Moje Kutná Hora

Moje Kutná Hora

Zlákán optimistickou předpovědí počasí vydávám se na prohlídku města stříbra. Bylo tu už o něm napsáno snad všechno, včetně okopírovaných článků ze všech možných encyklopedií tak snad jen můj pohled a moje cesta. A moje fotky.

Na autobusovém nádraží vystupuju před desátou a zjišťuju že optimizmus předpovědi počasí nebyl na místě. Vydávám se podle předem připraveného itineráře (abych zbytečně nebloudil) od nádraží Benešovou ulicí směrem k Sedlci a katedrále. Ta už je z dálky viditelná když přijdu do Masarykovy a před kruháčem vedlejší Vítěznou kolem kaple jsem tam za dvacet minut.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Působí opravdu impozantním dojmem. Fotím a vydávám se doleva Zámeckou ulicí ke hřbitovu s kostelem Všech svatých a kostnicí. Přicházím kolem hotelu Růže a sousoší před hřbitovem. Ten v tu dobu naštěstí opouští houf mladých (asi) Japonců s nezbytnými foťáky (já ho mám koneckonců taky) a cvakají hlava nehlava. Dělám pár fotek, vracím se na Masarykovu a jdu po ní zpět až k odbočce na ulici Na Náměti, kde se v parčíku snažím ulovit fotku kostela Panny Marie na Náměti. Moc se to nedaří. Všude auta, kabely a odstup veškerý žádný.

Pokračuju ulicí Na Náměti a pak Tylovou Doprava kolem Tylova domu na Palackého náměstí. To už je prostornější a na rozdíl od hlavní Masarykovy docela čisté. Jdu dál a fotím Kamenný dům, morový sloup, kostel sv.Jana Nepomuckého a na Rejskově náměstí kamennou kašnu. Za pořadí neručím.

Pak se vracím a odbočuju Doprava Jakubskou ke kostelu sv.Jakuba. Z vyhlídky za kostelem je výhled na Barboru a Jezuitskou kolej tak ji využívám. Od Jakuba na Havlíčkovo náměstí se sochami TGM a KHB, kolem sídla MÚ přes Vlašský Dvůr a Breuerovy sady do ulice Pod Barborou ke katedrále sv.Barbory. Stoupám po kamenité cestě kolem masivní kamenné zdi a mám zase trochu štěstí. Když přicházím ke katedrále, zrovna ji opouští horda řvoucích dětí, očividně školní výprava.

Chvíli se zdržím a jdu dál kolem Jezuitské koleje a terasy s plastikami. Je z ní i hezký výhled na město. Sestupuju malebnou Barborskou uličkou s barevně vyvedenými obchůdky a kavárnami na Komenského náměstí, Lierovou znovu kolem Kamenného domu na Václavské náměstí.

Potom ulicí Jiřího z Poděbrad ještě kolem bývalého Voršilského kláštera a pak i Staré fary, za kruháčem Loreckou ulicí k autobusovému nádraží.

Co dodat. Historické katedrály, kostely a ostatní stavby jakož i historické jádro města určitě stojí za návštěvu. Se zbytkem města je to už poněkud horší. Ale nebudu hanět, výlet stál za to. To byla má Kutná Hora.

Zdrávi došli, zase někdy. Seventy