Nedaleko města Cheb, v jeho městské části Starý Hrozňatov, se nachází Maria Loreto. Jedná se o zajímavou loretánskou kapli, jejíž stavba byla započata v roce 1664 chebskými jezuity. U jejího zrodu stál rektor koleje Jan Jiří Dasselmann.
Jako u ostatních staveb obdobného charakteru hrálo i v tomto případě důležitou roli obnovení mariánského kultu a legendy o přenesení domku Panny Marie ze Svaté země do italského Loreta. Základní kámen ke stavbě položil tepelský opat Raymund Wilfert. V letech 1675 – 1683 byly přistavěny ambity. Jejich nároží byla později doplněna hranolovými kaplemi – Panny Marie, sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Zachariáše, sv. Alžběty a sv. Frantška Xaverského.
Vstupní hodinová věž, ve které se nachází vchod do objektu, je zastřešena jedinečnou dvojitou cibulovou střechou. Poutní kostel sv. Ducha ve tvaru šestnáctistěnu je kompozičně situovaný ve velké podélné ose. K jeho obvodu byla v roce 1688 připojena velká osmiboká kaple sv. Kříže a kaple Loučení.
V roce 1667 se v kapli Panny Marie sloužila první mše a přišlo sem první procesí. Celý areál byl dokončen roku 1689. Řád jezuitů byl v roce 1773 v Chebu zrušen a loreta připadla pod správu farnosti v Chebu. Brzo se Loreta stala oblíbeným poutním místem, kam putovala častá procesí. Poslední mše se zde sloužila v roce 1951. Následně zde bylo zřízeno pohraniční pásmo, objekt začal rychle chátrat a po několika letech bylo celé poutní místo zcela zničené a zarostlé náletovými dřevinami. Veškeré zařízení bylo rozkradené, zbývající zdi kostela byly zohavené sprostými nápisy a ze sochy madony s Ježíškem nad portálem si patrně vojáci udělali střelecký terč.
Po roce 1989 začali na zdevastovanou loretu přicházet první poutníci. Zvažovalo se, zda loretu opravit, zakonzervovat či zbořit. Všechny varianty byly hodně drahé, ale na žádnou z nich nebyly peníze. V roce 1992 založil bývalý starousedlík Anton Hart ve Waldsassenu Spolek na podporu poutního místa. Spolek nabídl českým státním a obecním institucím a církvi, jako vlastníku objektu, finanční pomoc. Chtěl, aby Loreta byla společným dílem a místem setkávání a smíření Čechů a Němců. O dva roky později byl v Chebu založen český Spolek Maria Loreto, který sice nemohl poskytovat velké finanční zajištění jako spolek německý, ale dění na loretě podporoval a propagoval, zajišťoval zázemí, dopravu na bohoslužby a úklid. Kromě výše uvedených spolků se také na obnově areálu podílelo Ministerstvo kultury, Česko-německý fond budoucnosti a město Cheb.
První říjnovou neděli roku 1993 se na Loretě uskutečnilo první velké česko-německé setkání, kterého se zúčastnil plzeňský biskup František Radkovský. Setkání se od té doby každoročně opakují. O rok později vysvětil biskup nově vybudovanou kapli Panny Marie a tři nově ulité zvony, které se opět rozezněly z opravené zvonice. V roce 1996 František Radkovský vysvětil dokončený kostel Sv. Ducha. V následujících letech byly dokončeny ambity, opravena poslední zastavení, která zbyla z Velké Křížové cesty, Boží hrob, kaple Ukřižování. V místě zničeného hřbitova vznikla meditační zahrada a byly zde umístěny nalezené sochy.
Loreta se vyjímá v plné kráse, v sezóně se zde každých 14 dní konají české mše a jednou za měsíc mše německá. K tomu se občas uskuteční české nebo německá pouť. Dle záznamů průvodcovské služby ročně Loretu navštíví více než 10 tisíc poutníků a návštěvníků z celé Evropy.
Zároveň se stavbou objektu začala vznikat i Velká křížová, která vedla z Podhradu k poutnímu místu Maria Loreto. Unikátní a zajímavá je nejen tím, že pochází již ze 17. století, ale především velkým počtem zastavení, kterých je včetně Božího hrobu u Lorety třicet. V letošním roce je uvažována její rekonstrukce a tím by se Křížová cesta mohla stát jednou z nejvýznamnějších církevních památek v regionu.
Nejznámější Loreta v Západních Čechách je ve Starém Hrozňatově.
Vybudovali ji chebští jezuité v letech 1664-1689.Svatou chýši na kopci nad vsí obklopil ambit s rohovými kaplemi,zvonicí v průčelí a s kostelem sv.DuchaK poutnímu areálu vedla Velká Křížová cesta s 29 zastaveními.Na dokončování objektů se pravděpodobně podílel barokní architekt Kryštof Dientzenhofer.
Po roce 1945 se stala Loreta součástí hraničního pásma - Pevné hráze socialismu a míru.Také to podle toho dopadlo.Loreta,stejně jako vesnice po odsunu německého obyvatelstva zpusta a po požáru v roce 1952 se z poutního místa stala ruina zarostlá křovím.
Brzy po listopadovém "pádu"komunismu se začalo se záchranou,jejíž iniciátorem byl zdejší rodák Ing.Anton Hartl,podnikatel z Waldsassenu.Založil Spolek pro obnovu Lorety a získal finance na obnovu.Na české straně se podílel pan Josef Kočí z Podhradu,který provedl zemní záchranné práce.V letech 1992-1996 proběhla rekonstrukce všech objektů a 1996 byl slavnostně vysvěcen Kostel sv.Ducha.