Muzeum bylo zpřístupněno v roce 1913 a sídlí v renesančním zámku, ke kterému byla v roce 2010 přistavěna nová moderní budova.

Vlastní zámek nechal tehdejší majitel Kyjova Jan Kuna z Kunštátu postavit okolo roku 1540 a nahradil zaniklou tvrz. V roce 1548 získalo zámecký objekt město, bydleli v něm městští úředníci a později důstojníci místní posádky. Za třicetileté války zámek v roce 1636 vyhořel, později byl barokně upraven a v 18. století rozšířen o severní část. Při obnově v roce 1911 byly jižní zámecké fasády ozdobeny pseudorenesančními sgrafity, zachycujícími dějiny zámku.

Město Kyjov jsme navštívili na závěr jednodenního výletu. Auto jsme zaparkovali přímo na náměstí a šli do zámečku, kde jsme si prohlédli vlastivědné muzeum. V muzeu jsme viděli expozici archeologickou s názvem Pravěk Kyjovska, otevřenou v roce 1975. Jsou zde exponáty dokladující osídlení Kyjovska od starší doby kamenné až po osídlení Slovany.

Dále jsme si prohlédli expozici etnografickou, která byla pro veřejnost otevřena rovněž v roce 1975 pod názvem Cesta slovácké vesnice od feudalismu k socialismu. Tato Komunistická verze byla již naštěstí předělána a tak jsme shlédli ukázky tradičních řemesel či krojů.

Nejvíce se nám líbila expozice přírodovědecká z roku 2004, kde jsme si prohlédli vycpané zvířata. Nechyběl ani náš oblíbený pták Ťuhýk.

Otevírací doba

Celoročně pondělí až pátek od 8.00 do 12.00 hodin a od 13.00 do 16.00 hodin, v neděli od 12.30 do 16.30 hodin.

Vstupné

Děti do 6 let zdarma
Děti 6 - 15 let 10 Kč
Studenti 15 Kč
Důchodci 15 Kč
Dospělí 30 Kč
ZTP-P 10 Kč
Pedagogický doprovod: zdarma

http://www.masaryk.info/vlastivedne-muzeum-kyjov/

V pokladně muzea jsme dostali razítko a koupili turistickou známku města Kyjov. Potom jsme již vyšlapali po schodech nad muzeum, kde jsme si prohlédli exteriéry kaple svatého Josefa. O kapli se dozvíte v mém dalším článku.

Historie města Kyjov

Město Kyjov, o němž je první písemná zmínka z roku 1126, stojí na místě někdejší Velkomoravské osady. V roce 1222 se Kyjov stal Městečkem, patřící ke klášternímu hradisku v Olomouci. V druhé polovině 13. století se Městečko značně rozšířilo a bylo opevněno palisádou. Po dobytí města husity přešel Kyjov na jejich stranu, ale roku 1431 se Kyjova zmocnil vévoda Albrecht, který nechal řadu obyvatel popravit a město vypálit. V průběhu 15. a 16. století se na území města rozvíjela řemesla a byly postaveny nové domy. V roce 1515 se Kyjov stává městem. Kolem roku 1540 nechal tehdejší majitel Kyjova Jan Kuna z Kunštátu postavit v městském centru renesanční zámeček, který nahradil zaniklou tvrz. V roce 1548 získalo zámecký objekt město, bydleli v něm městští úředníci a později důstojníci místní posádky. Za třicetileté války zámek v roce 1636 vyhořel, později byl barokně upraven a v 18. století rozšířen o severní část. Při obnově v roce 1911 byly jižní zámecké fasády ozdobeny pseudorenesančními sgrafity, zachycujícími dějiny zámku. Od roku 1928 je zde vlastivědné muzeum, dnes Vlastivědné muzeum Kyjov. V roce 1567 se Kyjov stává královským městem. Ve městě byla postavena nová budova radnice, sladovna, pivovar, mlýn a jatky. Na náměstí byly postaveny renesanční domy. Na dalším rozvoji města se velmi negativně podepsala třicetiletá válka a morová epidemie. V období války bylo město několikrát napadeno a vydrancováno a koncem války také vypáleno. Značné množství obyvatel města bylo odvlečeno do otroctví. V 19. století město v důsledku nástupu průmyslu začalo opět vzkvétat. Historické centrum je tvořeno náměstím s přilehlými ulicemi. Na náměstí je renesanční budova radnice s věží postavená v letech 1561 až 1562 a v roce 1857 byla rozšířena. Domy obklopující náměstí byly postaveny většinou v 19. a 20. století. Ve středu náměstí je Mariánský sloup zhotovený v roce 1728. Renesanční zámek byl postaven v první polovině 16. století a později prodělal barokní přestavbu. V současné době je v objektu zámku expozice muzea, která se mimo jiné zaměřuje na období pravěku. K církevním památkám ve městě řadíme kostel Nanebevzetí panny Marie. Kostel svatého Cyrila a Metoděje v sousedství bývalého kapucínského kláštera, který byl postaven v letech 1713 až 1723. Hřbitovní kaple byla postavena v 19. století, ale věž této kaple dříve patřila k bývalému farnímu kostelu.

