Na prohlídce tovačovského zámku
Největší dominantou Tovačova (a zároveň jeho nejcennnější památkou) je zámek s 96 m vysokou věží Formosou, nazývanou též Spanilou. Původně tady stávala vodní tvrz, později gotický hrad, jehož majitelem byl samotný král Jan Lucemburský, ale kvůli finančním potížím jej dal do zástavy šlechtě. Za pánů z Cimburka – jednoho z nejvýznamnějších moravských rodů, byl hrad přestavěn. Tu nejdůležitější přestavbu pak provedl Ctibor Tovačovský z Cimburka, při níž byl hrad obehnán novým valovým opevněním s nárožními baštami a z jeho jádra se vysoko k nebesům tyčila již zmiňovaná věž. Pozdně gotická přestavba už probíhala s využitím prvků rychle se šířícího nového stavebního slohu – renesance.
Po Tovačovských hrad vlastnil další slavný rod, rod Pernštejnů. Jeho příslušníci se na hradě nejprve rozhodli vystavět nové východní křídlo, poté zkvalitnili opevnění a vlastně v přestavbách sídla pokračovali po celé 16.století.
Za Salmů došlo k částečným raně barokním úpravám, ale to vše ve třicetileté válce zničili Švédové. Až pozdější a daleko rozsáhlejší barokní přestavba započatá v polovině 17.století a táhnoucí se až do století následujícího ze zámku učinila k obývání mnohem pohodlnější sídlo.
Závěrečnou přestavbu provedli v 19.století Gutmannové ve stylu novorenesančním a připojili k němu tzv.Vídeňské křídlo.
Zámek je čtyřkřídlým objektem obklopujícím zhruba lichoběžníkové nádvoří, které má otevřené severní nároží. Všechny budovy se přitom od sebe liší nejen výškou, ale i vzhledem, neboť tu uvidíme přehlídku hned čtyř stavebních slohů – gotiky, renesance, baroka a neorenesance. Už při vstupu do areálu zámku průjezdní věží jsme zjistili, že k němu patří také komplex budov předhradí, obranné valy a zámecký park, který zdobí barokní kašna od Gottfrieda Fritsche.
Vstup na hlavní zámecké nádvoří pak umožnil průchod přízemím Spanilé věže, ale ještě předtím jsme poobdivovali velice cenný renesanční portál a pod loubím umístěnou kamennou maketu Tovačova z období, kdy byl pouze hradem. Na vrcholu věže se nachází zpoplatněná vyhlídka, ale ta nebyla součástí návštěvnického okruhu, který jsme spolu s dalšími zájemci absolvovali my.
Při něm jsme při hodinu trvající prohlídce viděli množství renesančně i barokně upravených interiérů. V přízemí zámku se v místnostech nacházejí valbené a křížové hřebínkové klenby, v horních patrech budov pak sály se zrcadlovými klenbami anebo plochými stropy se štukovými zrcadly. Historické interiéry jsou vybaveny ukázkou bydlení rodu Gutmannů (i s návštěvou toalety a koupelny) dále expozicí o Dějinách a stavebním vývoji hradu, výstavou o Ctiboru Tovačovském z Cimburka, bitvě u Tovačova odehrávající se roku 1866, archeologickými a národopisnými expozicemi a dalšími zajímavostmi.
Při prohlídce nejvíce ze všeho zaujal Sněmovní a Rytířský sál s valenou klenbou a výsečemi s freskovitými historickými výjevy a okny s nádhernými starými vitrážemi.
K dalším pozoruhodnostem patřila originální osmiboká zámecká kaple Zvěstování Panny Marie, jejíž segmentová kupole se nad našimi hlavami tyčila ve výši okolo 17 metrů! Kaple byla dokončena roku 1673 a honosí se nejen velmi bohatou štukovou výzdobou, freskami, olejomalbami, ale i několika skulpturami světců.
Úplně na závěr jsme si nejprve prohlédli unikátní schodiště Vídeňského křídla, které bylo vystaveno ve stylu Vídeňské opery, a pak už jsme samostatně bez průvodkyně navštívili přízemí protějšího křídla, ve kterém byla umístěna expozice historických kočárků.
Jako bonusu se nám po vyjítí ven dostalo pohledu na hanáckou svatbu pojatou v tradičním duchu, na níž zrovna na nádvoří přijíždělo koňské spřežení táhnoucí kočár s nevěstou a ženichem a v parku pod Spanilou věží nechyběli ani krojovaní muzikanti.