Luhačovice – hotel Společenský dům
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Jednou z nesporných dominant luhačovického Lázeňského náměstí (č. 127) i okolního parku je hotel Společenský dům, významná to novostavba vynikajícího pražského architekta Františka Roitha z let 1933 až 1935. Hlavní lázeňská společenská budova, nazývaná svého času Kursalon, je umístěna na pravém břehu Šťávnice a Roith jí dokončil s mnohaletým zpožděním slavný regulační plán Dušana Jurkoviče. Touto stavbou získaly Luhačovice velký sál a další velkorysé prostory pro využití volného času lázeňských hostů. Budova je kompozičně svázána s řešením Lázeňského náměstí, jehož podobu dokončil stavbou Velké i Malé kolonády a pavilonu Vincentka v letech 1946 až 1952 architekt:Oskar Poříska.
Společenský dům je řazen mezi luhačovické stavby ve stylu akademické secese a klasicizujícího modernismu první třetiny 20. století a i „přes zřetelné funkcionalistické rysy je budova rozvržena velmi klasicky, což svědčí o autorově sepětí s předválečnou modernou a monumentalismem i o jeho vynikajícím smyslu pro dokonalý detail, blízký stylu art deco“. Ubytovací část v horních podlažích naopak působí funkcionalisticky a velmi stroze. Společenský dům je vysoce ceněnou autentickou stavbou – navíc dodnes téměř bez dispozičních změn - i díky tomu, že v interiéru byla zachována část původního nábytku, originálních svítidel i výzdoby z kvalitních materiálů (ušlechtilé kovy, keramické obklady, mozaikové dlažby).
Budova slouží i dnes původním účelům, a to jak po stránce společenské, tak jako objekt, nabízející kvalitní ubytování i stravovací části. Stravování mají ve Společenském domě zajištěno i hosté z nedalekých lázeňských penzionů (Póla, Rodina, Alpská růže, Taťána a další). Jednotlivé pokoje jsou vybaveny televizí i rádiem, ale nemají vlastní příslušenství. Na léčebné procedury se ze Společenského domu naopak chodí do nedalekých léčebných zařízení Lázeňské polikliniky, např. do Inhalatoria.
Hotel s celoročním provozem slouží také jako kongresová hala. Disponuje totiž kongresovým sálem s kapacitou až 250 osob a s možností propojení audio a video technikou se salónkem s kapacitou dalších 80 osob (salonků pro 8 až 80 osob je zde celkem sedm). K tomu lze počítat se dvěma restauracemi (každá pro 160 osob), spojenými tanečním parketem a stylovou vinárnou Domino (kapacita 140 osob). Jednotlivé jednací prostory Společenského domu jsou spojeny foyer a chodbami, ve kterých probíhají doprovodné prezentace. Konkrétně v 1. patře se nachází velký kongresový sál, 4 salonky, foyer, bar a recepce. V přízemí pak najdeme dvě restaurace, taneční parket s pódiem a tři salonky, včetně toho Ministerského. Součástí přízemí je také vstupní část a „dvoudílná“ zastřešená venkovní terasa. Kromě zmíněných kongresů a konferencí bývá Společenský dům využíván nejčastěji pro školení zaměstnanců a obchodních partnerů, výjezdní zasedání vedení firem, firemní akce pro zaměstnance, vánoční večírky a významné společenské akce, jako jsou společenské plesy, výroční oslavy a svatby.
Žádným velkým překvapením u této pozoruhodné stavby, v jejíž těsné blízkosti se nachází mj. Nový jubilejní pramen, jistě není fakt, že i ona je dnes již pod ochranou našich památkářů. Kulturní památkou byl Společenským dům prohlášen Ministerstvem kultury v listopadu roku 2005, mezi památky byl však zařazen již k prvnímu dni roku 1990.