od toho, že u ní stával od dávných dob nejprve malý dřevěný křížek, jenž byl později nahrazen velkým z téhož materiálu. Na čí památku vznikl, to dnes již nevíme. Existuje však řada pověstí, z nichž ta nejznámější tvrdí, že zde byl oloupen a zabit místní pláteník. Další verze hovoří o tom, že si tu měla jedna dívka vzít život z nešťastné lásky, když ji dal její nastávající košem kvůli movitější ženě. V dobových zdrojích objevíme i dodatek v tom, že měla být navíc těhotná a tímto způsobem vyřešila "svoji hanbu". František Pitaš ve své knize „Nový Hradec Králové 1930“ se o Kříži zmiňuje takto: „V letech 30. min. století postaven byl v lese u rybníčka dřevěný kříž. Když shořel, byl nahražen nynějším. Říká se tu „U kříže“. Tehdy přejal a zařídil královéhradecké městské lesy bývalý lesní ředitel František Oppelt, v jehož mapách z let 1824 a 1831 byl zaznamenán jak zdejší kříž, tak rozdělení lesů na pravidelné čtverce. Na jiném místě výše jmenované knihy můžeme naopak číst toto:

"U kříže.

Kříž v lese u Nového Hradce postavil Novohradecký spolek. Dříve prý tu stával dřevěný křížek na nějakou památku. Dle jedné verse byl zde kdysi oloupen a zabit místní jeden pláteník, dle jiné se vedle v rybníčku utopila dívka z nešťastné lásky."

Zatímco kříž mohl v této lokalitě stávat již počátkem 19. století, tak zdejší vodní plocha ne, neboť ji nenalezneme jak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 1. třídy Ferdinanda Tarische a geometra 3. třídy Franze Fenzla (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA202018400), tak v jeho reambulaci z roku 1877 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_4975_7). Stejně tak ji nenajdeme ani v mapě II. vojenského mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_IX). Podle mne vznikla až koncem 70. let 19. století, a to nejspíše díky novohradeckému lesmistrovi Františku Rotterovi, který postavil v roce 1875 v lese u studánky tříhrannou kapličku na paměť stříbrné svatby císařského páru Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské a zasloužil se i o řadu jiných úprav novohradeckých lesů. Dokladem mého tvrzení by mohla být mapa III. vojenského mapování z let 1877-1880 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=3vm&map_region=25&map_list=3956_1), kde byl již Kříž zanesen. Stejně tak se to dá vyvodit z toho, že do té doby vedla těmito místy cesta od Nového Hradce Králové k Bělči nad Orlicí přímým směrem a posléze byla právě v lokalitě "U kříže" posunuta severněji, takže vznikl současný ohyb, jinak by totiž cesta vedla téměř středem současné vodní nádrže (viditelné opět až ve III. vojenském mapování). Tímto krokem došlo rovněž ke změně hranice lesních oddělení 43 a 55.

Od konce 19. století sloužil rybník k chovu okrasných druhů ryb a býval nejvyhledávanějším místem výletníků a letních návštěvníků. Před 1. světovou válkou byla v jeho okolí vysázena řada listnatých stromů, a to v pruzích mezi staršími jehličnatými porosty, takže vznikla na podzim pestrá směsice červeně zbarvených listů dubu červeného, bílých listů topolu stříbrného, tmavě červených listů javorů a žlutých až žlutooranžových listů jasanů, dubů, jilmů a lip. V téže době byla tato místa známá též výskytem vzácného jednokvítku velekvětého, který dnes z naší přírody postupně mizí. Za 2. světové války se měli v okolí Kříže ukrývat různí uprchlíci před německými okupanty, ale vzhledem k blízkosti vojenské střelnice, lesního hřbitova a obcí Malšovic a Nového Hradce Králové lze o tom pochybovat. Maximálně mohlo jít o místa krátkodobých srazů apod., ale ne o dlouhodobý úkryt. Později byl rybník zanešen bahnem tak, že koncem 80. let 20. století připomínal spíše bažinu, i když ještě ve vojenské topografické mapě v měřítku 1 : 5 000 od Ing. V. Rybišara a J. Lovětínského z roku 1960 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_1__M-33-68-(124)) byla udávána jeho maximální hloubka 2 m, ale to bylo díky úpravě Kříže počátkem 50. let 20. století. Ke skutečné obnově tohoto rybníka však došlo až v letech 2006-2007 (normální objem nádrže - 7 682 m3, plocha zatopení při normální hladině - 6 924 m2, celkový objem při maximální hladině - 10 339 m3, plocha zatopení při maximální hladině - 7 509 m2, délka obnoveného přivaděče pro dotaci vody rybníků Jáma a Plachta - 205 m).