Náměstím Svobody ve Frýdku - Místku

Moravská "nížinná" část dvojměstí Frýdek-Místek leží tak trochu ve stínu svého bratra, rozkládajícího se nahoře na návrší nad řekou Ostravicí. Přitom je Místek starší, neboť první zmínka o něm pochází už z r.1267. V období 15. a 16.století, kdy se obě města stala součástí těšínského panství, byl ale Místek tím diskriminovaným a veškerý hospodářský růst se odehrával ve vyvýšeném sousedním městě. Situace se změnila (a zlepšila) až r.1584, kdy připadl olomouckým biskupům a jejich hukvaldskému panství. Město byly znovu přiklepnuty ztracené výsady a práva a od těch dob nastal i v Místku veliký hospodářský rozkvět. Ten byl sice v průběhu času bržděn 30-letou válkou, požáry a morovými ranami, ale přes to všechno spolu v ekonomice během 18. a 19.století obě města úspěšně soutěžila. Frýdek zůstal i nadále centrem obchodu a textilu, v Místku se zase dobře dařilo řemeslu a brzy zde vznikly první fabriky. A také se tu dobře dařilo kulturnímu a národnímu životu, jak dokládají historické zmínky o Matici místenské a Občanské besedě. Až přišel 1.leden roku 1943 a nacisté obě města sloučili do jednoho... Ozdobou zachovalého zbytku místeckého centra města je náměstí Svobody. Nevelký čtverec rynku o rozměrech přibližně 60 x 55 m je z jižní (a částečně i severní) strany lemován podloubím a po celém obvodu pak opravenými historickými domy, z nichž většina se může pochlubit pozdně renesančním jádrem. Pochopitelně, že od té doby prošly četnými přestavbami a úpravami. Střed tohoto klidného koutu vprostřed města zdobí napodobenina barokní sochy, zobrazující Bohorodičku. Fronty domů okolo náměstí jsou všechny téměř stejně vysoké, a tak je jeho největší dominantou věž kostela sv.Jakuba Většího, vystrkujícího vysoko nad střechy starých měšťanských domů svou šestibokou a hezky barevnou věž ze sousedního Farského rynku...