Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Muzeum
Muzeum v Mohelnici se nachází ve středu města na Kostelním náměstí. Sídlí v domě s gotickými sklepy, kde dříve stával zaniklý mohelnický hrad.
Muzeum najdete v objektu bývalé fary, v domě z druhé poloviny 13. století. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka si zde nechal postavit opevněné sídlo.Od 16. století sídlila v objektu fara a děkanství. Pro potřeby mohelnického muzea slouží budova od roku 1957.
První staletí existence domu připomínají gotické sklepy, z období rané renesance se dochovaly vzácné fresky, z nichž nejpůsobivější je tzv. Hostina bohatcova zobrazující podobenství o boháči a Lazarovi z evangelia sv. Lukáše.
Současnou podobu objekt získal po ničivém požáru z roku 1841, kdy byla vystavěna čelní fronta budovy s průjezdem.
V jedné z místností nového křídla se dochovalo původní vymalování z druhé poloviny 19. století, které je autentickým doplňkem instalovaného měšťanského pokoje v nové stálé expozici Z dějin Mohelnicka.
Po prohlídce muzea jsme se zašli podívat ke zbytku středověkých hradeb. Dali jsme se Doprava hradební brankou po schodech dolů, abychom si hradby prohlédli.
Město bylo založeno v druhé polovině 13. století a olomouckým biskupem Bruno von Schauenburgem a zřejmě velmi dlouho bylo ohrazeno jen příkopem, valem a palisádou. Pravděpodobně až v I. polovině 16. století bylo opatřeno kamennými hradbami s půlválcovými baštami. Do města vedly dvě brány: Horní/Třebovská u křižovatky dnešních ulic Třebovská a Hradební a Dolní/Moravičanská u vyústění Smetanovy ulice do náměstí Tyrše a Fügnera. Pro příchod k říčce Mírovce sloužila fortna v ulici U brány, která se jako jediná zachovala dodnes.
Opevnění bylo opravováno ještě po třicetileté válce, u bašty severně od kostela (dnes součást domu) bylo postaveno nové vězení, jehož prvním nedobrovolným obyvatelem byl šumperský děkan Kryštof Alois Lautner (křivě obviněný Bobligem z Edelstadtu v čarodějnickém procesu na losinském panství), který byl nakonec 16. 9. 1685 pod mohelnickými hradbami upálen. Po požáru roku 1739 přestaly být hradby udržovány, počátkem 19. století byly zbořeny obě velké brány, které dodnes připomínají jejich pozůstatky s městskými znaky. K rozsáhlým demolicím došlo v letech 1910–11. Přesto lze dodnes jejich pozůstatky najít na většině obvodu někdejšího hrazeného města, tedy mezi ulicemi Okružní a Zábřežskou.
Nejvýznamnější dochovanou částí hradeb je vodní fortna na severním obvodu města. Nad jejím průjezdem nalezneme ve směru od Zábřežské ulice latinský nápis, vyznívající ve smyslu, že nechrání-li město Bůh, je zbytečné jakékoli snažení obránců, a letopočty 1540, 1841 a 1953.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=9224
Pak jsme se vrátili zpět k muzeu a nahlédli do kostela SV. TOMÁŠE Z CANTERBURY. O něm se dozvíte více v mém dalším příspěvku.