Limburg nad Lahnou - katedrála sv. Jiří II. - popis (Limburg an der Lahn - Georgsdom II. - Beschreibung)

Fotografie (24)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Dnešní katedrála je trojlodní románsko-gotickou bazilikou s půlkruhovým závěrem. Její vnější rozměry jsou poměrně skromné - na délku měří jen 54,5 metru a na šířku 35,4 m. Celá stavba je bohatě členěna a vyrůstá z ní sedm věží symbolizujících sedm svátostí. Nápadné západní průčelí tvoří hlavně dvě velké věže o výšce 37 m. Nejvyšším bodem katedrály je oktagonální hrotitá věž nad křížením lodí, která dosahuje výšky 66 m (to platí od roku 1774, kdy byla po úderu blesku o 6,5 m zvýšena).

Západní průčelí je rozděleno do pěti pater a zdobí ho mj. poměrně jednoduché rozetové okno obklopené symboly a hlavami čtyř evangelistů (zevnitř rozetu navíc do poloviny zakrývají varhany). Obě průčelní věže vykazují bohaté tvarové variace i množství architektonických prvků (hrotité i obloučkové vlysy, pásy pilastrů, sloupy, archivolty, slepé klenby aj.). Dvě horní patra jižní věže mají raně gotická okna, spodní patro severní věže okna románská a horní patro gotická okna s kružbami.

Dveřní otvor hlavního portálu ve tvaru čtyřlístku rámuje třířadý hrotitý oblouk s drobnými sloupky. Archivoltu zdobí dvě mužské sedící postavy, které zřejmě představují stavitele chrámu. Severní sloupky jsou pozdně románské (úponky, drobné hlavy), ty jižní gotické (svinuté špičky pupenů).

V interiéru s dvouplášťovou stěnou, triforiem a galerií můžeme obdivovat pozoruhodné žebrové klenby nebo nosné pilíře – a v obou případech se jedná o kombinaci románského slohu s gotikou. V hlavní lodi, transeptu a chóru je klenba obohacena o ochoz, který vede kolem celé budovy. Nechybí ani raně gotické fresky, které ovšem byly většinově přemalovány v 16., 17. a 19. století. A přehlédnout bychom rozhodně neměli některé cenné části středověkého mobiliáře, např. Pietu z roku 1470, usmívající se kolínskou Madonu z období vrcholné gotiky, románský oltář z roku 1235 v mariánské kapli nebo oltář sv. Anny z období kolem roku 1500. Zajímavé je, že v období barokizace bylo v kostele celkem 28 oltářů.

Samostatnou zmínku si zaslouží min. náhrobní deska zakladatele chrámu a křtitelnice. Zmíněnou desku z 11. století nese šest sloupů zdobených postavami kleriků, lva a medvěda. Sám Konrad je zde zpodobněn v dobovém šlechtickém oděvu a se soudcovskou holí. Velká osmiboká křtitelnice s osmi krátkými sloupy a centrální základnou se nyní nachází v Erasmově kapli. Ústřední zobrazení Kristova křtu je obklopeno ctnostmi a neřestmi.

Při poslední rekonstrukci katedrály byly vitráže některých oken nahrazeny díly významných moderních sklářských umělců Georga Meistermanna, Johannese Schreitera a Huberta Spierlinga.

Varhany se v kostele prokazatelně objevily nejpozději v I. třetině 14. století a o století později již zde byly nástroje dva. Starší varhany byly nahrazeny barokním nástrojem, který v letech 1750 až 1752 postavil Johan Kohler. V letech 1872 až 1877 jej upravili bratři Kellerové z Limburgu a ani to nebyl zdaleka konec. V roce 1912 se objeví Klaisovy neorománské varhany a v roce 1960 neobarokní. Současný orgán postavil Klais v roce 1978 za částečného zachování rejstříků z roku 1912.

Zvonů měla katedrála ještě v roce 1907 celkem devět. Pocházely z období od poloviny 13. století do roku 1840. Poté došlo k několika změnám, zejména v jižní věži. Za II. světové války byly zvony zrekvírovány a zůstaly ušetřeny jen dva z nich, mj. i velký sv. Jiří z 15. století. Dnes je zde zvonů 11, ten nejmladší byl odlit v roce 2019.

Limburská katedrála je současně farním kostelem farnosti sv. Kateřiny Kasperské a o jejím významu svědčí také fakt, že byla svého času zobrazena na zadní straně bankovky 1000 DM vydávané v letech 1964 až 1992. V roce 1985 se objevila i na poštovní známce a nechybí ani na - u nás tolik oblíbených - turistických vizitkách.

A co ještě dodat na závěr? Limburská katedrála je považována za vynikající příklad pozdněštaufské architektury s převážně zachovaným původním interiérovým designem i za celostátně významnou kulturní památkou nejvyšší úrovně. Obrovský zájem o ni započal již v období romantismu. Dnešní katedrála sv. Jiří a Mikuláše je trojlodní bazilika s půdorysem kříže. Je zapsána v seznamu kulturních památek spolkové země Hesensko.

O limburské katedrále by se daly popsat stohy papíru, ale jednoznačně nejlepší je o všem se přesvědčit na vlastní oči ...

Autor: markyz63

Další články autora: 3613

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli