Neumětely - hrob bájného Šemíka

Neumětely jsou typická středočeská obec ležící cca 17 km jižně od okresního města Beroun. První písemná zmínka o obci je z roku 1331. Pokud se vysloví jméno "Neumětely", nejspíš si většina z nás vzpomene na pověst o vladykovi Horymírovi, kterého zachránil jeho kůň Šemík skokem z vyšehradské skály do Vltavy.

Právě tato pověst mne také dlouho lákala k návštěvě Neumětel. Chtěl jsem vidět hrob Horymírova bájného koně Šemíka. Památkově chráněný Šemíkův pomník se nachází v malém parčíku u silnice, v těsné blízkosti kostela. Pár metrů od hřbitovní zdi se nalézá kámen ve tvaru koňské hlavy, nad kterým byla zbudována klasicistní pískovcová stříška na čtyřech sloupech. V průčelí stříšky je vytesán nápis: "V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra zakopán leží". Těsně pod stříškou je uvedeno datum 1887.

Podle záznamů v místní kronice byl pomník zhotoven v roce 1887. Stál 185 zlatých, které věnoval kníže Karel ze Schwarzenbergu. Byl přivezen na pěti povozech z lomu obce Lounín, kde jej zhotovil kamenický mistr Velík ze Tmaně. Jak se píše v obecní kronice: „přivezen byl do obce na pěti povozech, a to Josefa Junka čp.11, Jana Eliáška čp.35, Petra Šebka čp.37, Františka Čížka čp.24 a Vojtěcha Kačírka čp.5. Obdrželi od přivezení z obecní pokladny po 1 zl a 75 kr."

Šemíkův kámen byl odedávna v Neumětelích považován za nedotknutelný. Poškození kamene nebo manipulace s ním měla přivodit obci neštěstí. Také se o kameni říkalo, že má čarovný vliv na plodnost kobyl. Podle záznamů v obecní kronice v letech 1813–1815 chtěli ruští vojáci hrob otevřít v domnění, že se tam skrývá poklad, ale místní obyvatelé se seběhli a vyhnali je. V roce 1860 byl vyhnán i pražský archeolog, který chtěl hrob Šemíka odborně prozkoumat. Nakonec nedotknutelnost kamene porušil koncem 19. století správce panství Gassauer - dal Šemíkův kámen odvalit a kopat pod ním. Nenašlo se však nic I dnes se však najdou lidé, kteří k Šemíkově prázdnému hrobu občas položí květinu nebo u něj zapálí svíčku.

Samotný Šemíkův kámen a dalších nejméně 7 sloužilo prý původně jako kryty pohanských hrobů z doby daleko před příchodem křesťanství. V dnešní době 2 kameny slouží jako schody do zvonice a dalších 5 bylo umístěno do parčíku u pomníku.

Podle pověsti od Václava Hájka z Libočan Horymírův Šemíka pochoval pod prahem jeho tvrze. Vypadá to ale, že kámen neleží na původním místě. Archeologické průzkumy totiž objevily 2 místa, kde dříve stávala tvrz. Tak by se možná pravý hrob mohl někdy objevit