Malé zastavení nad fenoménem Lysá hora (Beskydy)

Turistické cíle • Vrchol

Zimní západ slunce na Lysé, umocněný závojem mlhy

Zimní inverze z Lysé

Pohled z Lysé na Smrk

Podzimní inverze z Lysé

Zimní inverze z Lysé

Pohled na Smrk

Zimní západ slunce na Lysé

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Lysá hora (1323m.n.m.), někdy nazývaná také "Královna Beskyd", si svůj titul opravdu zaslouží. Je nejvyšší v širokém okolí a těch 100 až 200 výškových metrů, které má navíc od většiny ostatních kopců, ji činí nevšedně výjimečnou. Neustálým větrem ošlehané stromy, někdy dosahujících bizardních tvarů a přítomnost nízkého porostu kosodřeviny, jsou neklamným znakem vysokohorského prostředí, byť jen na opravdu malém kousku.

I díky této špičce vlastně bývá na vrcholu počasí skoro pokaždé jiné. Sice záleží, jak často tam kdo vyšlape po svých nebo vyjede na kole, ale i kdyby to bylo třeba pět nebo desetkrát krát za rok, stejných podmínek se těžko dočká. Lysá je pokaždé malinko jiná. Sníh tam ve stinných zákoutích bývá nezřídka ještě i v květnu a nový se obvykle drží od počátku listopadu. Dle meteorologů má také pověst "nejděštivější hory" v naší zemi.

Oblíbenost výstupů na Lysou tkví do značné míry i v tom, že jsou zde dvě chaty, které poskytují přístřeší turistům, nejen v případě náhlé změny počasí. Najít koutek, kde se dá v teple převléct do „suchého“ oblečení a ještě mít možnost si dát k tomu nějaké to pivko či gulášek, to na horách bývá k nezaplacení. Zejména o víkendech, v čase kolem poledne bývají obě dost naplněné, ale mám dobrou zkušenost, že v "týdnu" a po patnácté hodině, již bývá dosti liduprázdno. Léta letoucí poskytovaly tento azyl turistům chaty Plesnivka a charizmatický Šantán.

Po celý čas dokázaly zdatně odolávat zubu času a taky kolikrát hrozně nevlídnému počasí, zejména náporům mnoha orkánů. Ještě by odolávaly i mnohá další léta, ale bohužel představitelé "nové doby" si žádali reprezentativnější budovy na vrcholu Lysé. Chata Plesnivka byla zbourána v září r. 2011, na jejím místě již stojí nová chata společnosti Radiotelekomunikací. Další chata, která psala histotii na Lysé hoře, kultovní Šantán, už to má také za sebou a nahradila jej nová Bezručova chata, tentokrát pro změnu ve vlastnictví KČT.

Nejhladší výstup na Lysou je od rozcestí U Papeže na konci obce Krásná. Trasa je celá asfaltová, měří cca 8,5 km a hodí se zejména pro kolo. Kdo chce asfalt zaměnit za chůzi v terénu, může užít neznačených zkratek lesem, odbíhajících z této silnice. Od zatáčky Pasička, ve které se k silnici připojuje chodník od Visalají, je tato zkratka dokonce oficiálně značena červenou TZ.

Asi nejdelší se zdá být chodník po žluté TZ, od přehrady Šance, ale za to je známý tím, že na něm potkáte nejméně lidí. A v neposlední řadě se na Lysou vystupuje taky ze strany od Ivančeny, to je taky moc pěkná a hojně využívaná trasa. Zejména proto, že mnoho lidí si ráda spojí výstup na Lysou s návštěvou skautské Mohyly na Ivančeně.

Za nejzajímavější chodník však považuji turistickou terénní trasu po červené značce z Ostravice. Zpočátku po Butořanku sice vede lesem, to se jeden moc výhledů nedočká, ale nad Butořankou, to už je jiná. Dostane se nám pěkného výhledu na protilehlý Smrk a masív Ondřejníku. Chvíli nato se opět ponoříme do lesa až po kótu Lukšinec. Zde se připojuje turistická trasa (žlutá), jenž začíná v Malenovicicích a vede kolem legendární beskydské hospody "U Veličků". Říká se, že kdo nebyl U Veličků, jako by v Beskydech ani nebyl.

Od Lukšince se pokračuje asi 1 km po hřebeni, ale výhledům brání vysoké smrky. Výrazně se to zlepší, až se dostaneme ještě výše, na lokalitu "Na Větrech", tam se díky holině, uprostřed které chodník vede, naplno otvírají široké výhledy do krajiny. A těch se nám pak v různě velké míře dostává téměř celý zbytek cesty až po vrchol. Celkový dojem, hlavně v zimním období, zvyšují kříže, jenž označující místa, kde v minulosti došly síly těm, kterým hora nedovolila vrátit se zpátky mezi své blízké. Jsou téměř výhradně na chodníku po této červené TZ z Ostravice.

Je dobré mít toto varování na paměti, byť jsou mnohá už hodně starého data. Proto nevěřte přísloví - "Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech". Ono někdy chodí rádo i po horách za lidmi. Doufám, že už nikomu z těch, koho Lysá nějakým způsobem zaujala, se nic podobného nestane.

Mějme na paměti, že i obyčejný výstup v zimním období se může zvrtnout, takže si nezaškodí přibrat aspoň malou rezervu oblečení, včetně teplého čaje do termosky. A ještě jedna "drobnost". Nejen na Lysé, ale obecně na kterékoli hojně navštěvované hoře, bývají v zimě turistické chodníky ve vrcholových partiích hodně zledovatělé, takže "nesmeky" po ruce v baťohu, můžou "mít cenu zlata".

Když nám nic z výše zmíněného nebude chybět, tak nám výstupy na Lysou budou dělat jen a jen radost a vždy se rádi budeme do těchto nádherných míst vracet. Z vrcholu Lysé lze za dobré viditelnosti (zejména v době inverzí) v pohodě pouhým okem ohmatat vrcholky Západních Tater nebo už poměrně zřetelnějších a bližších v Malé Fatře nebo Javornících.

Zejména pohled k Javorníkům při trošce fantazie nezřídka připomíná vlnky v rozbouřeném moři. Hodně často se však stává, že toto štěstí mít nebudeme a musíme se spokojit s jen výhledem na nejbližší hřeben od Smrku po Radhošť, případně Ondřejník a skupinu vrcholů kolem hory Trávny a nebo Visalají

Nadmořská výška:

1323 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.546, 18.448)

Poslední aktualizace: 5.6.2010

Vyhledání vlakového spojení na výlet