Liberec – galerie Lázně

Označíme-li libereckou galerii Lázně za standardní oblastní galerii, bude to z naší strany velmi nespravedlivé podcenění. Nejen samotné galerie, tak i prostor, ve kterých sídlí. Lázně sice oblastní galerií jsou, ale současně je třeba dodat, že se jedná o pátou největší galerii České republiky. Galerii založenou v roce 1953 a od roku 2014 sídlící v památkově chráněné budově bývalých městských Lázní Františka Josefa I. Galerii, která je označována za Muzeum evropského umění. Právem, vždyť ve svém sbírkovém fondu spravuje více než 21.000 uměleckých děl (z toho přibližně třetinu vlastní) pocházejících nejen z Čech, ale také např. z Německa, Rakouska, Francie nebo Holandska.

Oblastní galerie v Liberci, kterou najdeme na Masarykově třídě (č. 14), svým návštěvníkům nabízí prohlídku čtyř stálých expozic evropského a českého umění. Expozice je rozmístěna ve všech čtyřech podlažích; dvou nadzemních a dvou podzemních. Atraktivitu galerie zvyšuje i fakt, že přestavba lázeňské budovy na výstavní prostory získala architektonickou Grand Prix, tedy Národní cenu za architekturu.

Kromě množství obrazů (galerie jich má v majetku asi 2.000) zde můžeme vidět také asi 250 soch a plastik (všechny galerie vlastní), předměty uměleckého řemesla i grafiky (potěší např. Jiří Anderle nebo Vladimír Komárek) a kresby na papíře (vlastní jich přibližně 3.000). Stálou expozici ještě doplňují časové výstavy a chybět dnes už nemohou ani interaktivní exponáty.

Sbírková expozice je rozdělena do čtyř témat, a to: České umění 20. století (zejména impresionismus, kubismus /Kubištův Polibek smrti je opravdu fantastický/, surrealismus a regionální malířství po roce 1945), Francouzské malířství 19. století (hlavně předimpresionistické krajinářství a cenný soubor děl Eugèna Boudina), Německé a rakouské malířství 19. století (zejména díla Augusta Pettenkofena a Eugena Jettela) a Nizozemské malířství 16. - 18. století (cenné obrazy holandských a vlámských malířů, které zachycují mj. také oblíbené hospodské výjevy).

Na závěr ještě pár dalších postřehů a informací, včetně těch pro potenciální návštěvníky nejdůležitějších.

Původně galerie sídlila ve vile zvané Liebiegův palác, která byla postavena v 70. letech 19. století. Od začátku roku 2014, kdy už se liberecká galerie přestěhovala do nově rekonstruované budovy bývalých městských lázní, změnila také svůj oficiální název na Oblastní galerie Liberec. Základ jejího sbírkového fondu tvoří původní sbírky výtvarného umění zdejšího Severočeského muzea (galerie vznikla hned po II. světové válce jako samostatná část muzea, která měla na starosti jeho sbírky výtvarného umění, a v 1953 tak došlo „jen“ k jejímu právnímu osamostatnění). Již na počátku 20. století byla galerie mnohými považována za jednu z nejlepších sbírek v tehdejším Rakousku – Uhersku. Někdejší Liebiegovy sbírku pak hned po I. světové válce doplnila rozsáhlá grafická sbírka italských, německých, nizozemských a francouzských mistrů 15. až 19. století. Další budoucí exponáty sem pak přibyly hlavně v roce 1927 a v 60. letech minulého století, kdy galerii vedla mladá historička umění Hana Seifertová. Ta se zde zasloužila zejména o rozsáhlé stavební úpravy, o vybudování cenné sbírky nizozemského malířství, skvělé výstavy a vysoké renomé galerie … takže nikoho asi nepřekvapí, že s ní bolševik v roce 1970 „vyrazil dveře“. Skutečně pozitivní období, které sbírkotvornou galerii opět někam posunulo, přišlo až po roce 1989. V roce 2001 došlo k významné legislativní změně, kdy byla galerie převedena z Ministerstva kultury ČR na nově vzniklý Liberecký kraj. Na přelomu let 2013 a 2014 se přestěhovala do bývalých lázní a od prvního dbe roku 2014 se přejmenovala na Oblastní galerii Liberec. Pro většinu se ale jedná o Galerii Lázně, jak, koneckonců, toto zařízení prezentují i propagační materiály.

Pokud bychom měli zmínit nejznámější jména českých tvůrců, kteří jsou v galerii zastoupeni, nesměli bychom opomenout minimálně následující umělce: Mikuláš Medek, Jan Koblasa, Jan Zrzavý, Josef Istler, Stanislav Kolíbal, Michael Rittstein, Max Švabinský, František Kupka, František Ronovský, Vladimír Boudník, Bohuslav Reynek, Josef Jíra, Antonín Slavíček nebo Bohumil Kubišta.

Budova Městských lázní Františka Josefa I., ve které galerie sídlí, byla postavena v letech 1899 až 1902 z prostředků spořitelny Reichenberger Sparkasse a jednalo se vlastně o oslavu 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Autorem projektu stavby byl významný vídeňský architekt Peter Paula Brang. Ten navrhl budovu v historizujícím stylu, jejíž exteriér zdobí pískovcové sochy Posidona a Amfitrité s reliéfem Vodních hrátek, které vytvořil profesor Emanuel Gerhart. Projekt revitalizace budovy městských lázní pro galerijní účely pak v letech 2009 až 2010 zpracoval místní ateliér Sial hlavního architekta Jiřího Bučka a byl financován z 85 % Evropskou unií.

Vstupné do Galerie Lázně přijde na 100 Kč (snížené 50 Kč, rodinné 200 Kč) a otevřeno zde je denně od 10,00 do 17,00 hod. Výjimkou je pondělí, kdy je v galerii zavřeno a čtvrtek, kdy se zavírá o dvě hodiny později (v 19,00 hod.). Každý čtvrtek je navíc vstup zcela zdarma.