Metronom - Stroj času

Pražský metronom je významnou dominantou Prahy na letenské pláni. Jeho pohyb je vidět od Staroměstského náměstí, Pařížskou ulicí i z Čechova mostu. Stavba dobře zhodnocuje prostor svahu Letné nad Vltavou, který vznikl po odstranění Stalinova pomníku. Okolí metronomu je pěkně upravené a poskytuje nevšední pohled na Vltavu, Staré město i novou výškovou zástavbu na Pankráci.

Metronom navrhl Vratislav Novák, který se kinetickým uměním zabýval delší dobu. Autor sice toto dílo nazval Stroj času, ale vžil se název Metronom. Stavba byla zadána jako součást Všeobecné výstavy v Praze roku 1991. Dílo mělo svojí konstrukcí vyjadřovat techniku i um v naší zemi, tehdy ještě Československa. Pohybový mechanizmus stožáru byl vytvořen velkými ozubenými koly, které bylo vidět přes průhledný kryt. V provozu měl být jako dočasná stavba pouze po dobu výstavy, která trvala půl roku. Protože se však metronom stal oblíbeným, zůstal v provozu i nadále. Pohybový mechanizmus však nebyl konstruován na dlouhodobý provoz a musel být proto občas opravován. V roce 2015 se uskutečnila rekonstrukce, aby mohl být metronom dále v provozu.

Svým dílem chtěl autor symbolizovat nezastavitelné plynutí času. Díla se však využilo někdy i k propagaci. Například v roce 2003 byl využit k propagaci referenda k přistoupení do EU, nebo v roce 2009 symbolicky odměřoval čas předsednictví Česka EU.

Metronom spolu s kyvadlem je vysoký 25 m a váží 7 tun. Stroj pohánějící pohyblivé součásti je uložen v tříbokém jehlanu. Kyvadlo s výkyvem 60 stupňů je vyváženo vahadlem se dvoutunovým závažím. Na závaží je odlitý nápis „Společnost pro všeobecnou československou výstavu v Praze 1991“. Stavbu metronomu provedla firma ČKD, závod Racionalizace ve svém provoze Prášilové. Uvádím to jako zajímavost, protože firma Prášilové stavěla již Petřínskou rozhlednu. Pokud myslím na pomíjivost času, tak musím uvést, že na místě tohoto provozu stojí dnes benzinka a každý ví, jak dopadlo ČKD.

Ještě bych zmínil dva problémy, které byly se spuštěním provozu. Policie nechtěla povolit provoz, protože se obávala, že rozptýlí pozornost řidičů, kteří jedou Pařížskou a po mostě. Architekt Novák zase protestoval proti napájecímu kabelu k metronomu, který byl natažen vzduchem. Celá plošina kolem metronomu je tvořena kamennými kvádry, takže nebylo možné kabel zakopat. S ohledem na předpokládaný provoz 6 měsíců bylo nereálné kabel umístit pod zem. Je pravda, že zmiňovaný kabel je vidět i na fotografiích a dnes na něm visí i několik párů bot a nikomu to nevadí. Právě i v tom vidím tu pomíjivost, která měla být vyjádřena.