Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Přibližně od poloviny prosince roku 1897 jednal karlovarský c.k. střelecký sbor s městem Karlovy Vary o směně několika pozemků mimo jiné za účelem stavby své reprezentativní budovy. Dne 23. září 1898 bylo vše jasno, jelikož se c.k. střelecký sbor na své schůzi usnesl postavit ve Franz-Joseph-Strasse, dnešní ulici T. G. Masaryka, reprezentativní spolkový dům a hotel. O vypracování plánů požádal osvědčené architekty Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera z Vídně, kteří navrhli secesní nárožní budovu na půdorysu lichoběžníku s prvky pseudogotiky a pseudorenesance. Zajímavě členitá architektura objektu obsahuje množství arkýřů s oplechovanými věžičkami. Pohledová strana střechy je kryta pálenými taškami, zbývající část tvoří plechová krytiny. Hlavní průčelí budovy je zvýrazněno vystupujícím středovým rizalitem s hlavním vstupem, který je završený zprohýbaným pseudorenesančním štítem. Po obou stranách průčelí jsou umístěny mohutné nárožní věžice. Z výzdoby vnější fasády zaujmou například fresky od vídeňského malíře Maxe Kurzweila a vídeňského židovského malíře Wilhelma Lista, které se nacházejí nad okny přízemí.
Stavba, kterou realizovala firma EM Grimm karlovarského stavitele Emanuela Grimma, byla započata 28. března 1899 a probíhala do roku 1901. Slavnostní otevření nové budovy Grandhotelu Střelecký dům proběhlo dne 23. února 1901. Hotel měl v době svého vzniku jako kulturně společenské centrum nově vybudované obchodní čtvrti. Byly zde například kavárna, čtyři restaurace, muzeum střeleckého sboru, bar či moderní sál pro koncerty, divadelní představení a plesy. V budově vzniklo světoznámé varieté Orfeum, v němž byl zahájen varietní program 7. dubna 1901. Zdejší varieté bylo velice prestižní a střídali se tady umělci takřka z celého světa.
V roce 1921 byl objekt Grandhotelu Střelecký dům při příležitosti konání výročního sionistického kongresu v Karlových Varech obnoven a rozšířen a o šest let později byla hotelová kapacita navýšena na sto lůžek. V roce 1930 získalo hotelovou budovu město Karlovy Vary a název byl pozměněn na Národní dům. Nový majitel provedl o sedm let později celkovou modernizací interiéru. 4. března 1955 postihl část objektu požár. Následná rekonstrukce se týkala především prací ve čtvrtém patře, části střechy a krovu. Dne 3. května 1958 byl objekt hotelu Národní dům zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek.
V 60. letech se začala snižovat návštěvnost Národního domu a tak varieté bylo v provozu pouze o víkendu. Zato se zde konaly různé společenské a podnikové akce, oslavy MDŽ, dětské besídky nebo velice oblíbené plesy. Nedělní dopoledne bylo vyhrazeno boxerským zápasům oddílu Rudé hvězdy Karlovy Vary. Kromě kavárny, baru Kakadu, francouzské restaurace byla v Národním domě provozována restaurace Hungarie (Hungárka) se vchodem z Jugoslávské ulice a restaurace Hamburg (Kufr), kam se vcházelo naopak ze Zeyerovy ulice. V druhé polovině 80. let se v interiéru Národního domu natáčely scény z televizního seriálu Cirkus Humberto.
Po roce 1989 se nejprve v sále konala zasedání zastupitelstva města Karlovy Vary, aby v následné privatizaci získali objekt manželé Ouřadovy za částku 100 milionů korun, kterou však nikdy nezaplatili. Od roku 1996 proto probíhaly soudní spory a tudíž teprve v roce 2000 bylo potvrzeno jako vlastník opět město Karlovy Vary, které se dále snažilo najít kupce. Cenu muselo snížit ze 42 milionů na 21 milionů korun.
Nakonec v roce 2010 získala zchátralý objekt bývalého hotelu Národní dům pražská firma Eltodo a 1. dubna 2011 byla zahájena rekonstrukce. Podle původních plánů měla být na sousední parcele vybudována přístavba moderní víceúčelové budovy, ze které nakonec sešlo z finančních důvodů.
Nedávno (1. května 2015) byla rekonstrukce dokončena a objekt, nacházející se na ulici T. G. Masaryka, slavnostně otevřen pro veřejnost. Myslím, že se opravy podařili, jak zvenčí, tak v interiéru. Uvnitř zaujme určitě každého vysoký slavnostní sál s unikátním zavěšeným proskleným stropem, který byl vytvořen již v době výstavby objektu oddělením stavby mostů plzeňské Škodovky.
V blízkosti jsem navštívil například následující zajímavá místa a objekty:
- Dvořákovy sady a pomník Antonína Dvořáka:https://www.turistika.cz/mista/dvorakovy-sady-a-pomnik-antonina-dvoraka-v-karlovych-varech
- Lázně IV:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-lazne-iv-obchodni-centrum-atrium
- Vojenský lázeňský ústav:https://www.turistika.cz/mista/vojensky-lazensky-ustav-v-karlovych-varech-a-sadovy-pramen
- Rohanův kříž:https://www.turistika.cz/mista/rohanuv-kriz-lazenske-lesy-v-okoli-karlovych-varu
- Jan Becher Muzeum:https://www.turistika.cz/mista/jan-becher-muzeum-v-karlovych-varech
- Lázně V:https://www.turistika.cz/mista/lazne-v-alzbetiny-lazne-v-karlovych-varech
- socha T.G.Masaryka:https://www.turistika.cz/mista/pomnik-tomase-garriqua-masaryka-v-karlovych-varech
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/