Křížová cesta v Bohosudově

Zdejší křížovou cestu neboli kalvárii nalezneme na skalním ostrohu nad železniční tratí, jemuž říkali původní němečtí obyvatelé "Kalvarienberg" a dostaneme se k ní ulicemi Vinohrady, Nad Kalvárií nebo Lipovou. Zahrnuje barokní kapli Božího hrobu a 14 kapliček s jednotlivými zastaveními Krista na cestě k ukřižování, k nimž přibyl v roce 1905 železný kříž s Ukřižovaným Kristem, plačící Pannou Marií po pravé straně a apoštolem sv. Janem na pravé straně (viz https://www.visitkrupka.cz/cs/prochazka-na-kalvarii či https://www.krupka-mesto.cz/assets/File.ashx?id_org=7526&id_dokumenty=7359).

Kdy přesně tento soubor vznikl, tak to dnes již nevíme, ale většina zdrojů klade jeho vznik do 18. století, což je docela možné, protože v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 ho nenalezneme (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c025), ale ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=W_4_II) a v indikační skice stabilního katastru z roku 1843 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT301018430) je již zaznamenán.

Podle všeho původní křížovou cestu měli na svědomí zdejší jezuité, kteří sem přišli v roce 1591 z Chomutova a kolem roku 1650 začali s výstavbou kláštera a poutního kostela, jemuž začali říkat Mariaschein. K této úvaze mne vede to, že po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla předána správa křížové cesty do rukou obce. Tehdy se ovšem ve výklencích kapliček nacházely pouhé malby. Ty byly později nahrazeny litinovými reliéfními vyobrazeními, jež byly zřízeny spolu s výše jmenovaným křížem, který navíc s oběma plastikami získal nové kamenné sokly. Stejně tak bylo toto místo upraveno jako vyhlídka, kterou propagovala řada periodik či turistických průvodců. Jako příklad dejme knihu "Wegweiser durch das Erzgebirge,Vogtland, Nordböhmen, Duppauer Gebirge und Böhmische Mittelgebirge" od prof. Bruno Berleta z roku 1911.

Vzhledem k tomu, že valeně do pasů sklenutá kaple Božího hrobu (lidově zvaná jako kaple Pod Kalvárií) o obdélníkovém půdorysu s pilastrovým členěním a volutovým štítem je datovaná obdobím kolem poloviny 18. století, tak je téměř jasné, že oněch 14 zastavení křížové cesty bylo vybudováno právě tohoto času, i když již zmíněné I. vojenské mapování nám přináší v této lokalitě pouze dřevěný kříž, což by klidně mohl být symbol pro křížovou cestu, ovšem ne z kamene, nýbrž ze dřeva, takže je úplně možné, že původní křížová cesta byla jako mnoze jinde zřízena nejprve ze dřeva a teprve v 18. nebo 19. století nahrazena kamennými objekty, což bylo tehdy dost časté nejen u křížových cest, nýbrž i u různých kapliček či Božích muk. O tom hovoří i památkáří, že původní křížová cesta byla tvořena "dřevěnými kříži s korpusy malovanými na plechu", takže teoreticky tu mohla stát již koncem 17. století jako memento vítězství římských katolíků v třicetileté válce. Některé německé dobové zdroje pak hovoří o tom, že došlo k jejímu zřízení v letech 1736-1738 a spojují ji dokonce s krupským farářem P. Johannem Wenzelem Adalbertem Krohem, avšak zde mohlo dojít k záměně krupské a bohosudovské křížové cesty, pokud u zřízení obou nestál ten samý člověk. K tomu je ještě třeba říci to, že není pravda, že by kaple Božího hrobu byla vystavěna až v roce 1859, jak uvádí "Teplický deník" (viz https://teplicky.denik.cz/zpravy_region/krizova-cesta-bohosudov-barokni-kaple-20210402.html), protože jako zděná stavba je zaznamenána již v indikační skice stabilního katastru z roku 1843.

Péče o všechny objekty bývala dříve velmi vzornou, a to nejen kvůli zdejším poutím, ale též proto, že místní obyvatelstvo bylo velmi religiózně zaměřeno a bývalo již od dávných dob nazýváno hradbou proti protestantismu. Po odsunu německého obyvatelstva z těchto "krušnohorských Lurd" se toto změnilo a návrat k původnímu stavu přichází teprve po sametové revoluci, čemuž pomohlo také její prohlášení za kulturní památku, k němuž došlo 16. března 1993 (viz https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/krizova-cesta-s-kapli-boziho-hrobu-a-ukrizovanim-121860). K tomu ještě dodejme, že v roce 1761 byla do interiéru kaple Božího hrobu, existující již před 2. zářím 1706 (tehdy se sem uskutečnilo slavnostní procesí s milostnou soškou Piety v souvislosti s benedikací hlavního oltáře nového barokního poutního kostela), umístěna umělecky velmi dobře vytvořená socha Ježíše Krista. Ze všeho jmenovaného nám tedy vyplývá to, že de facto nejsme o nic chytřejší, jak tomu tehdy bylo a nejspíše se už nikdy úplnou pravdu nedozvíme. Z pamětníků je dávno prach či popel, stejně tak dopadly mnohé listiny, knihy a dokumenty, když se po znovuosídlení Sudet snažily státní orgány úplně vymítit zmínky o tom, že zde dříve žili Němci.

V současné době je tomu již jinak, protože uměle měnit historii se nikdy nikomu nevyplatilo a ti Němci, co zde žili před staletími, neměli nic společného s nějakým Adolfem Hitlerem a jemu podobnými. V roce 2004 bylo zrestaurováno sousoší Kalvárie a roku 2018 se pak přišlo s plánem opravit kapli Božího hrobu i jednotlivá zastavení křížové cesty. S vyhlášením výběrového řízení se přišlo v roce 2023 (viz https://www.krupka-mesto.cz/proc-jsou-zavrene-krupske-kostely-protoze-se-opravuji/d-16922), ale v následujícím roce došlo k jeho zrušení, protože žádost o dotaci v rámci Programu na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje pro rok 2024 byla odmítnuta. Na závěr je třeba ještě dodat to, že při své návštěvě Bohosudova v roce 1813 navštívil kapli i křížovou cestu sám velký Johann Wolfgang Goethe, jenž se i pokochal zdejšími výhledy.

Křížová cesta v Bohosudově na mapě