Na místě dnešní kaple sv. Josefa byl asi ve 12. století vystavěn jednolodní Kostel sv. Martina v románském stylu, který se nedlouho po dostavění stal kostelem farním. Po roce 1579 byl kostel několikrát přestavován, a také k němu byla přistavěna věž. Roku 1786 byl kostel odsvěcen a přeměněn na vojenské skladiště, které roku 1807 vyhořelo a kromě věže byla stavba zbořena. Z původního materiálu kostela byla v letech 1831–1832 vystavěna současná kaple sv. Josefa. V roce 1994 proběhla oprava kaple. Původně byl okolo kostela kyjovský hřbitov.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.89-90 Slovácko-Chřiby a jižní Haná

Na místě dnešní kaple sv. Josefa byl asi ve 12. století vystavěn jednolodní Kostel sv. Martina v románském stylu, který se nedlouho po dostavění stal kostelem farním. Po roce 1579 byl kostel několikrát přestavován, a také k němu byla přistavěna věž. Roku 1786 byl kostel odsvěcen a přeměněn na vojenské skladiště, které roku 1807 vyhořelo a kromě věže byla stavba zbořena. Z původního materiálu kostela byla v letech 1831–1832 vystavěna současná kaple sv. Josefa. V roce 1994 proběhla oprava kaple. Původně byl okolo kostela kyjovský hřbitov.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.89-90 Slovácko-Chřiby a jižní Haná

Vedle zámečku se od roku 2010 nachází nový objekt muzea. Je v něm umístěno především technické a administrativní zázemí a to depozitáře, konzervátorská dílna, knihovna a pracovny odborných pracovníků muzea. Nové prostory tak nahradily dnes již nevyhovující depozitáře, uvolnily se místnosti pro rozšíření stálých expozic v zámečku a muzeum také konečně získalo víceúčelový sál pro pořádání přednášek a dalších akcí, který doposud zcela chyběl.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.89-90 Slovácko-Chřiby a jižní Haná

Kaple svatého Josefa ve městě Kyjov stojí na vyvýšenině nad východním okrajem původní zástavby města. Kaple sv. Josefa byla postavena v roce 1833 na zbořenisku nejstaršího kyjovského farního kostela sv. Martina z roku 1180, zrušeného a odsvěceného roku 1784. Jednolodní, podélná, orientovaná stavba kaple z cihel a kamene byla přičleněna ke starší věži z roku 1692. Byla postavena z nadace vdovy Urbanové, rozené Kemetrové, na paměť jejího zemřelého syna Josefa, a posvěcena 19.3.1833.

Má jediný oltář s klasicistickou kamennou architekturou v záoltáří. Roku 1963 sem byl přenesen oltář sv. Dominika z bývalého špitálu (nyní LŠU). Rozměry kaple jsou 18x9, 5x6,5 m. Věž je vysoká 27m a slouží za zvonici farního kostela. Na jejím místě stával původní románský farní Kostel sv. Martina z 12.století. Stavba byla v roce 1692 zcela přestavěna, jak dodnes dokládá nápis nad portálem kostelní věže. V roce 1786 byl kostel odsvěcen a přeměněn na skladiště. To však v roce 1807 vyhořelo a kostel byl až na věž zbořen.

V letech 1831 - 1832 byla z materiálu původního kostela postavena dnešní kaple sv. Josefa, která byla v roce 1994 opravena. V roce 1969 byly pořízeny tři nové zvony, svěcení se uskutečnilo 24.května 1970.

Na návrší se dříve nacházel také místní hřbitov. Za zmínku stojí také pamětní deska v 1.patře zvonice:“K upamatování na návštěvu této věže skrz Jeho knížecí milost pána Arcibiskupa Bedřicha hraběte z F“urstenbergů dne 24.září 1862“.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=9486