Vlašský dvůr

Na tomto místě se kdysi skladovalo stříbro. Na dvoře se razily mince, v audienční síni se hlasitě rokovalo, v královských komnatách se tančilo, jedlo se a pilo, soudilo.

Vlašský dvůr byl nejdřív prosté opevnění, určené k ochraně obchodní stezky, později byl přestavěn na královské sídlo.

Největší proměnou prošel za Václava II, který tu soustředil všechny mincovny z království. Jednak zde byl k ražbě mincí materiál, jednak král přistoupil k měnové reformě, kterou chtěl zajistit kvalitní a jednotnou měnu. K provedení úkolu si přizval florentské právníky a finančníky, kteří na místní obyvatelstvo pravděpodobně učinili mocný dojem. Vlašský Dvůr se totiž jmenuje po nich, neboť pocházeli z Vlach, jak se tehdy říkalo Itálii.

S mincovní reformou souvisí i přestavba celého komplexu. Byla tu vybudována centrální ražebna, nad kterou se postavilo patro obývané králem, a kolem obvodových zdí dvora se vytvořily malé a útulné šmitny - mincířské kovárny.

Počátkem 15. století se stal oblíbeným místem krále Václava IV., který zde nechal vybudovat reprezentační i obytné prostory s věží a kaplí, v nichž nechal umístit královské poklady.

Zhruba před sto lety proběhla citlivá novogotická přestavba. V současné době zde sídlí Městský úřad Kutná Hora. Některé místnosti slouží jako muzeum:

 

Královská mincovna - Základní koncepce expozice vyjadřuje vazby mezi panovníkem jako vydavatelem mincí s absolutním právem panovníka razit mince, mincovnou a městem Kutná Hora. Na stěnách jsou portréty panovníků, kteří v Kutné Hoře nechávali razit mince - v pravé části jsou vystaveny groše, vlevo tolary. Tolary se původně razily v Jáchymově, od r. 1520 zde; postupně nahradily v oběhu groše (poslední groše byly r. 1547), původně se razily ručně, později se vyráběly pomocí lisu. Výzdoba oken představuje práci horníků z titulního listu Kutnohorského kancionálu (konec 15. století). Spodní místnost patrně sloužila jako královská kaple (motiv zdůrazňuje výklenek s ledňáčkem ve věníku, symbol Václava IV.), po husitských válkách zde byla pokladnice a mincovní kancelář.

Mincířská kovárna tzv. šmitna - je to replika mincířské kovárny. Prostor se velmi podobá původnímu prostoru historické šmitny, navíc se nachází v původních prostorách úřadovny - v části Vlašského dvora nejméně zasažené novodobou přestavbou. Tato nová část expozice plynule navazuje na starší expozici "Královská mincovna".
Návštěvník tak uvidí při práci mincíře, který na kovadlině roztepává stříbrný cín na plech, i mincíře-střihače, který mincířskými nůžemi vystřihuje farfule a plíšky; pozná úředníka mince, který právě vstupuje do šmitny z osvětleného nádvoří, aby dohlédl na průběh prací a vše zaznamenal do verkových register...Uslyší také o incidentu z roku 1552, který způsobili "ožralí" mincíři, kteří ze sklenice nemírně víno při práci popíjeli.

Královská audienční síň - Z Vlašského dvora vyšla řada státních dokumentů a rozhodnutí; mezi nejvýznamnější patří "Dekret kutnohorský", který zde byl vydán 18. ledna 1409 králem Václavem IV. a který změnil zastoupení národů ve všech orgánech Univerzity Karlovy. Uskutečnila se zde také volba panovníka: 27. května 1471 byl zvolen českým králem Vladislav Jagellonský, který zde později velice rád pobýval. Fresky znázorňující obě významné události najdeme právě v této síni. K dalším pozoruhodnostem patří zejména konšelská lavice: pochází z původní radnice, která vyhořela v srpnu 1770. Je provedena na způsob truhly, má překlopné opěradlo (když konšelé se starostou nesouhlasili, opěradlo otočili a sedli si zády k němu).

V současné době se využívá k slavnostním zasedáním i příležitostem. Konají se zde svatby, vítají se noví občánci.

Královská kaple - Je zasvěcena patronům země české a uherské Sv. Václavovi a Sv. Ladislavovi, vznikla koncem 14. století a patří k vrcholům české gotické architektury.

Prohlídka je velice zajímavá, trvá cca 40 minut. Zvládli jsme ji při naší toulce po Kutné Hoře.