Moskva
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Hlavní město
Hlavní město Ruské federace leží v centrální evropské části Ruska, na soutoku řeky Moskvy a Jauzy. Na ploše 994 km² žije více než 13 miliónů obyvatel. Moskva je význačná svými drsnými přírodními podmínkami, protože první sníh se tu objevuje už na konci září a vydrží až do začátku května. Nejznámějším místem této metropole je Kreml, palác obehnaný vysokou zdí s dvaceti věžemi, z nichž nejznámější je Spasská s hodinami. Uprostřed opevnění je několik výstavních paláců, z nichž je největší Uspenský chrám. Nalezneme zde i další skvosty moskevské architektury. Nejvyšší budovou je téměř sto metrů vysoká zvonice Ivana Velikého. Kreml je dodnes sídlem parlamentu i senátu. Hned za kremelskou zdí začíná známé Rudé náměstí, na kterém stojí proslulý kostel Vasilije Blaženého a mauzoleum V. I. Lenina. Na náměstí se pořádají okázalé vojenské přehlídky. K dalším pamětihodnostem Moskvy patří například historická budova moskevské univerzity, kostel Nanebevzetí ze 16. století, Krutický dvůr nebo Kláštery ? Vysokopetrovský a Sretěnský. Známá je čtvrť Arbat. Od Arbatské brány vede pěší zóna, na které postávají pouliční umělci, výtvarníci a košíkáři. K novodobým architektonickým památkám patří velký Sportovní areál na Lužnikách s olympijskou vesničkou postavenou u příležitosti olympijských her v roce 1980 nebo areál Výstavy úspěchů národního hospodářství s obrovským obeliskem na počest startu prvního sputniku do vesmíru. Moskva je též velkým dopravním uzlem železničním, leteckým a silničním. Vyjíždějí odsud vlaky na nejdelší trať planety, Transsibiřskou magistrálu, která končí až v dalekém Vladivostoku. Doprava po městě je zajištěná velmi dobrou dopravní sítí s okružními a radiálními silnicemi a zřejmě i nejlepším metrem na světě.
Historie
První osadníci se na tomto území objevili už v 10. století. Moskva je poprvé zmiňována v ruských letopisech roku 1147. O 9 let později vybudoval v této osadě, na malé říčce Moskvě (přítok Oky), kníže Jurij Dolgorukij nevelkou dřevěnou městskou tvrz s názvem Kreml. Ten se stal základem budoucího města, které bylo zpočátku dopravním uzlem říčních cest přes Rusko. O sto let později však do Moskvy vtrhli mongolští nájezdníci, kteří veškerou dřevěnou zástavbu vypálili a srovnali se zemí. Byl vybudován nový, kamenný Kreml. Hlavním městem vzkvétajícího knížectví, založeného Alexandrem Něvským (1220 ? 1263), se Moskva stala v roce 1263. Knížectví slučovalo postupně okolní starší knížectví a stalo se velkoknížectvím. Kníže moskevský a veškeré Rusi Ivan III. (Ivan Veliký) upevnil v roce 1480 svou moc, konečně porazil Tatary a prohlásil se carem veškeré Rusi. V roce 1610 byla Moskva částečně zničena Poláky. Za vlády cara Ivana IV. Hrozného se Moskva stala jedním z nejdůležitějších měst Evropy. Byl tu vybudován mimo jiné vodovod a Kamenné mosty přes řeku Moskvu. Po roce 1712 sice Petr Veliký přemístil svůj dvůr a vládu do nového hlavního města Sankt Peterburgu, přesto byli nadále ruští carové korunováni v Kremlu. Moskva byla sídlem pravoslavné církve a jejího metropolity. Velká rána postihla hrdou ruskou metropoli na začátku 19. století, kdy většinu města zničili napoleonští vojáci. Před vstupem napoleonských vojsk do města většinu dřevěných staveb zapálili obyvatelé Moskvy. Město ze tří čtvrtin shořelo. V roce 1918 se sem přestěhovala sovětská vláda a o čtyři roky později tu vznikl Sovětský svaz. Moskva se stala hlavním městem SSSR a započal se její rychlý a rozsáhlý průmyslový růst, sílící především ve 30. letech 20. století. Byly zde postaveny ocelárny, strojírny a závody na výrobu dopravních prostředků. Během druhé světové války se německá armáda dostala až k branám Moskvy a obléhala jí od 30. 9. 1941 až do 20. 4. 1942. Moskva útokům nacistických vojsk nakonec odolala, ale přesto a právě z důvodu možného padnutí byly všechny větší moskevské budovy podminovány. Po válce se toto hlavní město dále rozrůstalo, vznikala nová dělnická předměstí a rozsáhlá průmyslová zóna. Geometrickou řadou vzrůstal i počet obyvatel.