Starobylá Mohuč je německé hlavní město vína

Zrenovované měšťanské domy na hlavním náměstí Domplatz © Petr Veselý

Mohuč proslavila impozantní císařská katedrála, antické památky nebo třeba vitráže v kostele sv. Štěpána od geniálního výtvarníka Marca Chagalla. Ale také zdejší vína. Je totiž německým hlavním městem vín.

Ne náhodou. Víc než polovina německých vín vzniká ve zdejší oblasti. A spousta jich je opravdu výborných. Některá z nich jsem ochutnal v originální restauraci Heiliggeist, což znamená Duch svatý. Ten mě možná osvítil před návštěvou tohoto originálního podniku na Starém městě a ponoukl mě, aby se podíval na blog novináře Christiana Schillera, který píše o víně. Hodnotí v něm i různé mohučské podniky a upozorňuje na přední vinaře tohoto regionu. Na vinném lístku Heilliggeistu jsem pak díku němu rychle zjistil, že láhev od toho nejslavnějšího, Klause Petera Kellera, pro mě představuje trochu drahý špás (260 až 1250 eur). Zato Rulandské bílé od dalšího zajímavého vinaře, Philippa Wittmanna, si můžu dopřát (28 eur). Bylo lehké, s jemnou kyselinkou, vonělo po žlutém ovoci a mělo nepatrný oříškový nádech. Představovalo jeden z moc příjemných zážitků.

Co říká vinařský orel

Pokud si chcete udělat určitý obrázek o vinařích a vínech ze zdejší oblasti, můžete zajít do vinotéky v Mainz STORE (nám. Markt 17), pár kroků od Katedrály sv. Martina. Nabízí tu výběr vín z regionu a prezentují vinaře měsíce, který tady často uspořádá i ochutnávku. Prostě zde mají určitý přehled. Tady nebo hned vedle v turistických informacích se můžete zeptat i na zajímavé podniky v Mohuči. Mě vzhledem k mému skromnému rozpočtu zajímaly ty, kam chodí na skleničku studenti a běžní konzumenti. Řadu tipů najdete i na mainz-tourismus.com nebo na internetu.

Pokud vás zajímají opravdu dobrá vína, hledejte ty, které na sobě mají siluetu orla se symbolem hroznu na hrudi. Označuje vína nejvyšší kvality, která ale nebývají levná.

Zajímavou příležitostí, jak toho poznat hodně za přijatelnou cenu, jsou vinné trhy. Konají se tu v městském parku na přelomu srpna a září, letos od 29. 8. do 8. 9. Víc se o nich dozvíte na už zmíněném webu.

Mohuč patří i do vybrané společnosti „hlavních měst vín“, tedy určitých vinařských center v jedenácti zemích světa (patří tam třeba Bordeaux, Verona, Porto, Kapské Město, San Francisko a další města). Víc se dozvíte na greatwinecapitals.com.

Archivní vína z vinařství Mohr Gutting z nedalekého Neustadtu © Petr Veselý

Působivý symbol moci

Mohutná katedrála sv. Martina z červeného pískovce je dodnes přirozenou dominantou města. I když jde o původně románskou stavbu, uvnitř trochu ponurou a tajuplnou, může svým impozantním vzhledem směle konkurovat těm největším gotickým chrámům Evropy. Během své pohnuté historie sedmkrát vyhořela a sedmkrát ji znovu opravili. Několikrát ji také přestavovali a upravovali, tak aby pokaždé výmluvně symbolizovala moc a bohatství zdejších arcibiskupů.

Ti byli navíc říšskými knížaty a jedněmi ze sedmi kurfiřtů, tedy mužů, kteří volili císaře Svaté říše římské. A jako by jim to nestačilo, zastávali rovněž úřad říšského kancléře pro německou část říše. Ne náhodou je v katedrále na plastice zobrazený velký arcibiskup, jak drží dva malé panovníky za jejich koruny, tak trochu jako uličníky za uši. V této katedrále korunovali kromě několika císařů i první dva české krále: Vratislava II. (1085) a Přemysla Otakara I. (1198).

