Mírov
Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad
Rozsáhlý goticko-renesanční hrad Mírov stojí na skalnatém ostrohu nad potokem Mírovkou. Hrad Mírov se nachází ve stejnojmenné obci na Šumpersku v Olomouckém kraji. Hrad se skládá z předního hradu, kde je kostel a budova věznice z roku 1762, Předhradí tvořeného patrovou trojkřídlou budovou a vlastního hradu tvořeného dvoupatrovou trojkřídlou budovou. Ke vstupnímu Křídlu přiléhá čtyřpatrová hranolová věž. Kolem hradního areálu je systém hradeb s baštami. Areál doplňují kasematy a sklepy. Hrad je veřejnosti nepřístupný, slouží jako vězení a to s nejvyšší ostrahou.
Historie
Hrad založil ve 13. století olomoucký biskup Bruno ze Šaumburku. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1424 byl Mírov neúspěšně dobýván husity. Na konci 15. století byl hrad pozdně goticky upraven a v polovině 16. století renesančně upraven a rozšířen. Již tehdy hrad občas sloužil jako kněžské vězení. V roce 1643 jej dobyli Švédové, ve stejném roce získalo hrad zpět císařské vojsko a objekt vyhořel. Po skončení třicetileté války byl hrad ve velmi špatném stavu. Za biskupa Karla Lichtenštejna-Kastelkorna byla v letech 1664 ? 1684 provedena rozsáhlá barokní přestavba, podle plánů G. P. Tencally byl postaven i kostel sv. Margarety. Během 18. století ztrácel Mírov vojenský význam. V roce 1761 sem byla přeložena kněžská věznice olomoucké diecéze z Hukvald. Ještě v roce 1805 se Mírov ubránil útoku francouzských vojáků. V roce 1848 ztratil hrad správní funkci a také přestal fungovat jako kněžské vězení. V roce 1855 koupil hrad stát a byla sem přenesena státní věznice ze Špilberka. K tomuto účelu byl hrad v letech 1859 ? 1870 novogoticky upraven prakticky do dnešní podoby. V letech 1939 ? 1945 se Mírov stal věznicí gestapa, v 50. letech minulého století sem byli umísťování především političtí vězni. V současné době tady absolvují tresty i nejtěžší zločinci, odsouzení na doživotí.