Loading...
Horní části mikulovského náměstí krášlí dům U Rytířů, nad střechami domů se vypínající kulisa zámku a vertikála věže kostela, ale ani dolní konec rynku není o výraznou dominantu ochuzen. Tu tvoří vysoké a honosné klasicistní průčelí budovy, které na první pohled připomíná stavbu sakrální. Což je pravda jen napůl – ona jí kdysi skutečně byla, ale v průběhu věků se vše změnilo.
Spodní část náměstí (a jeho východní okraj) zdobil už od roku 1656 kostel sv.Anny s napodobeninou Svaté chýše z italského Loreta, která byla umístěna vprostřed chrámové lodi. Stavět podle projektu Giovanniho Tescally se začalo už v roce 1638 na popud kardinála Maxmiliána z Dietrichsteina. Nestavěl se ale pouze kostel, ale i dvě pohřební kaple. Ta první stála u severní zdi a sloužila rodu Březnických z Náchoda. Druhá Dietrischsteinská - umístěna na jihozápadní straně – je dnes sakristií. Ke svému monumentálnímu průčelí se dvěma věžemi kostel přišel až v roce 1706.
Rok 1784 byl pro Mikulov rokem strašlivé zkázy a zmaru: ničivý požár, který zachvátil celé město, zlikvidoval i kostel sv.Anny. Nepoškozena zůstala jen obvodová zeď chrámu, část severozápadního průčelí, kněžiště kostela a Náchodská kaple.
František Josef z Dietrichsteina pak nechal sakrální stavbu přestavět na Dietrichsteinský hrobní kostel a ten byl dokončen roku 1852. Přitom původní plocha chrámové lodi prošla proměnou na vnitřní nádvoří a později do jeho středu přibyl pomník se sochou knížete Františka Josefa z Dietrichsteina, práce to mistra Emanuela Maxe z roku 1859. Arkády bočních kaplí byly zazděny a využívany k uložení rakví zemřelých členů rodu.
Nová kaple byla vybavena novým oltářem a poškozené průčelí s původně barokními báněmi přestavěno v duchu klasicismu. Balustráda mezi věžemi kostela pak ožila skulpturami andělů a sochou Ježíše Krista.
Počátkem devadesátých let minulého století proběhla náročná rekonstrukce, při níž byl opraven nejen celý vnějšek, ale i interiéry a figurální výzdoba.