Liechtensteinská hrobka ve Vranově u Brna
Turistické cíle • Památky a muzea • Památník
Během 19. století se podoba mariánského poutního místa ve Vranově u Brna dosti výrazně proměnila.
Dosavadní hrobka knížat Liechtensteinů přestávala vyhovovat, a tak vládnoucí kníže Jan Josef rozhodl o zbudování hrobky nové.
Nová stavba byla koncipována značně vznešeně, aby oslavila význam rodu a také vyřešila pohřbívání dalších členů rodu v budoucnosti.
Hrobka tedy v letech 1817-1821 dostala mohutné klasicistní průčelí se čtyřmi dórskými Sloupy a trojúhelným štítem podle projektu knížecího architekta Karla Engela.
Tympanon je vyplněn reliéfem erbu liechtensteinského roku i s knížecí Korunou a po jeho stranách dvojicí smutečních andělů s uhasínajícími pochodněmi.
Rozlehlou předsíň hrobky zdobí čtveřice sousoší, která symbolizují loučení a smrt, odchod z tohoto světa a setkání na věčnosti.
Sochařská výzdoba památky je dílem tehdy módního vídeňského sochaře a malíře Josefa Kliebera (1773-1850).
Vlastní prostor hrobky, do něhož vede 14 schodů, má dispozici trojlodního kostela s křížovým zaklenutím.
Interiér je osvětlován denním světlem půlkruhovými okny s ozdobnými mřížemi s monogramem „L“ a knížecí korunkou.
Vybavení hrobky je provedeno v empírovém slohu. Oltářní reliéf s výjevem Ukřižování byl zhotoven v nedalekých blanenských železárnách.
Před oltářem se nachází cínová rakev spoluzakladatelky paulánského kláštera Kateřiny z Liechtensteina, za oltářem pak je stará, původní hrobka.
Hrobka je vybavena také dřevěnými kostelními lavicemi s reliéfní výzdobou s motivy lišaje smrtihlava a obrácených pochodní.
Pohřbeno je zde doposud kolem 50 členů rodu, zatím poslední pohřeb jedné z liechtensteinských princezen se konal v roce 1992.
Stav hrobky není bohužel v současné době příliš uspokojivý, ale lze doufat, že se již brzy dočká nezbytné opravy.
Více např. v publikaci J. Miholy Vranov u Brna z roku 2010…