Bystřička - restaurace U Mokrošů
Turistické cíle • Cyklo bar - hospůdka
Nedaleko hráze přehrady Bystřičky se pod majestátním Klenovem vypíná budova stejnojmenného hotelu a restaurace Oáza. Zatímco v minulosti slavný hotel už roky chátrá a marně vysílá k kolemjdoucím signál S.O.S. s prosbou o záchranu, funkční je v současnosti jen ten druhý pohostinný objekt, jehož název nás upozorní, abychom jej navštívili a uložili si před další cestou něco do „hrbu.“
Pokud zapomeneme, nic se neděje a my můžeme v klidu nechat čagan viset, neboť po přejítí hráze na nás od druhého břehu vyjukne další restaurační zařízení jménem U Mokrošů. Tohle leží ve svahu pod hrází a je celé obložené dřevem. Zaujme i věžička a ozdobný štít stavení a pohled na venkovní zahrádku vyvolá touhu v ní usednout. No problem – pokud je ještě volné místo... nu a když ne, třeba ho najdeme vevnitř v restauraci proslulé servírováním chutné krmě, v jejíž nabídce nechybí ani to na grilu.
Od pondělka do čtvrtka bychom ale před podnikem stepovali a čekali na otevření marně, neboť ten je funkční toliko v pátek, sobotu a neděli, a to vždy od jedenácti do pozdních večerních hodin.
Pro nás, hosty, asi bude překvapením fakt, že je tato hospoda funkční už od „první“ republiky a že její stavbu dokonce financoval sám T.G.Masaryk. (V té době ale ještě nebyl prezidentem.)
Stavět se začalo roku 1920 za dozoru stavitele Turpiše a prvním nájemcem restaurace se stal nějaký pan Slováček. Kromě vlastní hospody za ní stávalo i stavení sloužící k ubytování hostů, ti dnešní musí vzít zavděk asi 200 m vzdálenými chatkami.
Ve čtyřicátých letech podnik změnil název na „Turistickou útulnu U Půstů“, na začátku další dekády restauraci zakoupil p.Jindřich Mokroš. I když byla po „sametu“v restituci vrácena původním majitelům, ti ji roku 1996 prodali a od té doby je jejím majitelem J.Surý. Pak prošla velkou rekonstrukcí (jméno původního majitele ale zůstalo v logu zachováno dodnes) a roku 2010 byla dokonce vyhlášena Hospůdkou roku.
Závěrem se ještě vraťme k osobě T.G.M. Už jako prezident ji Masaryk samozřejmě také navštívil – a jak jsem se dočetl na stránkách restaurace – prý si tehdy velmi pochutnal na rajské omáčce s hovězím žebrem...