Norberčany-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Obec Norberčany s 147(2005) obyvateli se nachází v Nízkém Jeseníku, 7 km jihovýchodně od Moravského Berouna, v údolí Libavského potoka při silnici z Města Libavé do Moravského Berouna. Norberčany spolu s obcemi Nová Véska, Stará Libavá a Trhavice tvoří společnou obec pod názvem Norberčany s 363(2005) obyvateli.
První písemná zmínka o vsi Norberčany(něm.Nürnberg), je z r. 1456 v zástavní listině panství Libavá, kdy ji zastavil biskup Bohuslav ze Zvole i s dalšími vesnicemi, mezi jinými také Norberčany(Nirinberg) Mikuláši Bystřici z Ojnic. V privilegiu rychty v Libavé v r. 1353 se uvádí, že k soudnímu obvodu rychty náleží sedm vsí, jejichž jména však nebyla bohužel uvedena. Podle jmen vesnic, které byly uvedeny v zástavní listině Libavé v r. 1456, je pravděpodobné, že Norberčany existovaly již v r. 1353. V r. 1504 biskup Stanislav I.Thurzo potvrdil Libavé ztracené privilegium na právo hlubčické a městu i vesnicím na panství včetně Norberčan(Nürnberg) udělil právo odúmrtní. V r. 1581 biskup Stanislav II. Pavlovský potvrdil Norbečanům dědičnou rychtu, která byla majetkem Gregra Beneše. Rychta měla svobodný statek u kterého byl vodní mlýn s 1 kolem na Libavském potoce. R. 1645 koupil dědičnou rychtu za 600 moravských zlatých Ondřej Beyer a rod Beyerů držel rychtu až do r. 1851 kdy byla vyvázána, kromě let 1692-1702 kdy ji držel Michal Mader. Na mlýně byl dědičný mlynář, který odváděl rychtáři pevně stanovený poplatek. Kardinál František z Dietrichsteina v r. 1612 Norbečanům privilegia potvrdil. V r. 1641 měly Norberčany 22 usedlostí a dva vodní mlýny. V r. 1695 byla vystavěna na náklady obce místním stavitelem Ondřejem Jordánem Kaple sv. Antonína, zasvěcená sv. Antonínovi Paduánskému, ve které konala bohoslužby libavská fara. U kostela byla v r. 1751 umístěna barokní Socha sv. Jana Nepomuckého. Kostel byl v r. 1777 rozšířen a v letech 1787 a 1788 žádali občané Norberčan se sousední vsí Trhavice o samostatnou duchovní správu. Přesto, že měli dohromady jen 378 duší, po odvolání jim arcibiskup faru povolil, konečné rozhodnutí však bylo na libavském faráři Františku Schuplerovi a ten žádost zamítl. Od r. 1741 měly Norberčany pozemkovou knihu. V r. 1758 u Norberčan svedl vítěznou bitvu generál Laudon a generál Žiškovič s pruskou zásobovací kolonou pro vojska obléhající Olomouc. Strategicky důležitým místem této bitvy byla samota Norberčan, Lerchenfeld na Kamenném kopci(696 m) u které byl v r. 1896 postaven kamenný kříž. Obecná škola v Norberčanech se poprvé připomíná již v r. 1820, dnešní škola byla postavena až v r. 1898 a sloužila i sousední Trhavici. V r. 1834 měly Norberčany (do r. 1918 Norbertčany) 55 domů a 229 německých obyvatel. Po zrušení panství patřily Norberčany pod soudní okres Libavá a do r. 1909 k hejtmanství ve Šternberku. Po rozdělení šternberského hejtmanství v r. 1909 k hejtmanství a později okresu v Moravském Berouně. Po zrušení okresu moravský beroun a ustavení Vojenského výcvikového prostoru Libavá, byly i s moravským berounem v r. 1949 převedeny pod okres Bruntál.
Od r. 1949 připojena obec Trhavice a od r. 1960 Nová Véska. V r. 2004 byly připojeny i s novou přidruženou obcí Starou Libavou k okresu Olomouc. V r. 1900 se samotou Lerchenfeld, měly Norberčany 58 domů a 304 německých obyvatel. Obyvatelé Norberčan byli zaměstnáni především v zemědělství a lesnictví, ale byl zde také čedičový lom (1911,1935), vodní mlýn (od 1880,1935), lisovna oleje (1910.1935) a pila (1935). V obci byly záložna Reiffeisenka, fara, pošta a četnická stanice byla v Libavé.