Město Moravský Krumlov - zámek

Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek

Zámek v Moravském Krumlově stojí nad řekou Rokytnou. Předchůdcem zámku byl gotický hrad, založený ve 13.století. Na hradě sídlil Heralt z Obřan, a to do roku 1312, kdy tento rod vymřel. Po vymření obřanského rodu přešlo panství na významnou osobu té doby - Jindřicha z Lipé, který zemřel roku 1329.

Roku 1369 koupili moravskokrumlovské panství páni z Kravař, kteří hrad přestavěli. Beneš z Kravař umožnil obsazení hradu husitskou posádkou, která se v Moravském Krumlově usadila na několik let (1422 – 1429) a učinila z něj důležitý opěrný bod. Roku 1425 byl v Moravském Krumlově pohřben táborský hejtman Bohuslav ze Švamberka, který padl při obléhání rakouského města Retzu.

Krumlovská větev kravařského rodu ve třicátých letech 15. století vymřela a Moravský Krumlov pak do roku 1447 vlastnili páni z Cimburka, po nichž znovu přešel na pány z Lipé. Pertold z Lipé nechal ve druhé polovině 16. století přestavět gotický krumlovský hrad na renesanční zámek. Hlavní stavební práce proběhly v letech 1557 – 1562 a jejich architektem byl nejspíše Ital Leonardo Garo da Bissono, který také v Moravském Krumlově roku 1574 zemřel. Renesanční stavební činnost na zámku však pokračovala až do devadesátých let 16. století.

Páni z Lipé drželi Moravský Krumlov až do začátku třicetileté války a za jejich éry sem zavítala řada významných hostů jako český král Jiří z Poděbrad (1458), manželka krále Ferdinanda I. královna Anna (1537), či slavný lékař Paracelsus (1536). Pertold Bohobud z Lipé se v letech 1618 – 1620 zapojil do stavovského povstání, za což byl po jeho porážce odsouzen ke ztrátě hrdla, pravé ruky, dědičného titulu nejvyššího maršála Království českého a veškerého majetku. Tresty tělesné mu nakonec byly prominuty a Pertold pak odešel do exilu a zemřel v bídě v uherské Skalici. Jeho synem Čeňkem slavný rod pánů z Lipé roku 1680 vymřel.

Rozsáhlé krumlovské panství se zámkem a pustým hradem Templštejnem postoupil císař roku 1623 Gundakarovi z Lichtenštejna. Roku 1645 poškodili moravskokrumlovský zámek Švédové, takže musel být opravován. Z podnětu kněžny Marie Eleonory z Lichtenštejna byl zámek v letech 1773 – 1774 přestavován barokně. Krumlovská větev Lichtenštejnů vlastnila Moravský Krumlov až do svého vymření roku 1908.

Posledními soukromými vlastníky zámku v první polovině 20. století byli v letech 1908 – 1945 Kinští. Těm byl objekt zabaven státem a v roce 1992 byl privatizován. Následky nepovedené privatizace pociťuje moravskokrumlovský zámek dodnes.

Zámek Moravský Krumlov stojí nad řekou Rokytná, nedaleko centra města. Ve středověku se původně se jednalo o hrad, který střežil přístup do města střežil. Zámek má téměř obdélníkový půdorys. Jádro hradu, svým charakterem italský kastel, zabralo větší jižní část opevněné plochy. Vymezovala jej 2,7 metru silná hradba, ve všech čtyřech nárožích stály hranolové věže. Severovýchodní věž byla branská a jako jediná vystupovala svým východním čelem mimo obvod hradeb. Hrad měl dva trojprostorové paláce mezi věžemi na jihu a východě. Rovněž předhradí byla dvě. O podobě a zástavbě těchto předhradí dosud víme jen velmi málo.

Pod jihozápadní věží dodnes stojí přízemí bývalé branské věže do parkánu, kterou se podél jižní fronty hradu přicházelo do východního předhradí a dále do města. Přestavba hradu na renesanční zámek ve druhé polovině 16. století byla radikální. Zachována zůstala pouze věž v jihozápadním nároží, přestavěna branská věž a část obvodové zdi na jihu a východě. Jihovýchodní věž byla snížena a zakomponována do paláců, které byly renesančně přestavěny. Nová renesanční budova vyplnila zcela pozměněnou západní frontu a nádvoří obklopily dvoupatrové arkády o výšce 16,5 metru. Plastická výzdoba na pilířích a kartuších střídá toskánský, iónský a korintský řád. Arkády má i malý schodišťový dvůr na severu, ty jsou však v nižších podlažích podepřeny pilíři. Tuto část zámku tvoří budovy severního, západního a východního křídla s tzv. rytířským sálem a kaplí.

Renesanční stavební činnost na zámku skončila roku 1593 výstavbou patrové budovy stájí a úřadů v předzámčí. Druhé velké přestavby, tentokrát barokní, se objekt dočkal za Lichtenštejnů v letech 1773 – 1774. Při ní byla snížena vstupní hodinová věž a opatřena štítem.

http://www.castles.cz/zamek-moravsky-krumlov/

Zámek Moravský Krumlov - otevírací doba
duben - říjen út - ne 9.00 – 17.00

Vstupné: 110,- / 70,- Kč

Nejvýznamnější vnitřní prostory tvoří zámecká kaple a rytířský sál.
V těchto prostorách je od roku 1963 umístěn cyklus obrazů Slovanská epopej Alfonse Muchy a těší se obdivu tisíců návštěvníků.

Pro veřejnost je dále přístupná malá expozice známého renesančního lékaře Paracelsa, připomínající jeho pobyt v Krumlově v roce 1537, a vybavení ordinace MUDr. Odstrčila, zakladatele měšťanských škol v Krumlově.