Mníšek pod Brdy – poutní areál Skalka

Unikátní barokní areál Skalka je tvořen – jak se alespoň nejčastěji uvádí – třemi objekty, a to kostelíkem či kaplí sv. Máří Magdaleny, klášterem a poustevnou. Ve skutečnosti tady toho najdeme podstatně více a zajímavý je jistě také fakt, že toto místo bývá spojováno s tak významnými jmény dějin našeho umění a architektury, jakými jistě jsou např. Kryštof Dienzenhofer, Karel Škréta, Petr Brandl nebo Jan Brokoff.

Z hlediska návštěvníka areálu nacházejícího se vysoko nad severní částí středočeského města Mníšek pod Brdy – a na skalnatém ostrohu ve výšce 553 nadmořských metrů, který je součástí Brdské vrchoviny – může být důležitý i fakt, že Skalku můžeme zařadit nejen do kategorie poutní místo nebo klášter, ale také mezi místa odpočinková i vyhlídková. A nechybí zde ani stánek s občerstvením, který se občas vysloveně shodí (hlad, žízeň, bouřka atd.).

Nejstarší částí areálu je půvabný kostelík sv. Máří Magdaleny, který nechal postavit v letech 1692 až 1693 Servác Engel z Engelsflussu. Autorem podoby této stavby je věhlasný architekt Kryštof Dienzenhofer. V následujících letech (možná dokonce hned v následujícím roce) pak postupně vznikl nejen samotný klášter, ale také poustevna a další hospodářské i správní budovy. I na dalších objektech se Dienzenhofer podílel a původně se prý počítalo s tím, že se bude jednat o klášter benediktinů.

Klášter však byl - nečekaně - františkány trvale obydlen teprve v roce 1760, kdy také byla vybudována křížová cesta se 14 kapličkami (v některých informačních pramenech bývá chybně uváděno, že kapličky vznikly již v roce 1672). Františkáni pak na Skalce působili až do roku 1925. V polovině minulého století došlo k velké devastaci celého areálu vlivem necitlivého poddolování při těžbě železné rudy a následného nezájmu komunistické vlády. V 90. letech byla zahájena rekonstrukce poutního areálu a dnes se zde konají hlavně svatby, výstavy a různé kulturní akce. V zimě sem zavítají převážně běžkaři.

Je jistě velká škoda, že se nedochoval původní interiér kostela sv. Máří Magdaleny. Ten totiž měl imitovat krápníkovou jeskyni a dodnes se zachovalo jen několik náznaků této původní podoby. Hlavní zásluhu na tom má již zmíněné poddolování. Je přitom paradoxní, že dva roky po skončení II. světové války byl celý areál nákladně zrekonstruován, aby již po 10 letech od této rekonstrukce mohl být označován za zdevastovaný a zcela opuštěný. Naštěstí byla alespoň některá umělecká díla zachráněna, např. vzácný nástropní obraz sv. Maří Magdalény od Petra Brandla byl restaurátory ze stropu klášterního refektáře sňat, přenesen na plátno a umístěn do kostela sv. Václava v Mníšku pod Brdy.

Poutní místo Skalka  na skalnatém ostrohu Rochota v sobě spojuje krásný a unikátní prvek krajinný i architektonický. Vzniklo vlastně jako připomínka velké morové epidemie, která se nevyhnula ani Engelově rodině. Oblíbeným a vyhledávaným turistickým cílem se Skalka stala již v 19. století, takže sem byla roku 1889 vyznačena teprve třetí česká značená turistická cesta.

Vzorem pro stavbu kostela byla jeskynní kaple v jihofrancouzském La Sainte Baume, kde prý Máří Magdaléna tři desetiletí žila. Jedná se o elipsovitou stavbu s čtvercovou věží, která je považována za jednu z nejhodnotnějších barokních staveb u nás.

Součástí poustevny neboli rekolekčního domu je sousoší Piety od Jana Brokoffa. Samotná klášterní budova (hospic), vedle které najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého, byla v podstatě znovu postavena na zbytcích základů a obvodových zdí. Čtrnáct kapliček křížové cesty bylo koncem března roku 2019 osazeno žulovými reliéfy od sochaře Martina Mikuly.

Zajímavý je jistě i fakt, že restaurace v barokní budově hostince zde fungovala ještě v roce 1968 (dnes z ní zůstala jen ruina) za novou roubenkou s občerstvením. Mnohé pak potěší jezírko s lekníny nebo poutě, které se zde konají pravidelně vždy v sobotu před svátkem sv. Máří Magdaleny (22. července).

Poutní místo Skalka se pyšní geniem loci i tím, že je – coby přední ukázka českého baroka - chráněno jako kulturní památka již od května roku 1958 (od září roku 1995 je navíc součástí MPZ Mníšek pod Brdy). V roce 2013 byla dokonce vyhlášena naší Památkou roku.

Klášter i kostelík jsou přístupny v pracovních dnech od 13:00 do 17:00 hod. (jenom v pondělí je zavíračka) a o víkendech a svátcích od 10:00 do 17:00 hod.