Moravský Kras

Údolí Říčky I.

Koncem listopadu loňského roku za krásného podzimního počesí jsem se vydal s mladým kolektivem z Brna do Údolí Říčky.Toto údolí se nachazí v nejjižnější chráněné oblasi Moravského Krasu, která se rozprostírá mezi obcemi Ochoz u Brna, Hostěnice, Horákov Líšni,která je součásti Brna. Je to vyhledávaná turistická a rekreační oblast. Našim cílem byla prohlídka jen malé části této oblasti a to Údolí Říčky. Z hlediska CHKO Moravský Kras ji na severu ohraňičuje silnice Ochoz u Brna - Hostěnice a na jihu Výtok Říčky. Nejvýhodnějším východiskem pro návštěvníky je Ochoz u Brna, nebo přímo rybník Pod Hádkem. Autobusové spojení zajišťuje IDOS číslo 102 a 103. Pro ty, kteří hodlají přijet autem je nejlépe zaparkovat u čerpací stanice na pokraji Ochoze, nebo přímo na parkovišti u rybníka Pod Hádkem. Celým údolim protéká stejnojmenný potok Říčka do kterého se z levé strany vlévá Hostěnický potok a z pravé strany Ochozský potok.Našim předsevzetím byla procházka a prohlídka jeskyně Pekárna, Švédův stůl, nakouknout do Jeskyně Netopýrka a podívat se na vchod do jeskyně Ochzká. Jeli jsme autem, které jsme zaparkovali u čerpací stanice. Sešli jsme do Ochoze a po modré značce kolem zahrádek, později lesní cestou jsme dorazili do malebného údolí, které bylo našim cílem. Ani jsme si neuvědomili, že jsme ušli asi 1,5 km. Bylo se vždy na co dívat. Po levé straně v závěru cesty lemuje Ochozský potok a na pravé straně v ohraničeném prostoru využívají krasného počasí stáda koní.Údolím Říčky prochazí tři značené turistické cesty. Modrá, zelená a žlutá. U rozcestniku těchto tras je odpočívadlo s orientační tabulí. /foto přikládám/. Byl jsem mile překvapen. Odpočívadlo i orientační tabule nebyla poškozena a v okolí žádné pohozené odpadky či PET lahve. Teplý čaj a krajíc chleba náladu ještě vylepšil. Já jsem se narodil v Líšni.Často se stávalo, že jako 14 - 18 letý klučina jsem sen chodil s jeskyňářem Janem Kachlířem a s lišeňským učitelem Karlem Šebelem./ Právě tento Šebela napsal knhu "Po stopách ztracené řeky"/.I když jejich jeskyňářská činnost byla kolem Sloupu a Holštejna, tak tato oblast byla jejich idylka. Vzpomínám, jak jsem tehdy hltal každou jejich větu. Díky tomu a odborné literatury i další pozdější činnosti s nimi se zde cítím jako v pohádce o začarované zemi.Čaj jsem dopil, vzpomínání ukončeno. Hned u této první orientační tabule došlo mezi mnou a kolektivem k rozporu. Po prohlídce vstupu do Jeskyně Netopýrka mi řekli, že to nebya Netopýrka , ale Jeskyně Švédův stůl. To mne popudilo a šel jsem se podívat na mapu umístěnou na orientační tabuli. S hrůzou jsem zjistil, že skutečně tato jeskyně je označena jako Švédův stůl. Dále jsem si všiml. že žádná jeskyně na pravé straně toku Říčky neni na mapě pojmenovaná správně. Když stojím zády k Ochozské jeskyni, tak z levé strany proti proudu Říčky / směr rybnik Pod Hádkem/ je Jeskyně Netopýrka dále Švédův stůl a Málčina. Jeskyně na levé straně toku Říčky Ochozská a Pekárna jsou pojmenovány správně.I toto částečné rozčarování neovlivnilo náš plán. Asi 4m od zminěného odpočívadla je asi 0,5 m nad zemi orientační šipka Ochozská jeskyně./Foto přiloženo/.Přejde se dřevěný mostek a cestička asi po 20m. končí u vchod.Za doby mé babičky se této jeskyni říkalo "Zamžížovaná". jeskyně byla náhodně objevena v roce 1831. Stavební úpravy vchodu do jeskyně byly provedeny v roce 1940. Jeskyně je asi 1700m dlouhá a končí v podzemí u nedalekých Hostěnic, kde se do ní propadá-vsakuje Hostěnický potok.I tento ponor neni bez zajímavoszí. Když se někde místo propadu ucpe-zanese třeba lidskou činností, neni to žádný problém. Potok si ponor rozšíří, nebo si najde jiný. V současné době víme asi o dvou nebo třech ponorech. Víme také to, že vody z kteréhokoliv ponoru se objevují v Ochozské jeskyní. Víme také to, že při větším průtoku vody