Maletín – kostel sv. Mikuláše s areálem

Jednou z dominant obce Maletína, pomineme-li obří větrnou elektrárnu je bezesporu kostel zasvěcený sv. Mikuláši. Jedná se o poměrně mladou památku, datem výstavby 1804–1805 i vzhledem ji můžeme určit empírovou podobu. Autorem projektu byl Jana Sarkandera Thalherr, na místě stál starší kostel z roku 1583. Na stavbě tak můžeme pozorovat odklon od přílišné zdobnosti předchozího barokního a rokokového období.

Kostel je založen na obdélníkovém půdorysu, orientován je severojižně, s oltářem na jižní straně stavby.

Vnější fasády jsou hladké, průčelí kostela je členěno lesénami, štít přechází do čtyřhranné věže nad vstupem s jehlancovou střechou. Střecha kostela sedlová se závěrem, kněžiště je oproti hlavní lodi mírně ustupující.

Po bocích kněžiště dvě přistavěné sakristie se sedlovým zastřešením, západní sakristie slouží jako depozitář ozdob.

Oproti strohému zevnějšku je interiér přeci jen zdobnější.

Presbytář je zaklenut plochou pruskou klenbou, pruské klenby jsou použity i v kostelní lodi mezi podpůrnými klenebnými pásy podpíranými pilastry. Hlavně rozměr kleneb je na této stavbě pozoruhodný.

Interiér je vymalován šablonovými ornamentálními motivy, pilastry pod klenbami o sloupy pod hudební kruchtou mají námět v imitaci mramoru.

Hlavní oltář se sochou sv. Mikuláše je orámován dřevěným baldachýnem, po stranách menší sochy církevních otců. Nad oltářem nástropní malba s Ježíšovým horoucím srdcem. Na vítězném oblouku oslavný nápis v němčině. K další výzdobě patří zavěšené obrazy panny Marie Pomocné a Svaté rodiny od Josefa Pilze z r. 1785. Na pravé straně pod vítězným obloukem sousoší křtu Krista sv. Janem Křtitelem, na opačné straně kazatelna. Prostor interiéru osvětlují obdélníková okna s půlkruhovámí nízkými záklenky.

U vstupu objevíme oltář s pannou Marií Lurdskou. Za zmínku stojí i samotný varhanní nástroj na kůru.

Pod památkovou ochranou je i celý areál kostela s hřbitovem. Vstup je řešen obloukovou vstupní bránou se schodištěm, nad vrcholem brány kulovitá ozdoba, i po stranách na pilířích stejné ozdoby. Brána je datována rokem 1827, na východní straně je další brána u budovy fary. Velká část starších náhrobků má německá jména a nápisy, které prozrazují, že Maletín byl poměrně silně poněmčenou vsí. Nicméně při pročítání některých nápisů objevíme starší náhrobek na jižní zdi kostela. Jde o zazděný náhrobek s letopočtem 1589. Menší renesanční dílo je v češtině, byť něco je k domýšlení. Poměrně rozporuplně se tváří vyhledané zdroje, uvádím dva: „Ve vnější zdi kněžiště je druhotně umístěný dětský figurální náhrobník Žofie Byronské z Roztropovic (zemřela 1589).“ (hrady.cz)

„Na náhrobníku je reliéf klečící Žofie Štyslové z Alšic, dcery mírovského hejtmana Kašpara Štysla, která zemřela pouhých dvanáct neděl po narození (+1589).“ www.regionmohelnicko.cz

Ovšem při podrobné četbě minimálně to první jméno k přečtení je.

Jednoznačnou dominantou hřbitova je velkolepá kalvárie z roku 1848, která si zaslouží vlastní zmínku.