Lešná u Valašského Meziříčí v novém kabátě

Zámek v Lešné u Valašského Meziříčí jsme navštívili v rámci jednodenního výletu na Valašsko. Auto jsme zaparkovali naproti zámku u kostela a šli do zámecké pokladny. Koupili jsme vstupenku, známku a získali tři razítka. Za 10 minut se nás ujala mladá průvodkyně, která nás provedla několika zařízenými místnostmi v prvním patře zámku, jenž byly zrekonstruovány dle dochovaných fotografií z přelomu 19. a 20. století. Pohybovali jsme se v jihozápadním křídle zámku a prohlédli jsme si původní mobiliář, kdy zde žil rod Kinských. Během exkurze nás zaujala původní barokní podlaha, nástropní malby či intarzovaný nábytek. Na prohlídce jsme byli úplně sami, takže jsme všechno viděli bez tlačenice a v pohodě jsme propluvali jednotlivými místnostmi.

Průvodkyně nám také vyjmenovala seznam rodů, kteří na zámku sídlili. Bydleli zde např. Pražmové z Bílkova (1481–1628), Podstatští z Prusinovic (1684–1740), Beesové z Chrostiny (1793–1865) a poslední šlechtičtí majitelé Kinští z Vchynic a Tetova (1888–1945).

Od naší průvodkyně jsme se také dozvěděli, že předchůdcem zámku byl nejprve statek ze 14.století. V roce 1415 zde byla tvrz obehnaná vodním příkopem a na přelomu 16. a 17. století byla tvrz přestavěna na pozdně renesanční čtyřkřídlý jednopatrový zámek s arkádovým nádvořím. Konečně v 18.století dal Rudolf Podstatský z Prusinovic zámku barokní podobu, kdy panstvo mělo k užívání 13 místností v prvním patře a barokní okázalost se projevila v nové reprezentativní části, takzvaném piano nobile.

Dále nám bylo řečeno, že později došlo k podstatným terénním úpravám, když byly strženy hospodářské budovy a na jejich místě byly počátkem 19. století položeny základy dnešního parku. Zjistili jsme, že tato přestavba byla dokončena až za vlády rodu Kinských, kteří objektu vtiskli klasicizující ráz s romantizujícími novogotickými detaily. Kinští zde sídlili zde až do konce druhé světové války, kdy jim byl zámek na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Nepřekvapilo nás, že od roku 1948 zde sídlila téměř třicet let mateřská a měšťanská škola. Jsme rádi, že v roce 1975 získalo památkově chráněný zámek spolu s parkem do své správy Okresní vlastivědné muzeum Vsetín, dnešní Muzeum regionu Valašsko.

Zámek ale bohužel zchátral a jeho stav si vyžádal rozsáhlé rekonstrukční práce. Dozvěděli jsme se, že muzeum nechalo od roku 1983 provést statické zabezpečení budovy, osazení původních dřevěných a zborcených stropů, opravení střechy a fasády. Potěšilo nás, že od roku 1997 má zámek novou fasádu a obnovena byla i střecha. Konečně byla úspěšně završena i rekonstrukce vnitřních prostor a od listopadu 2011 byl zámek zpřístupněn veřejnosti jako památkový objekt s částečně původním zámeckým vybavením a dalšími zajímavými muzejními expozicemi.

To bylo vše, co jsme od naší milé průvodkyně dozvěděli. Za půl hodiny jsme měli turistickou trasu projitou. Rozloučili jsme se a šli si prohlédnout environmentální expozici, která vznikla jako součást sítě středisek environmentální výchovy v Muzeu regionu Valašsko. Získali jsme zde informace o využití dřeva při výrobě nábytku a výrobě intarzií, shlédli expozici věnovanou historickým parkům a různým druhům historických zahrad a také jsme získali přehled jak se narodí strom, jak žije a také jak se po odumření rozpadne.

Potom jsme budovu zámku opustili a vydali se do přilehlého anglického parku, který zde vznikl v polovině 19. století, kdy nahradil okrasnou zahradu. Přečetli jsme si , že tehdy byly vysázeny majitelem Jiřím Beesem nejstarší dřeviny domácího původu (např. jasan, habr, lípa) doplněné cizími listnáči (jerlín, dřezovec) a jehličnany (douglasky, modříny a tsugy kanadské). Další dřeviny zde vysázeli noví majitelé panství, císařský komoří August hrabě Kinský a jeho syn Filip v 80. a 90. letech 19. století. Příjemné bylo zjištění, že Kinští udržovali park i zámek na velmi dobré úrovni a celý areál byl neustále vylepšován. Byla zvelebena nedaleká obora se zvěří, založena ovocná školka a postaveny tři skleníky. Zaujalo nás, že roku 1894 byl vystavěn nový vodovod, což umožnilo vystavění kulatého bazénu s vodotryskem před zahradním průčelím zámku. V meziválečném období vznikl vykácením vzrostlých dřevin průhled přes alej na oboru se zvěří, osázený rododendrony a azalkami. Zajímavé pro nás také bylo, že v roce 1925 byly založeny dva rybníčky a Bažantnice a ke zvýšení exkluzivity přispělo zbudování tenisového kurtu a kuželny.

Že všechno hezké jednou končí a něco nového začíná se nám potvrdilo i v případě lešenského parku. Konfiskace majetku hraběcího rodu Kinských v roce 1945 bohužel vedla k postupné devastaci areálu. Do parku byl volný přístup, nebyla prováděna pravidelná péče o dřeviny, nebyly vysazovány nové keře a stromy, park zarostl náletovými dřevinami. Místní JZD dokonce v parku zřídilo silážní jámu. Mnohé stromy uschly a bylo nutno je vykácet. Velké množství náletových dřevin potlačovalo růst dřevin kultivovaných, nedostatečnou údržbou uhynulo mnoho stromů.

Naštěstí v roce 1975 přešel park pod správu Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, které zahájilo od roku 1985 jeho cílenou regeneraci. Proběhla sanace starých dřevin, výsadba nových, oprava oplocení a zdi ohraničující park a také likvidace černých skládek. Byla zrušena kašna, která neplnila od roku 1975 svou funkci. K Velké rekonstrukci a revitalizaci parku došlo až se získáním dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR na konci prvního desetiletí 21. století. Byly realizovány asanace dlouholetého dřevinného náletu a především množství nových výsadeb. Jsme rádi, že i my jsme se dočkali slavnostního otevření parku veřejnosti, které proběhlo v roce 2000.

Když jsme si park celý prošli, vrátili jsme se ke kostelu sv. Michaela Archanděla, který jsme si také prohlédli. O něm se více dočtete v mém dalším článku. Potom jsme ještě odlovili kešku u plotu, který obíhá zámecký park a následně jsme odjeli do Rožnova pod Radhoštěm.

http://www.muzeumvalassko.cz/objekty/zamek-lesna/historie/

Otevírací doba

Vstupné