Na Žampachu

Od nepaměti se tak říká samotě a sedélku, pod vrcholem Zlé hory (674 m) u Janoušova (obce v šumperském obce v masivu Hanušovické vrchoviny). Jméno Žampach samozřejmě není v Čechách zcela neobvyklé. Nakonec jednoho takového znám osobně.

Pojmenování se přesněji vztahuje k blízké chalupě, lépe řečeno statku, který dnes slouží jako rekreační objekt. Rod Žampachů odvozoval svůj původ od Drslaviců v západních Čechách. Někdy ve 12. století se zřejmě vydal na východ jeden z potomků odněkud ze Žinkov, aby se usídlili u dnešního Potštejna (to byl Půta z Potštejna).

Postupně se tato větev rozrostla v celkem početnou rodinu a její členové se rozprchli i do dalšího okolí. Ne všichni se živili slušným způsobem. Někteří Žampachové jsou doloženi že se usídlili i kolem Králík, tak je klidně možné, že nějaký potomek (klidně to mohl být i nějaký levoboček) se usídlil někde u Janoušova. Řada Žampachů měl ne zcela dobrou pověst, protože se živili činností na hraně, leckdy za hranou zákona, tedy loupením. V samotném Janoušově (pokud tedy někdy ve 13. nebo 14. století existoval toho asi moc nenakradli, ale podíváme-li se trošku po okolí, asi se nějaká příležitost našla.

Dolů, směrem k Hosticím a dál údolím k dnešní Rudě nad Moravou není zas tak daleko do míst, kde vedly od pradávna stezky na Ramzovské sedlo, tedy do Slezska, tím Janoušovským údolním směrem zase k dnešnímu Hambalku, tam se jezdilo do Kladska, takže se daly očekávat nějaké kupecké výpravy.

Možná právě takového Žampacha, který tu hledal nekalou obživu tu můžeme hledat. K tomu „našemu“ Žampachovi se váže pověst, kterak si vyhlédl za ženu dceru rychtáře v nedalekých Jakubovicích. Ač, nerad, rychtář svou jedinou dceru provdal, ale ta pod zlým Žampachem trpěla. Jednou se zeman vydal za svou prací (tedy zřejmě lupem). Když se vrátil z výpravy, zemanka nebyla doma (asi byla na návštěvě u rodičů). Když se navracela, manžel na ni už čekal někde před tvrzí. Na(ne)štěstí měla žena zastání v jednom ze zbrojnošů, který když vytušil zemanovy úmysly, vydal se na pomoc. Zastihl oba už po té co Žampach manželku již hrubě trýznil. Zbrojnoš bodl zemana do zad, ten ale se bránil a nakonec oba v potyčce zahynuli. Pohřbeni byli v místě, kde stojí dřevěný kříž. Tolik tedy pověst. Je-li zcela pravdivá se můžeme domýšlet. Faktem je, že nad Žampachem kříž stojí, byť opětně celkem nový. U kříže je dnes i turistické odpočívadlo s vývěsní mapou.

Místo je to nakonec velmi pěkné. Dnes se tu setkávají dvě turistické trasy, konkrétně zelená pěší značka od Rudy nad Moravou do horního Písařova a bílá cyklotrasa 6223 k silnici pod Čečelem (ta je alel klidně vhodná pro pěší turisty).

Od rozcestí jsou celkem pěkné vyhlídky, v prvé řadě hlavně nad okolí Janoušova (Písařovská vrchovina), což jsou směry jižní až západní. Průhledem na opačnou stranu se lze i pokochat některými vrchy Hrubého Jeseníku či Hraběšické hornatiny.

Místo by bylo zajímavé i bez pověsti, ale zřejmé pojmenování blízkého kopce Zlá hora není zcela bezdůvodné.