Krušovice

památné tři Duby letní

pomník V. Rabase

pivovar (1558 -1581)

kaple Nejsvětější Trojice (1728)

zřícenina Kozího hrádku

zámek (1728)

Jiný název objektu Krušejovice

Archeologické nálezy učiněné na katastru obce dokladují přítomnost obyvatelstva již v období kolem 5. století př.n.l. Nálezy jsou pravděpodobně spjaty s hradištěm na vrchu Louštíně. Toto hradiště, stejně jako nálezy v okolí a v Krušovicích, nelze přesněji datovat a proto je datace 5. století př.n.l. čistě hypotetická a převzata z většiny archeologických názorů. Při datu první zmínky a tedy v roce 1343, je ves uváděna jako součást křivoklátského zboží. Některé prameny však uvádějí, že ves byla založena již kolem poloviny 13. století, ale tato zpráva není písemně podpořena. Později v roce 1356 je ves uváděna v manském majetku Viléma Zajíce, který užívá zdejší predikace. Právě v tomto roce však Vilém Zajíc umírá a ves začíná často střídat své majitele. Tato situace trvá až do roku 1439, kdy se Krušovice stávají majetkem Hanuše Zumra z Herstošic za nějž je ves vypálena. Po Hanušově skonu se zničená ves formou odúmrtě dostává do majetků Krále. Následně se přes Bořivoje z Rudy (někdy uváděn jako Bivoj z Roudné) dostaneme do roku 1462 k rodu Čelechovců z Kralovic, kteří nejprve nechali zpustošenou ves i se zdejší tvrzí opravit. Z roku 1522 tak pochází první hodnověrná zmínka o krušovické tvrzi, kterou v roce 1530 získal Václav Pětipeský z Chyš. O pouhé dva roky později dochází k další změně majitelů a nově se zde zapisuje rod pánů z Vřesovic od nichž v roce 1540 získali krušovické zboží Šlikové z Holíče. Roku 1548 zakoupili opětně pustou ves Bírkové z Nasilé, kteří nechali ves osídlit a tvrz opět opravit, aby ji v roce 1583 prodali císaři Rudolfovi II. za nějž se ves opětně stala součástí křivoklátského zboží. Stará tvrz přestala sloužit a roku 1589 již není zaznamenávána. Její pozůstatky pozvolna mizely a dnes nedokážeme s jistotou určit ani její přesnou polohu. Některé prameny však uvádějí možnost, že se jedná o nedalekou zříceninu zvanou Kozí Hrádek. Nová císařská tvrz byla postavena u pivovaru v roce 1597. V roce 1620 byla celá ves vypleněna těsně před bitvou na Bílé hoře a ve zpustošeném stavu zůstala celých deset let. Po tomto datu byla ves opětovně zničena saským vpádem. Od roku 1658 byla ves společně s dalšími statky císařem Leopoldem I. Schwarzenberkům a roku 1686 získali Krušovice Valdštejnové. Ti nejprve zvelebili celou ves a roku 1728 zde vystavěli zámek, který pravděpodobně stojí v místech nové tvrze. Roku 1731 věnným a dědickým způsobem přešla ves do majetků Fürstenberků, kteří zámek nechali roku 1817 přebudovat. Tomuto rodu patřila ves až do roku 1945. Přesné datum založení zdejšího pivovaru není známo a tak uvádíme rozmezí 1558 – 1581, kdy ves drželi Bírkové z Nasilé. V roce 1632 pivovar vyhořel a byl obnoven až o osm let později a od té doby vzkvétal. Nevelká zřícenina Kozího hrádku se nachází v severozápadním úbočí kopce Louštín. Z historických záznamů se o hrádku takřka nic nedovídáme. Neumíme určit ani dobu jeho založení a tudíž ani jeho pravděpodobného zakladatele. Objekt je nadále předmětem našeho zájmu a vyvstává zde možnost, že se jednalo o předchůdce pozdějšího krušovického zámku. Přístup k němu je poměrně orientačně náročnější a je potřeba odbočit z níže uvedené červené TZN na lesní cestu vedoucí západním směrem. Krušovice jsou rodištěm malíře Václava Rabase, který se zde narodil v roce 1885. Památné tři Duby letní se nacházejí východně od obce. Pomník malíře Václava Rabase se nachází u silnice do Řevničova, severovýchodně od obce. Obcí prochází červená TZN od Hředlí, která pokračuje za Krušovicemi dále k vrchu Louštín a do Rakovníka.