Nedokončený dálniční most nad Krkatou bábou
Hned na začátku okupace v roce 1939 se již v dubnu pustilo Německo do výstavby tzv. Říšské dálnice z Vídně do Vratislavi. Stavební práce zde probíhaly po dobu tří let a v okolí Brna bylo rozestavěno dálniční těleso o délce 85 kilometrů. Jihozápadně od Černé Hory měla dálnice přetínat i hluboké údolí říčky Lubě a to přímo v místě, kde se ve svahu tyčí slepencové skalní útvary s dominantní skálou Krkaté báby. Tím by se však ale skalní útvar naprosto znehodnotil a pokud by nebyl stržen, ocitnul by se přímo pod betonovým mostem. Německým projektantům však kupodivu nebyl osud tohoto ojedinělého skalního útvaru lhostejný a chtěli jej zachovat. Proto navrhli vést dálnici nepřirozeně a to tak, že zde jednotlivé jízdní pruhy od sebe oddělili a pro každý směr navrhli samostatný most. V koridoru mezi nimi o šířce až 140 metrů se měla tyčit dominantní Krkatá bába s dalšími skalními útvary. Dokonce se i uvažovalo s vybudováním dálniční odpočívky s vyhlídkovou terasou, ze které by byly skály velmi dobře viditelné. Oddálení dálničních komunikací by zasáhlo i přemostění vedlejšího Hlubockého potoka, takže by zde vzniklo unikátní čtyřmostí. Z plánovaného projektu jsou dodnes viditelé drobné zemní práce a pozůstatky staveniště na obou předmostích západní mostní větve. Situaci v terénu názorně zobrazuje a popisuje informační tabule zdejší naučné stezky.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.85 Okolí Brna-Svratecko/C2, GOL 1:25 000 Okolí Brna-Tišnovsko