Nejdecká křížová cesta

Pokud z náměstí v Nejdku vyrazíte po zelené nebo žluté turistické značce směr Krásná vyhlídka, dojdete zhruba po 500 metrech na začátek nově zrekonstruované Nejdecké křížové cesty. Nejdřív vás upoutá informační tabule s mapkou a textovými i obrazovými informacemi o křížové cestě, o jejím vzniku i rekonstrukci.

Něco z historie: Nejdecká křížová cesta vznikla v letech 1851 - 1858. Podnět ke vzniku této unikátní křížové cesty dala Anna Häcklová, vdova po bohatém nejdeckém měšťanovi, která odkázala v roce 1840 na zbudování tohoto díla 28 tisíc rýnských zlatých. Tato veliká galerie v přírodě je jedinečná svou délkou. Byla postavena na severozápadním příkrém, téměř nepřístupném svahu původně holého Střeleckého vrchu (690 m.n.m.), na mnoha místech je vedena po kamenných terasách a pohodlnými serpentinami překonává celkovou délku 1600 metrů. Výškový rozdíl je 110 metrů. Sestává z tradičních 14 zastavení, zde v podobě kamenných kapliček, vysokých 3,5 metru, do nichž byly vloženy dřevěné polychromované reliéfy neznámého řezbáře. Křížová cesta byla poprvé vysvěcena 24.10.1858 a Střelecký vrch byl přejmenován na Křížový. V roce 1860 byla před prvním zastavením postavena kaple Olivové hory. Na konci roku 1863 byla dokončena kaple Božího hrobu. Křížovému vrchu vévodil dřevěný kříž, který byl v r. 1897 nahrazen sedmimetrovým železným krucifixem.

I když nebyla nejdecká křížová cesta nikdy majetkem církve, věřící k ní putovali. Je zaznamenáno procesí z roku 1913, které se konalo u příležitosti 50. výročí postavení kostelíka na Křížovém vrchu.

Něco z nedávné minulosti: Po 2. světové válce se křížová cesta přestala udržovat, vandalové zničili nebo odcizili všechny dřevěné plastiky, byly poničeny zdobné prvky, osvětlení, z kaple Božího hrobu na vrcholu zbyly jen ruiny, kaple Olivové hory zmizela docela. Na začátku 90. let 20. století zbyly z křížové cesty jen kříž na vrcholu a holé kamenné kapličky, které odolaly vandalům jen díky své žulové podstatě a dokonalé práci krušnohorských kameníků.

Něco o rekonstrukci: V r. 1999 bylo založeno občanské sdružení JoN - „Jde o Nejdek", které se zavázalo, že obnoví uměleckou část křížové cesty ze sbírek občanů, z darů místních podnikatelů a z darů německých krajanů, jejichž předkové Nejdeckou křížovou cestu zbudovali. Dále přispěly Město Nejdek, Karlovarský kraj, Česko-německý fond budoucnosti, SWISS-FORM Nejdek, WITTE Nejdek, Sokolovská uhelná a jiní. Město Nejdek - vlastník křížové cesty - nechalo opravit a odborně očistit kapličky a opravilo hlavní přístupovou cestu. Nové umělecké reliéfy, které tradičně zobrazují poslední dny Kristova života, vytvořil a patinoval nejdecký výtvarník Heřman Kouba. Z matriční řezby je odlil z umělé pryskyřice karlovarský výtvarník Michal Špora. Kříže, rozety, hlavice a ornamentální vlysy vytvořil nejdecký výtvarník Stanislav Nádeníček. Reliéfy jsou chráněny bezpečnostními skly. V neděli 31. srpna 2008 v 10 hodin dopoledne byla Nejdecká křížová cesta po 150 letech znovu vysvěcena a slavnostně otevřena. Vysvětil ji plzeňský biskup František Radkovský.

Názvy jednotlivých zastavení:

1. Ježíš souzen Pilátem

2. Ježíš přijímá kříž

3. Ježíš padá pod křížem

4. Ježíš potkává svou matku

5. Šimon pomáhá nést kříž

6. Veronika podává roušku

7. Ježíš podruhé padá

8. Ženy pláčí nad Ježíšem

9. Ježíš padá potřetí

10. Ježíš zbaven šatu

11. Ježíše přibíjejí na kříž

12. Ježíš na kříži umírá

13. Ježíšovo tělo sňato z kříže

14. Ježíšovo tělo položeno do hrobu

Něco ze skutečných zážitků: Začátek křížové cesty vede stejným směrem jako zelená a žlutá turistická značka - nejprve musíme zdolat asi 20 schodů, resp. 10 „dvouschodů". Pak už následuje pohodlná cesta, která nás serpentinami vede na vrchol. My jsme cestu navštívili koncem října, takže zážitek byl umocněn krásně zbarveným listím, bohužel sluníčko nás zradilo - pohledy by byly ještě hezčí.

