Modra – Ľudovít Štúr

Ľudovít Štúr je považován za nejvýznamnějšího představitele slovenského národního hnutí v polovině 19. století. V letech 1848–49 byl poslancem uherského sněmu, představitelem a aktérem Slovenského národního povstání v daných letech (takže SNP nebylo jediné). Mimo to je ale spojován jako spolutvůrce spisovné slovenštiny (kolem roku 1843).

Narodil se roku 1815 v Uhrovci ve Strážovských vrších, poslední léta života prožil v Modre (a okolí), kde také roku 1856 zemřel.

Není tedy divu že právě v Modre se setkáme s velkolepým pomníkem. V roce 1935 byl ustaven výbor na tvorbu památníku, kterému předsedal tehdejší starosta. Veřejná sbírka a dary dalších sponzorů vynesly 216 000 tehdejší Kčs, což bylo více než dosáhla konečná cena pomníku (zbytek zůstal městu, 46 500 Kčs).

Soutěž na návrh pomníku vyhrál Frico Matoška, sochy byl vytesány italským kameníky v proslulé Carraře z tamního mramoru. Původní datum odhalení pomníku bylo stanoveno na 28. říjen 1938, vzhledem k nedávné mnichovské konferenci ze slavnosti sešlo. K novému odhalení se pomník měl dočkat až 25. června 1939, tedy již po osamostatnění Slovenska po březnové okupaci zbytku českých zemí. Spory mezi pozvanými, hosty a řečníky ale vedly k tomu, že k definitivnímu odhalení došlo až 14. října 1945, kdy slávu podpořili svou účastí Laco Novomeský, jako předseda sboru povereníků a z Prahy dorazil ministr kultury Zdeněk Nejdelý.

Kromě samotné hlavní postavy na centrálním válcovém podstavci je Štúr provázen svými druhy a spolupracovníky: Jozef Miloslav Hurban, Michal MiloslavHodža, Ján Francisci na pravé straně čelního pohledu. Nalevo pak stojí idealizovaní bojovníci z povstání v revolučních letech 1848–49.

Sám Štúr je umístěn nejvýše na válcovém trojdílném podstavci, nahoře uvedeno jméno s letopočtem 1815–56, ve střední části je heslo „Kým duch v národe – národ žije“. Další postavy jsou umístěné na nižších čtvercových podstavách, slovenští buditelé jsou popsáni na bocích podstavce (zleva Hurban, vpravo Hodža, v pozadí Francisci).