Kvasice - náměstí A.Dohnala
Dnes jsou Kvasice sídlem s necelými 2500 obyvateli, ale městečkem se staly už v polovině 14.století, kdy zde vznikla i tvrz. Pak se tu ale na svém tažení zastavili husité a všechno to tu vypálili. Zle bylo i v dobách třicetileté války a až poté se Kvasice mohly z válečných hrůz a ničení trochu vzpamatovat. První polínko do kotle prosperity přiložili Rottalové, kteří zdejší panství získali po Bílé Hoře a měli je v držení až do poloviny 18.století. Největšího rozmachu městečko dosáhlo brzy poté, kdy zde byl zbudován cukrovar, ten je dnes ale už zrušený.
Centrum Kvasic tvoří Horní a Dolní ulice, které ústí na dlouhé nálevkovité a rozšiřující se náměstí Antoše Dohnala. Na něm odjakživa stávaly všechny významné městské budovy jakými byla radnice, panská hospoda, pivovar, fara a pochopitelně i ty měšťanské domy. Dlužno dodat, že dnešní podoba těchto patrových stavení není nijak oslnivá. Zaujme jen barokní fara z roku 1739, jejíž fasádu zdobí sluneční hodiny a budova barokní radnice.
Plochu rynku v jeho nejspodnější části zaplňuje zrekonstruované autobusové mininádraží, před kostelem stojí několik kaštanů a líp a centrální část je zkrášlena parčíkem, kde je umístěna busta T.G.Masaryka.
Estetickou hodnotu náměstí nejméně o 100 % navyšuje jeho východní strana. Před vstupem do zámeckého parku (a jakoby vykročeno do náměstí) se vypíná vysoké průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv.Jana Nepomuckého. Tohle nádherné sakrální stavení dostavěl roku 1740 stavitel Tomáš Sturmer.
Má půdorys latinského kříže a skládá se z podélné chrámové lodi (umístěné už v areálu parku), ukončené půlkruhovým presbytářem a oratořemi. Nejhodnotnější částí exteriéru je ale to monumentální vstupní průčelí, lemované po stranách nakoso postavenými věžemi.
Interiér vyniká velmi cennou výzdobou, z níž je nutno se zmínit hlavně o obrazech zdobících hlavní a boční oltáře a které jsou dílem Václava Vavřince Reinera. V chrámu jsou k vidění také obrazy od malíře Ignáce Raaba a výzdobu dotváří sochy od mistra Jiřího Schaubergera.
Nalevo od kostela se nachází volný vstup do zámeckého parku a pohled na čtyřkřídlou a dvoupatrovou (hezky opravenou) budovu zámku s věží vypínající se nad hlavním vchodem.
Zámek vznikl na místě bývalé vodní tvrze a později hradu. Nejprve byl renesanční s arkádovým nádvořím, později byl přestavěn barokně a svou dnešní klasicistní podobu získal začátkem 19.století za hraběte z Lamberka.
V dnešní době jeho interiéry neobývají žádní feudální páni, ale důchodci. A nejspíš se jim tady žije blaze, neboť na procházku nemusí nijak daleko. Zámek je totiž obklopen dosti rozlehlým upraveným anglickým parkem o rozloze asi 5 ha. A oni tak mohou, kráčejíc po jeho cestičkách, obdivovat nejen ten tři sta let starý ořešák černý (nejmohutnější takový v celé ČR), ale i další cenné stromy.