V prvním oblouku se turistické značky oddělují - vedou rovně na Krásnou vyhlídku (661 m.n.m.). Samozřejmě jsme zvědaví na pohled na Nejdek a tak na chvilku opouštíme křížovou cestu a jdeme na vyhlídku. Z náměstí to má být 1 km, takže to nemůže být daleko. Charakter cesty se nemění a skutečně brzy vidíme před sebou budovu - hotel Krásná vyhlídka. Restaurace je otevřena pro všechny návštěvníky. Vzhledem k tomu, že v říjnu se brzy stmívá, příliš se nezdržujeme. Jednak je špatná viditelnost, navíc výhled na Nejdek je pouze úzkým průsekem. Myslíme si, že kdyby tudy nevedlo elektrické vedení, možná by bylo po vyhlídce. Takže krátký pohled do údolí a vracíme se zpátky na křížovou cestu.

Pomalu opravdu mírně stoupáme od kapličky ke kapličce a musíme ocenit práci restauratérů a výtvarníků. Reliéfy vypadají skutečně jak dřevěné. Jen doufáme, že bezpečnostní sklo na kapličkách odolá vandalům. Byla by to skutečná škoda.

Ještě nás překvapila další, tentokrát krátká odbočka na Rajmanovu vyhlídku. V roce 1932 byl na tomto místě odhalen pomník J. W. Goetha. V roce 1947 zde byla instalována deska věnovaná památce předsedy Městské správní komise Františka Rajmana. K obnově zničené desky došlo v roce 2002. Z této vyhlídky je rozhodně širší pohled na Nejdek a nedaleké Krušné hory.

Ještě pár kapliček a už se blížíme k vrcholu. Vpravo jsou vidět ruiny kaple Božího hrobu, my odbočujeme vlevo - tentokrát trošku do kopečka a na kamenném vrcholu vidíme sedmimetrový krucifix, ke kterému se nechá vystoupat po ve skále vytesaných kamenech. Ještě se nám otevře poslední pohled na Nejdek a Krušné Hory. Cestou mezi skalami scházíme zpátky, po chvíli musíme odbočit po cestičce vlevo a napojit se na křížovou cestu. Jinak bychom došli opět k hotelu Krásná vyhlídka.

Cesta až na vrchol s odbočkami na vyhlídky a s prohlídkou reliéfů nám trvala hodinu. Dole jsme už byli za chvilku. Cesta je skutečně pohodlná, u kapliček a na vrcholu jsou lavičky, které lákají k odpočinku, takže si myslím, že prohlídku křížové cesty zvládnou všichni, které to jen trochu zajímá. A pokud máte s sebou pomocníka na první krátkou část cesty se schody, pak zvládnete cestu i s kočárkem. A pokud vám bude přát počasí, určitě i ty výhledy na hory budou ješttě hezčí.

Křesťanská tradice Křížové cesty (Via dolorosa): Cesta, kterou musel Ježíš Nazaretský projít po svém odsouzení Pilátem až na Golgotu k ukřižování, se nazývá křížová cesta. Podle křesťanské tradice vede tato cesta v Jeruzalémě z Antoniova hradu až k chrámu Božího hrobu. V pozdním středověku byla pod vlivem františkánů uvedena pobožnost křížové cesty na západ, a to v podobě řady zastavení v chrámové lodi nebo venku u okraje cesty. Každé zastavení bylo vyznačeno zpodobením určité události původní cesty, před nímž se účastníci modlili. V 15. století jich bylo sedm, od baroka čtrnáct a tento počet se udržel dodnes.
Zastavení jsou označována křížem a jsou věnována scénám popsaným v cestě na Kalvárii, z nichž hlavní jsou Kristus padající pod tíhou kříže (třikrát), setkání s jeho matkou, se Šimonem z Kyrény a s Veronikou. Po nich následují Kristus svlékaný ze šatů, přibíjení na kříž, ukřižování, Kristus spočívající na klíně své matky (výjev nazývaný v křesťanské tradici Pieta) a Kristův pohřeb.