Katedrála sv. Martina z červeného pískovce © Petr Veselý

Chagallovo gesto usmíření

To, že malíř Marc Chagall vytvořil vitráže, tedy malovaná skleněná okna, pro zdejší chrám sv. Štěpána, bylo překvapující. Malíř židovského původu utekl z Ruska do Francie před bolševiky a stal se tam slavným malířem. Za Hitlera pak musel utéct i z Francie, a to až do USA, aby neskončil v koncentračním táboře. To, že pro německý kostel navrhnul devět vitráží s biblickými výjevy, bylo od něj jakési gesto židovsko-německého usmíření. Rozhodl se pro něj díky přátelství s knězem Klausem Mayerem z diecéze v Mohuči. Fantaskní, často se vznášející postavy namaloval pestrými barvami na sytě modrém pozadí, které má nejrůznější odstíny. Vitráže, které rozsvěcí sluneční světlo, vypadají velmi působivě. Malíř na nich pracoval několik let, a to až do své smrti v 97 letech.

Od římských památek k vězení ve věži

V Mohuči najdete několik římských památek: devět metrů vysoký Jupiterův sloup, Dativiův vítězný oblouk, který ale není příliš velký (možná ani Dativiovo vítězství nebylo zas až tak velké), rozlehlý amfiteátr údajně pro 10 000 diváků, který se ale nezachoval v dobrém stavu, torzo římské vily s vytápěnou podlahou a další zajímavosti.

Turisté se rádi toulají po starém městě, zvlášť kolem malebných hrázděných domů na náměstíčku Kirschgarten. Nejstarší z nich, Dům Aschaffenberg, je z roku 1450. Po Druhé světové válce bylo Staré město z 80 procent v troskách, ale podařilo se ho rychle obnovit. Včetně Železné a Dřevěné věže (její název vznikl díky nedalekému skladu splaveného dřeva). Ty zbyly z původních 34 bran a hlídkových věží v městských hradbách. Bylo v nich vězení. V Dřevěné věži seděl i známý lupič Johannes Bückler. Lidové legendy z něj ještě před jeho popravou vyrobily div ne Robina Hooda. Realita byla ale jiná a Bückler skončil na popravišti.

Víc než tisíc let starý obelisk (Heunensäule) stojí na Tržním náměstí,. Je 6,4 m vysoký a váží 16 tun. © Petr Veselý

Převratný vynález

Technik z Gutenbergova muzea nanesl na litery tmavou tiskařskou barvu, položil na ně papír a na ten zatlačil jeden z návštěvníků starobylým lisem. Ruční papír s vytištěným starobylým textem si pak odnášel jako trofej. Johannes Gutenberg je nejslavnějším rodákem Mohuče. Tento zlatník vynalezl knihtisk, respektive pohyblivé litery, jež si sám vyryl a odlil. Také vymyslel tiskařskou barvu a tisk na papír nebo na pergamen pomocí upraveného vinařského lisu. Jeho parádním kouskem byl tisk bible (tu můžete vidět v muzeu spolu s dalšími unikátními exponáty). Živil ho ale prozaický tisk církevních odpustků, kalendářů a drobných knížek.

Že šlo o převratný vynález srovnatelný třeba s dnešním objevem umělé inteligence, ukázal až čas. Knihy a nejrůznější tiskoviny se staly mnohem dostupnější. Do té doby stála výpravná kniha zhruba totéž, co dům. Zlevnění tiskovin a jejich snazší i rychlejší distribuce zvýšily tlak na gramotnost lidí a na jejich vzdělání. Umožnily také šíření nejrůznějších myšlenek nebo hnutí typu reformace a podpořily rozvoj nejrůznějších oborů lidské činnosti. Nastartovaly revoluci, která už nešla zastavit.

Jedna ze vzácných knih v Gutenbergově muzeu © Petr Veselý

Autor: Petr Veselý

Stojí také za vidění, návštěvu či ochutnání

Barvitým zážitkem je v Mohuči Karneval, který sestává z řady akcí. Víc se o nich dozvíte na už zmíněném mainz-tourismus.com/en.

Pokud potřebujete něco nakoupit a neztratit tím moc času, na starém městě jsou dva obchodní domy, Galerie Mainz a Römerpassage, tedy Římská pasáž.

Jednou ze specialit, na které můžete narazit ve vinárnách, je tradiční pomazánka Meenzer Spundekäsze, ze smetanového sýru, tvarohu a zakysané smetany, do které kuchař nakrájí trochu cibule, česneku a přidá sladkou papriku, sůl i pepř. Nabíráte ji pomocí malých slaných preclíků.

Pokud budete mít tu možnost, zajeďte z Mohuče do Neustatu na vinné stezce (Neustadt an der Weinstraße), městečka vyhlášeného svými víny.