Loket

LOKET HRAD

Na skalnatém vrchu nad řekou Ohříse tyči goticko románsky hrad a kolem něho město .dostaly jmeno pomohutnem meandru ve tvaru ohnuteho lokte.Tento opevněný celek býval nazyvan klič ke kralovstvi českeho.Hrad byl založen v prvni polovině 13.stoletiPřed polovinou 14.stoleti se zde několikrat zdržel Karel IV.A kromě vyřizovani statnich zaležitosti zde lovil v rozsahlé kralovské Oboře ,sahajici Odrahovic při usti řičky Teple až k usti Slavkovskeho potoka.Od roku 1822 slouži hrad jako věznice až do roku 1949.V roce 1950 byl Loket prohlášen Městskou Pamatkovou Rezervací.

Hrad Loket, vypínající se v nádherné poloze na skalnatém kopci v meandru řeky Ohře nad stejnojmenným městečkem, patří k našim nejcennějším středověkým památkám. Patří k tomu málu českých hradů, u nichž jsou ještě patrné některé části zbudované v románském slohu. Výrazné rysy vtiskla hradu gotika, méně se jej pak dotkla renesance. Konečnou podobu hradu výrazně ovlivnila jeho adaptace na c.k. věznici na přelomu 18. a 19. století, při níž byl - zcela zbytečně - odstraněn původní unikátní románský palác. Staveniště hradu předznamenalo jeho charakteristický půdorys: ústřední objekty vyrůstají z temena skály, zatímco přístupová cesta se k nim vine vzhůru sevřená pozdějšími stavbami (byť v době vzniku hradu bývala vstupní brána proražena v hradbě na východní straně a k jejímu přeložení došlo zřejmě až za Lucemburků). Od severu, kde je skála nejstrmější, byl hrad prakticky nepřístupný. První brána se nachází na jihozápadě; jedná se o gotický průjezd střežený ještě později přistavenou renesanční vrátnicí. Za první bránou vstupuje cesta do koridoru vymezeného po levé straně zejména budovou markrabství a navazujícími hradbami a po pravé straně skálou, na níž stojí horní hrad. K hradebnímu okruhu vymezenému druhou a třetí bránou přiléhá na severu obdélné renesanční křídlo s mohutnou půlkruhovou baštou. Za třetí bránou se návštěvníkovi otvírá prostor velkého nádvoří. To je dnes obestavěno souvislou zástavbou, jejíž suterén byl na přelomu 18. a 19. století z větší části adaptován pro účely c.k. trestnice. V severozápadním rohu nádvoří stojí gotický palác, jehož základy byly patrně položeny již ve 12. století; tehdy však zřejmě sloužil pouze jako hláska, čemuž ostatně nahrává i jeho vysunutá poloha na skále nad řekou. V hmotě paláce je možné dodnes spatřit pozůstatky významné památky: románské rotundy ze třetí čtvrtiny 12. století. Drobná rotunda - měla pouze 3,6 m ve vnitřním průměru a 75 - 80 cm silný obvodový plášť - byla vystavěna z žulových kvádrů a původně stála o samotě. Postupně byla přeměněna ve šnekové schodiště paláce. Při vstupu do paláce se nachází i 54,5 m hluboká studna. Východní křídlo se dvěma půlkruhovými baštami a tzv. Hejtmanský dům z doby krále Václava IV. jsou stavbami gotickými. Jeví se jako dosti pravděpodobné, že dnešní bašty měly své předchůdce v románských věžicích. Třetí bašta zřejmě bývala v místě pozdějšího Hejtmanského domu. Původně dvoupatrový Hejtmanský dům s bosovanými kvádry v nárožích byl dílem dvorské huti a jako takový nepochybně cennou památkou své doby; bohužel však byl výrazně postižen adaptací hradu na c.k. věznici, kdy došlo i k jeho snížení, stejně jako celého východního křídla. V prostoru mezi Hejtmanským domem a vrátnicí u první brány se nachází renesanční kuchyně a před ní ještě krátký parkán. V sousedství kuchyňského křídla je schodiště, kterým se vystoupí na skálu s miniaturním nádvoříčkem Horního Hradu. To je dnes pouhou terasou, která vůbec nepůsobí uzavřeným dojmem. Hlavní příčinou tohoto stavu je skutečnost, že jeden ze dvou ústředních objektů loketského hradu, románský (zřejmě!) palác Skalní světnice ze třetí čtvrtiny 12. století, byl při přestavbě objektu na c.k. věznici v r. 1810 zcela odstraněn. Tak důkladně, že již ani detailní archeologický průzkum o něm nedokáže nic bližšího vypovědět. Druhý ústřední objekt - hranolová románská věž se renesančním střešním patrem (původně cimbuřím, dodnes dobře patrným) - tvoří dominantu hradu. Věž vznikla s největší pravděpodobností ve stejné době jako palác a rotunda; má půdorys čtverce o straně 8,5 m a je vystavěna z bosovaných kvádrů. Věž, ne nepodobná Černé věži Chebského hradu, je vybavená prevétem a krbem.