Kyjský rybník

Soudí se, že tento rybník na potoce Rokytce, dříve zvaný jako Kejský, vznikl někdy na přelomu 13. a 14. století a u jeho založení stál nejspíše poslední pražský biskup a první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Já osobně bych spíše tipoval jeho předchůdce - předposledního pražského biskupa Jana IV. z Dražic, který byl nesmírně činorodým v řadě oborů. Potvrzením mé teorie by mohla být slova z knihy "Dějiny umění národa českého. Díl I. Doba románská. Svazek II. Architektura. Část II." od Ferdinanda Josefa Lehnera: "Patřil zajisté kostel Kyjský biskupství Pražskému a připomíná se poprvé v psaných pamětech historických co farní, kdy jej biskup Jan IV. přidal chudému arcijáhenství Bilínskému pro rozmnožení důchodů, první arcibiskup napotom, Arnošt z Pardubic, velikým nákladem rybník Kyjský dosud stávající znova zřídil." Někteří autoři uvažovali i o tom, že byl zřízen kvůli ochraně kyjské tvrze, kterou dovozujeme ze záznamu z roku 1386, v němž se objevuje Jan z Kyj. První zmínky o jeho existenci však máme až z roku 1378, kdy trojice pražských rybářů koupila od arcibiskupa ryby k vylovení z jeho rybníka v Kyjích, a to za 120 kop grošů. Zároveň se zavázali, že budou spadat pod arcibiskupský soud a do určitého termínu zaplatí tyto peníze, jinak budou dáni do klatby. Obdobná smlouva se čtyřmi rybáři byla uzavřena v roce 1380.

Jeho existence je doložena i na přelomu 18. a 19. století, kdy se řada vodních ploch proměnila v pastviny, pole nebo lesy. Důkazy nám přináší zejména I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c108) a II. vojenské mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_8_II). Když k těmto mapovým dílům přidáme indikační skicu stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=KRM146018410) a jeho reambulaci z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_3432_2), kde je rovněž zakreslen, tak můžeme vyloučit to, že byl původně zrušen a obnoven až v 19. století, jak se mnohdy tvrdí. V té době byl již rybník v majetku Aloise knížete z Liechtensteinů, vlastníka panství Uhříněves. V roce 1845 vznikl u rybníka dosud známý železniční viadukt. Ryby z výlovu byly stále prodávány ofertně prostřednictvím knížecí liechtensteinské vrchní správy statků v Černém Kostelci. V různých obdobích byl pronajímán přímo celý rybník, což můžeme vidět z "Národních listů", jež vyšly 13. května 1866:

"Pronájem rybníka.

Knížecí úřad statku Uhřiněveského v známost uvádí, že Kejský v karlínském c. k. okresu ležící rybník

par čís. 156 per ........... 30 jiter 247□sáhů

"     "      22  "  ...........  -    "   1419□ "
____________________

Ouhrnem 31 jiter 66□ sáhů

a sice jediné právo užívání vody k chování neb uložení ryb, na šest let a sice od 1. června 1866 až do konce května 1872 spůsobem podání dražbou pronajat bude.

Nájemné výminky lze nahlednouti v knížecí kanceláři statku Uhřiněveského.

Nájmu žádostiví nechť svá podání (oferty) s prohlášením, že se všem nájemným podmínkám bezohledně podrobují, zapečetěné a opatřené s 10 pct. vadium v obnosu celoročního nájmu do 30. května tohoto roku zanesou v knížecí kanceláři v Uhřiněvsi a je nadepíšou "Podání k nájmu kejského rybníka."

Na oferty, které buď by později se zadaly aneb tak sepsány nebyly jak se zde žádá, nebude se ohled bráti.

V Uhřiněvsi dne 7. května 1866."

Vedle chovu ryb však sloužil i jako zásobárna vody pro mlýn pod hrází, který byl koncem 90. let 19. století zakoupen spolu se 7 statky a hostincem Bedřichem Freyem rytířem z Freyenfelsů (viz https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/379-kyjsky-mlyn). Původní přívod vody do mlýna se nezachoval, neboť zanikl při dřívější rekonstrukci hráze. Od 19. století si ho oblíbili ke svým výzkumům různí přírodovědci a tak je tomu do dnešní doby. Jako příklad uveďme RNDr. Antonína Friče, který zde již v roce 1856 zkoumal místní korýše, a Záviše Cyruse a jeho "Příspěvek к fytoplanktonnímu výzkumu rybníka Kyjského" z roku 1928. V roce 1932 nedošlo k vyčištění rybníka, neboť náklad této akce byl vypočten na 1 360 000 Kč a na to nebyly volné peníze v pražské městské pokladně. V 60. letech 20. století bylo konstatováno, že rybník má ideální podmínky budoucího rekreačního střediska, i když ještě v roce 1961 byl vypuštěný, plný bahna a zarostlý mokřadními rostlinami a náletovými dřevinami, takže se zde nic nedělo. O rok později byla odbahněna jen jeho dolní část (viz http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-plochy-dle-katastru/kyje/kyjsky-rybnik/). Podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1965 byla jeho maximální hloubka 3 m, ale to se týkalo jen té odbahněné části. Hladina se snižovala rovněž díky sušším obdobím, např. v roce 1974 klesla hladina rybníka o celý 1 m. Teprve roku 1976 bylo rozhodnuto o tom, že dojde k rekonstrukci rybníka a nad ním bude vybudována sedimentační nádrž, protože do té doby končily v rybníce splašky z celé čtvrti. Tyto práce byly provedeny pracovníky slovenského Váhostavu a ukončeny byly v roce 1977. K jeho vyčištění došlo roku 1980. V roce 1989 na rybníku záhadně uhynuly labutě a kachny a o rok později došlo k havárii, kdy se do vody dostala z kanalizace neznámá olejová látka, takže holešovičtí a smíchovští hasiči museli vytvořit nornou stěnu a uzavřít kanalizační šachtu, z níž ona látka vytékala. Sám rybník však nedoznal úhony, vše totiž zůstalo v sedimentační nádrži nad ním.

Na rybníce se konala též řada různých rybářských soutěží. To, že se zde lidé v létě koupali (roku 1933 došlo k rozšíření zdejšího koupaliště pro dospělé) a v zimě bruslili, si vyžádalo za existenci rybníka řadu obětí. Zmínit můžeme, že 29. července 1900 v něm utonula 2letá Růženka Radová z Aloisova čp. 3, 29. června 1906 19letý Jan Šaroch ze Žižkova, počátkem listopadu 1907 65letý dělník Josef Král ze Zelenče u Brandýsa nad Labem a v srpnu 1915 František Sloup. 12. srpna 1986 z něj bylo zase vyloveno tělo utonulého 29letého muže z Prahy 3. Stejně tak se stalo 29. května 1990, i když tentokrát šlo o žáka základní školy. Na závěr dodejme, že naposledy byl tento rybník, jenž je veden jako jedno z nejvýznamnějších míst v Praze, kde dochází k reprodukci obojživelníků a plazů, odbahněn v letech 2007-2008 (viz https://lhmp.cz/vodni-toky/prazske-nadrze-2/projekt-obnovy-a-revitalizace-prazskych-nadrzi/850-2/) a k jeho opravám došlo v souvislosti s rekonstrukcí železničního mostu přes Kyjský rybník v letech 2009-2010. Zároveň se k němu vztahuje řada pověstí, zejména o místních vodnících, z nichž jeden se sem měl přestěhovat až z Vltavy.