Lochovice
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Lochovice jsou po prvé připomínány k r.1318, později se staly městečkem; osídlení v těchto místech však existovalo nejspíš už v 11.stol., kdy bylo nad protějším břehem Litavky slovanské hradiště, z nějž se dochoval jen vnitřní val. Lochovicemi tedy protéká říčka Litavka, jež nad nimi přetíná Brdskou vrchovinu svým hlubokým údolím a pak pokračuje k Berounu. Z Brd vybíhá k Lochovicím hřeben Plešivce, který je kultovním místem, kde bývalo rozsáhlé hradiště; jinak Lochovice obklopuje zvlněná krajina Hořovické pahorkatiny, která je podstatně nižší a méně zalesněná.
Z Prahy se do Lochovic nejlépe dostanete autobusovou linkou 470800. Je zde však také železniční křižovatka dvou malých tratí - od té významnější od Zdic na Protivín zde odbočuje lokálka do Zadní Třebaně; nádraží je až na jižním okraji městečka, ale zastavují na něm rychlíky z Prahy do Českých Budějovic přes Příbram, takže i vlakem je možné sem dojet bez přestupu.
V centru Lochovic stojí zámek postavený na místě tvrze v pozdně renesančním slohu, později upravovaný barokně a rokokově. Naproti němu je barokní Kostel sv. Ondřeje z r.1648, kdysi zde stával kostel gotický, doložený ve 14.stol.
Přes centrum Lochovic vedou značky modrá a zelená: modrá na Žebrák a zelená do Hořovic. Když po nich dojdete k nádraží, kde obě končí, můžete plynule přejít na červenou stoupající na vrchol Plešivce, která se poté mění v hřebenovku a vede až do Prahy, kam je to sice daleko, ale z hřebene můžete příjemně sejít třeba do Jincí, Hostomic, později například do Dobříše, Osova, Kytína... Zajímavé možnosti nabízí také rozcestí červené u Lhotky (jižně od Lochovic), kde od ní odbočuje jiná červená na Hořovice a také žlutá, která vede na jednu stranu přes Ostrý ke hranici vojenského prostoru Jince a na druhou stranu jde pod Plešivcem a přes Běštín do sedla mezi Pískem a Velkou Babou.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
Anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 34 A6
zámek (1571)
kostel sv. Ondřeje (1648)
mariánksý sloup (1687)
První zmínka o objektu 1318
Prvopočátek osídlení katastru obce, je na základě archeologických nálezů, možno zasadit do období kolem 5. století př.n.l. Z této doby také pocházelo přes dvacet mohyl v místech nazývaném dnes Kočvary. Další nálezy svědčily o trvalosti osídlení až do období kolem 1. století př.n.l. Kdy se na katastru Lochovic usadili Slované, dnes nedokážeme přesně zjistit, je však faktem, že jejich hradiště zde stávalo již v 10. století našeho letopočtu a dá se tak říci, že toto období bylo počátkem zdejšího slovanského pobytu. Zdejší hradiště poskytovalo ochranu u obchodních stezek vedoucích ze středních Čech na západ a jih české kotliny. První písemná zmínka o Lochovicích pochází z roku 1318, kdy je zdejším majitelem uváděn Vilém z Valdeka. Není známo zda přímo on, nebo jeho potomci, kteří užívali lochovického predikátu, zde založili tvrz, ale ta je ve století patnáctém uváděna jako součást okořského statku. Tato tvrz však později zanikla a dnes jen víme, že stávala zhruba půl kilometru východně od obce nad říčkou Litávkou. Ves byla nadále uváděna u hradu Okoře a teprve v roce 1532 ji získali Žichovcové z Duban, kteří zde vystavěli svou tvrz. Následně se na Lochovické tvrzi zapisovali páni z Prostiboře, kteří v roce 1571 prodali zdejší statky Walterům z Waltersbergu. Ti takřka ihned nechali tvrz přestavět na zámek. V roce 1578 však vyženil Lochovice Kryštof Vratislav z Mitrovic a v majetcích tohoto rodu zůstaly Lochovice až do roku 1754. Nutno však podotknouti, že za 30-ti leté války byl zámek vypálen a již nebyl opravován. Jeho rekonstrukci zajistili až noví majitelé, kterými se v roce 1754 stali Netoličtí z Eisenberka. Tito majitelé se zde zdržovali jen do roku 1787, kdy zdejší zboží prodali Jakubovi Černému z Edelmuthu. Tento majitel se do historie zámku nijak významně nezapsal stejně jako další majitelé, Lützowové z Dreylützova, kteří koupili zámek roku 1818. Později se zde ještě zapisovali Rennerové z Dědic. V roce 1945 byl zámek zestátněn a od té doby byl až do současnosti účelově využíván. Mimo zámek, nalezneme v obci ještě kostel sv. Ondřeje z roku 1648, který je však prvně připomínán ve 14. století. U zdejší fary se nacházejí i sochy sv. Jana Nepomuckého z 19. století a s sv. Františka Xaverského z druhé poloviny 18. století. Z pomníků uveďme jen mohylu ruských vojáků a pomník J. Husa. Zajímavé jsou i zdejší památné stromy z nichž lípu malolistou nalezneme poblíže kostela a dub letní s další lípou malolistou v místní části Obora u budovy bývalého Lučního mlýna. Zajímavé je i zdejší slovanské hradiště z něhož je patrný zbytek obranného valu, který nalezneme severozápadním směrem od obce v místech nazývaném Koncipudy. Zde jsou patrné i zbytky několika pohřebních mohyl. Z obce vychází modrá, zelená a červená TZN. Modrá TZN míří přes Otmíče a Chlustinu k Žebráku. Zelenou TZN můžeme využít k cestě přes Netolice a Tihavu do Hořovic. Po červené TZN dojdeme na vrchol Plešivec, nebo do Hořovic.