Louny - kostel
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Římskokatolický Kostel sv. Mikuláše v Lounech, výjimečně zdařilé dílo ?vladislavské gotiky?, které dodnes oslovuje zástupy poutníků ale i uměnímilovných turistů, byl v roce 1994 prohlášen za národní kulturní památku. Chrám stojí na místě původního kostela Povýšení sv. Kříže z pol. 13. století vystavěného pravděpodobně v románském nebo ranně gotickém slohu. Koncem 40. let 14. století byl kostel poškozen požárem, a tak roku 1347 postavil Pešek Wandy novou věž. Z tohoto období se zachovala její spodní část s úzkými hrotitými okénky. Současně s přestavbou kostela v 80. letech došlo také ke změně zasvěcení kostela ke cti sv. Mikuláše. Chrám byl téměř úplně zničen velkým požárem města roku 1517. V letech 1517-1537 byla realizována stavba nového Božího stánku v gotickém slohu - pravděpodobně dle projektu a za řízení královského architekta Benedikta (Beneše) Rejta z Pístova. Někteří badatelé ovšem přisuzují autorství staviteli Pavlu z Pardubic. Charakteristický rys lounského chrámu tvoří štíhlé stanové střechy kryté břidlicí (podobné lze spatřit na chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře - dílu Benedikta Rejta). Jsou dílem lounského tesaře mistra Eliáše. Pýchou kostela je pozdně gotický vchod na jižní straně se síťovou klenbou a portálem zdobeným renesančními ornamenty kolem dveří.
Interiér kostela
Vnitřek stavby přejímá styl ?sálové gotiky?, tj. tvoří jeden síňový prostor, jehož klenbu podpírá šest štíhlých osmibokých sloupů. Obvodové, poměrně tenké zdi jsou zvenku podepřeny pilíři. Prostor osvětluje sedmnáct vysokých gotických oken, zakončených jemnou rosetou. Několik z nich oživují obrazy na skle. Vše je zastřešeno pozdně gotickou žebrovou protínanou ?síťovou? klenbou. Perlou vnitřního vybavení chrámu je kamenná kazatelna z roku 1540 zdobená trojlístky a liliemi. Vchod na ni zkrášlují květy a dva andílci v renesančním slohu. Na zábradlí uprostřed kůru si návštěvník může povšimnout znaku města Loun. Ve středověku bývalo město nazýváno ?Luna?, proto je luna-měsíc součástí městského znaku. Trojdílný barokní oltář z lipového dřeva, zhotovený v letech 1701-1708, pochází z dílny sochařů a řezbářů Jeronýma Kohla a Františka Preisse. Truhlářské práce provedl Marcus Nonnenmacher. Oltářní obrazy vděčí za svůj vznik malíři Janu Schummerovi. Na hlavním oltáři vidíme ?Narození Páně?, v nástavci pak obraz sv. Mikuláše. Oltář je zdoben rovněž sochami: sv. Mikuláše a sv. Vojtěcha, dále pak sv. Kateřiny, sv. Barbory, sv. Václava a sv. Leopolda. Pilíře s girlandami a ornamenty listů a květů svědčí o korintském slohu. Na epištolní straně je obraz sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty (nahoře). Na straně evangelní hledíme na obraz ?Nanebevzetí P. Marie? a Nejsvětější Trojice. Dubové lavice z roku 1693 darovala Městská Radnice. Nesou tedy na bočních stěnách znak města Loun. Cínovou křtitelnici (po pravé straně z pohledu od kůru) zhotovil sochař Václav Klatovský. Na téže straně, poblíž oltáře sv. Jana Křtitele, je ve zdi náhrobní kámen pana Jana Hrušky z Března. Bronzovou část náhrobku slil roku 1568 mistr Brixius z Prahy. Křížová cesta se skládá ze 14 hlubokých řezaných reliéfů - basreliéfů. Roku 1939 ji vytvořil mistr František Charvát z Kutné Hory podle obrazů malíře Feuersteina. Varhany roku 1888 postavil pražský varhanář Em. Petr z Prahy.
Prohlídka kostela
Prohlíky kostela a výstup na Ochoz věže s překrásným výhledem na celé město a jeho okolí jsou zajišťovány prostřednictvím pracovnice Městského úřadu Jitky Rendlové. Otevírací doba: Letní sezóna (1.5.-30.9.): Ut-Ne 10:00-17:00 Zimní sezóna (1.10.-30.4.): Út-Pá 14:00-16:00 So+Ne 13:00-16:00 Vstupné: Prohlídka kostela: zdarma Výstup na věž: 10,-Kč V případě zájmu skupin čítajících alespoň pět osob je možné sjednat si prohlídku také mimo otevírací dobu na telefonním čísle: 732 629 411