Moravský kras - chráněná krajinná oblast

Turistické cíle • CHKO

Pohled na Macošskou stráň v Pustém žlebu

Soutěska Horní úzká v Suchém žlebu

Pohled do Křtinského údolí v okolí Býčí skály

Jeskyně Kůlna poblíž městyse Sloup

Skalní útvar Hřebenáč u Sloupského propadání

Rudické propadání se nachází pod obcí Rudice ve střední části Moravského krasu

Macošská a Vilémovická stráň

Pohled do Pustého žlebu od Koňského spádu

Vstupní část jeskyně Kravská díra v Suchém žlebu

Skalní útvary Kolíbky poblíž Rudického propadání

Vstupní část jeskyně Kostelík v Křtinském údolí

Křtinský potok v přírodní rezervaci U Výpustku, v pozadí provozní budova zpřístupněné jeskyně Výpustek

Průtoková jeskyně Čertova branka v Pustém žlebu

Bukové porosty ve svahu Josefovského údolí

Přístaviště lodní dopravy u Punkevních jeskyní

Vývěr Vilémovických vod a výtok Punkvy v Pustém žlebu

Klostermannova studánka je jednou z upravených studánek v Moravském krasu

Křenkův pomník na stejnojmenné stezce mezi Macochou a Skalním Mlýnem

Turistická chata Macocha u stejnojmenné propasti

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (20 fotografií)

Jedná se o největší a nejlépe vyvinuté krasové území v ČR, významné i z evropského hlediska. Bylo vyhlášeno v roce 1956 jako v pořadí třetí velkoplošné chráněné území v tehdejším Československu, po Vysokých Tatrách (1949) a Českém ráji (1955). Rozkládá se na ploše 94 km² a zaujímá téměř 24 km dlouhý a 2 až 6 km široký pruh devonských vápenců severně od Brna, zarovnaných v plochý povrch o průměrné nadmořské výšce 500 m. Vápence vznikly z vápenných zbytků mořských živočichů a rostlin; obsahují vedle čistého kalcitu také jiné minerály a příměsi.

Ráz krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, od sebe oddělených hlubokými kaňonovitými žleby. Krasová údolí a žleby přetínající pruh vápenců v příčném směru se zahlubují až více než 100 m pod okolní úroveň. Je zde vyvinuta široká škála krasových jevů, povrchových i podzemních: poloslepá i slepá údolí s ponory a propadáními, dále suchá krasová údolí s příkrými skalními stěnami, závrty, propastmi, škrapy, vývěry podzemních vod a rozsáhlými jeskynními labyrinty s rozmanitou výplní včetně bohaté krápníkové výzdoby často bizarních tvarů. Jeskynní systém Amatérské jeskyně je nejdelší v ČR. Celkový počet registrovaných jeskyní přesáhl číslo 1100, délka všech dosud známých podzemních prostor je odhadována na 120 km. V řadě z nich jsou zachovány doklady vývoje člověka a pravěké zvířeny. Veřejnosti je zpřístupněno pět jeskyní (Punkevní s vodní plavbou, Kateřinská, Sloupsko-šošůvské, Balcarka a Výpustek). Dále pak propast Macocha (Horní a Dolní můstek). Bohatá členitost zdejšího povrchu, geologický podklad a poloha na rozhraní panonské a hercynské oblasti jsou příčinami pestrosti květeny i zvířeny a existence specifických společenstev. V hlubokých, chladných a vlhkých kaňonovitých údolích je soustředěna květena horská a podhorská, kdežto na krasové plošině a skalnatých svazích se naopak setkáváme s teplomilnou a místy dokonce i stepní květenou. Roste zde např. endemit kruhatka Matthiolova moravská, jazyk jelení, sklenobýl bezlistý aj. Dvě třetiny území jsou pokryty lesními společenstvy s přirozenou druhovou skladbou. Unikátní je fauna jeskyní - bylo zde zjištěno 18 druhů netopýrů, některé druhy bezobratlých zde byly popsány poprvé.