Liptovský Mikuláš – výstava Jánošík – karpatský zbojník

Začínající déšť a zatažená obloha nás přiměly ke změně plánu. Zaparkovali jsme v Liptovském Mikuláši a po návštěvě informačního centra se vydali poznávat pamětihodnosti města. Malinko nás nasměroval program akcí věnovaný 300. výročí soudu a popravy Juraje Jánošíka. Na zadní straně programu je místo určené pro razítka z muzeí a výstav majících souvislost se zmíněným legendárním zbojníkem. Za tři razítka (navštívená místa) se získá pamětní Jánošíkův dukát.

První místo, které nás ochránilo před deštěm byl Městský úřad ve Štúrově ulici č. p. 1989/ 41. V jeho bočním velkém vestibulu je instalovaná výstava s názvem Jánošík – karpatský zbojník. Její základ tvoří panely s texty ve slovenském a polské jazyce, doplněné převážně historickými fotografiemi. Dřevěná plastika, šibenice s hákem a dereš (mučící lavice) částečně navozují atmosféru doby. Součástí výstavy jsou i výkresy s Jánošíkem od místních školáků.

Na panelech se dočtete o vzniku zbojnictví, zbojnících samotných, povstání lidu... až po soud a popravu Juraje Jánošíka a dalších zbojnických kapitánů. Výstavu si prohlédnete přibližně za hodinu. Záleží, s jakým zájmem se do textů na panelech začtete. Výstava je otevřená od pondělí do pátku, od 8 do 16 hodin. Vstup je volný. Razítko získáte v recepci Městského úřadu.

Jánošík se narodil v lazích nad Těrchovou. Protože obec neměla kostel, pokřtili ho dne 25. ledna 1688 ve varínském Kostele Nejsvětější Trojice. Koncem roku 1707 se Jánošík nechal naverbovat do povstaleckého vojska Františka II. Rákocziho. V srpnu 1708 bojoval u Trenčína, kde byla Rákosziho vojska poražená a on upadl do zajetí císařské armády. Do té Jánošík později vstoupil a jako člen strážní posádky sloužil na zámku v Bytči. Zde se seznámil s uvězněným zbojnickým kapitánem Tomášem Uhorčíkem, kterému následně pomohl k útěku.

Po propuštění z vojenské služby se Jánošík znovu setkal s Uhorčíkem. Nechal se od něho zlákat ke zbojnictví. V září 1711 Jánošík složil zbojnickou přísahu právě v Uhorčíkově skupině. Brzy se stal zbojnickým kapitánem. Zbojničil však pouze jeden a půl roku, od podzimu 1711 do jara 1713.

Před zimou se zbojnické skupiny rozcházely. Zbojníci se dávali do služeb k hospodářům a přilepšovali si pytlačením. Jánošík chtěl přečkat zimu v Malohontu (dnešním Gemeru), kde navštívil Tomáše Uhorčíka. Ten se zde jako novopečený ženich a pastýř usadil a přijal jméno Martin Mravec, aby utajil svoji minulost. Jenže po Jánošíkovi již půl roku pátrali. Koncem února nebo začátkem března 1713 si pro něj přišlo asi třicet drábů. Sebrali s ním i Martina Mravce. Až následně zjistili, že chytili velkou rybu, Tomáše Uhorčíka.

Oba zbojníky uvěznili v zámečku Vranovo (dnes je součástí Liptovského Mikuláše). Ve dnech 16. a 17. března 1713 Jánošíka vyslýchali a mučili. V podvečer 17. března 1713 ho pověsili za levé žebro na hák na popravišti Šibeničky (dnes jsou taktéž součástí Liptovského Mikuláše).

Krátce po smrti Jánošíka se z něho stala legenda. Lidé mu připisovali vedle velké síly a odvahy také nadpřirozené schopnosti. O Jánošíkovi se povídaly pověsti, recitovaly básně a zpívaly lidové písně. V pozdějších dobách se Jánošík stal ústřední postavou divadelních her a filmového zpracování. První film o něm natočil v roce 1921 americký Slovák Jaroslav Siakeľ. Druhý, dvojdílný film s Paľo Bielikem v hlavní roli, se dotočil v roce 1935 a byl divácky velice úspěšný. Film o Jánošíkovi natočila i polská režisérka Agnieszka Holland. Premiéru měl v roce 2009.