do jeskyně tyto vody vytékají vyvěračkou v Říčce / Estavela/, nebo vytékají z vchodu do Ochozské jeskyně do koryta /citované odpočívadlo a dřevěný mostek/ do blízkého ponoru. Kde jsou ukryty vody Hostěnického potoka přitékající do jeskyně za normálního vodního režimu je velkou neznámou. Ochozský potok /Pravý přítok Říčky/, který protékal podél naši příchozí cesty a který jsme několikráte překračovali je bezproblémový. Nikdy nevysychá a propadá se do podzemí až pod úpatí Lysé Hory. Hlavním tokem protékající celým údolím je Říčka.Ta je z těchto toků nejzajímavější. Bohužel, máme před sebou jeskyni Pekárnu a návrat k autu a hlavně málo místa procelý článek. Modrá značka vede podél toku kolem jeskyně Pekárna, což je náš cíl. Jeskyni Pekárnu nelze přehlédnout/Foto přikládám/.Již z dálky připomíná rozkrojený pecen chleba. Asi po dvacetimitové chůze se odctneme u pěkně upravených schodů. V těchto mísech je třeba si všimnout údolíčka po levé straně od Pekárny. Je to Kamenný žlíbek, který v dávných dobách tvořil řečiště Hostěnického potoka a v kterém jsou asi ve stejné výšce jako Pekárna volně přístuné jeskyně Křížova a Adlerova.Zmíněné schdy nás přivedou kolem informační tabule až ke vchodu do jeskyně. Jeskyně Pekárna je široká přes 20metrů, vysoká asi 6 metrů a dlouhá asi 60 metrů. Končí závalem a oknem -otvorem ve stropě. Pokusy proniknout přes zával blíže k Hostěnickému propadání /1947 - 1959/ nevedlo k úspěchu. Dno jeskyně bylo několikráte překopáno. Archeologické výzkumy zde začaly již v roce 1880. Nálezy jsou uloženy v Muzeu Antropos v Brně. Za nejcennější nález je považována rytina zápasících zubrů a pasoucích se koní.Jeskyně byla od pradávna osídlena. Je třeba si všimnout malby na stěně. Nejedná se o vandalismus, ale o napodobeniny původních rytin, které provedli studenti a snažili se použít ibarev blízké té doby. Po prohlídce jsme sestoupili do údolí a po modré značce jsme se vydali po proudu toku. až jsme narazili na dřevěný mostek s odpočívadlem a s orientační tabulí./ Foto přikládám/. Právě v těchto místech spatřuje světlo světa vody Říčky a přilehlých přítoků. Podzemní putování těchto vod v neznámém podzemí je dlouhé asi 1,5km. Spojitost těchto vod s jeskyni Málčina, Netopýrka a Ochozská je prokázána.Výtok Říčky je prakticky malá jeskyňka, ze které prostupuje voda mezi tabulově vrstvenými kamennými bloky./Foto přikládám/. V žádném případě se nejedná o přírodou vytvořenou chodbu, která by nás přivedla k podzemnímu jezeru. Téměř naproti v protější strani se nachází volně přístupná jeskyně Kůlnička. O pár desítek metrů po proudu je další výtok Kaprálova studánka. V některých článcích je označována jeko Nová studánka. Nová neni určitě, ale je jen upravena. Touto prohlídkou jsme splnili náš plán. Dále jsme šli po modré značce, která nás přivedla k zajímavé stavbě Kaprálův Mlýn. Ten bude cílem další vycházky. U Kaprálova Mlýna jsme odbočili za žlutou značku a asi po dodině vlnitou cestou jsme stáli u auta.Po příjezdu domů jsem na internetu zjistil,že na běžně dostupných mapách jsou jeskyně pojmenovány tak, jak jsou na uvedeném orientačním plánu. Upozornil jsem na tuto moji zjištěnou skutečnost internetové stránky "jeskynar.cz a dostal jsem jednoznačnou odpověď , že mám pravdu a jeskyně na mapách jsou vadně pojmenovány. Mám málo místa na pokračování. Tento článek má název Údolí Říčky I Dokončím to v článku Üdolí Říčky II. Musím to dopsat, aby holka z Hradce poznala okolí Brna Tato procházka byla dlouhá asi 4-5km. a trvala nám asi 5 hodin.

Fotogalerie

Autor: Honzazbrna

Přidat do oblibených uživatelů

Výdělek příspěvku: 21,20 Kč

Další příspěvky autora: 0

Kvalita příspěvku:    

Hodnotit kvalitu příspěvku

Nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli

Diskuse a komentáře k Moravský Kras

Jan Bobr

Ohodnotit tento příspěvek známkou 5 může udělat jen blbeček.