Lisovská skála

Dnes už to není žádná oslnivá kráska - (však se také narodila někdy ve starších čtvrtohorách!) - ale na svůj věk stále ještě vypadá docela dobře. Bohužel trpí komplexem méněcennosti: leží tak trochu ve "stínu slávy" 1.5 km vzdálených Devíti skal a její už tak dost pošramocené sebevědomí se rozhodně nezvýší tím, když si o její stěny opírají někteří bezohlední cykloturisté svá kola, aby se mohli věnovat sběru borůvek. Možná si o sobě myslí, že je tak ošklivá, že o ni nestojí ani horolezci - ti ale mají od správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na její stěny vstup zakázán. To ale nemůže nešťastná skála vědět... A aby toho nebylo málo, tak se Lisovská skála nachází na tak zarosteném hřebenu, že se z něj po kraji určitě nerozhlédneme. A ten les okolo nás je jakýsi až moc obyčejný - druhotný, hospodářský - jen samý smrk či buk... Její rozměry nás po předchozí návštěvě Devíti skal asi také neohromí. Dvě kratší skalnaté hradby, dlouhé okolo 30 a 40 metrů, se ve tvaru hodně rozkročeného písmene "V" téměř spojují a jejich "skalní družba" se může pochlubit jenom 12 m vysokou nejvyšší stěnou.

Přes toto všechno je tato přírodní památka o rozloze 0,46 ha zajímavá pěkným deskovitým rozpadem ruly, který vytváří jakési dlouhé lavice a naši pozornost zaslouží i rozeklanější vrcholky skalních hřebenů, odkud na nás z výše "jukají" výraznější hříbovité útvary. Pod skálou nalezneme v lesním svahu docela rozlehlé kamenné moře. Jeho balvany jsou - podobně jako stěny Lisovské Skály, pokryty mechorosty a lišejníky. Ať už se nám tu bude líbit nebo ne, pokud půjdeme po červené značce ze Žákovy hory okolo Devíti skal na Malínskou skálu a Dráteníčky, Lisovskou skálu nemůžeme minout bez povšimnutí, neboť leží hned vedle značené turistické cesty...