Na temeni nejvyšší hory Javorníků

Ačkoliv je nejvyšším Topem pohoří rozprostírajícího se převážně na území sousedního státu, kupodivu nedosahuje mezi turisty takového věhlasu, jako jeho jmenovec vypínající se nad Frenštátem pod Radhoštěm. Tento Velký Javorník, vysoký „jen“ 918 m, je totiž nejen králem Veřovických vrchů, ale jeho témě je ozdobeno tur.chatou s proslavenou hospůdkou a 26 m vysokou a volně přístupnou dřevěnou rozhlednou. Nachází se zde i místo startu pro paraglining a rampa umožňující odlet rogalistům.

 

Tohle vše na mohutnějším slovenském Velkém Javorníku (1072 m) chybí a navíc nevytváří na hlavním a jen málo členitém hřebeni Javorníků žádnou výraznější kulisu – je to, při pohledu ze Vsetínských vrchů anebo z rozhledny Miloňová nad Leskovým jen takový menší hrb, vystupující napravo nad rekreačně lyžařským areálem Kasární.

Přesto je ale nádhernou horou s dalekými výhledy, které se z jeho podvrcholových svahů a konců lyžařských sjezdovek otvírají už při výstupu z Butorek. Většina výhledových panorámat nám představí „letecký pohled“ na Vsetínské vrchy a Moravskoslezské Beskydy, ale najdou se tu i dvě místa umožňující nákuk do hornatého nitra slovenské země a na působivé hradby Lúčanské a Malé Fatry.

 

Z vlastního vrcholu Velkého Javorníku je výhled omezen jen směrem od západu k severu, ale krom pohledu na Vsetínské vrchy (od Cábu po Tanečnici) a nejvyšší svahokupy Beskyd nabídne bonus v podobě jedné z nejkrásnějších horských luk u nás, vystupující nad sedlem Gežov z hlavního javornického hřebene.

Tyhle lučiny krášlené solitéry smrků se od nejvyššího bodu Javorníků táhnou v délce 2 km až ke Stratenci a ačkoliv z hřebene spadají na moravskou stranu, jsou už součástí Slovenska, neboť státní hranice prochází od sedla pod Lemešnou až po „náš“ Malý Javorník (1019 m) přibližně 0.5 km pod hřebenem.

 

Horské louky začinají hned za NPR Velký Javorník a červená tur.trasa nás záhy přivede i na travnaté témě nejvyšší javornické hory, kde narazíme na odpočinkové lavičky, vrcholovou knihu, ohniště a dřevěný dvouramenný kříž. Tuto jeho podobu začali používat již byzantští císaři a řecká církev a s dvouramenným křížem v rukou začali svou pouť po území Velké Moravy i sv.Cyril s Metodějem.

Později jej začali používat také uherští panovníci (proto se mu říká i kříž uherský) a najdeme jej ve státním znaku Maďarska a Slovenska.

 

Na vrcholu Velkého Javorníka je tedy třeba se spokojit s občerstvením z vlastních zásob, ale pokud se zde ocitnete za příznivého počasí, věřím, že se tu budete (tak jako já) cítit jak v ráji a návštěvou hory budete nadšeni!