Přidat Olomouc mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Olomouce a okolí
Stará Voda-místní část Libavé-poutní místo
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Poutní místo
Poutní místo Stará Voda se nachází v Nizkém Jeseníku, při okresní silnici z Libavé do Budišova nad Budišovkou. Protože je ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá, lze se zde dostat jen na povolení a při cikloturistické akci Bílý kámen a při pouti na sv. Annu. Stará Voda se jmenuje poprvé v r. 1456 v listině Bohuše ze Zvole. Podle daňových popisů a urbáře byla nejbohatší obcí na libavsku. První zmínka o kapli sv. Anny, která stála na místě nynějšího kostela a vedlejšího staršího kostelíčka sv. Jakuba, a zároveň o první pouti k zázračné sošce sv. Anny do Staré Vody je z r. 1529. Z příkazu biskupa Stanislava Pavlovského byla kaple sv. Anny v r. 1582 přestavěna. O rozšíření poutí do Staré Vody se zasloužili biskupové Stanislav Pavlovský a především Dietrichštejn, kteří i osobně působili na poutích. Od r. 1595 vodili procesí z Olomouce do Staré Vody olomoučtí jezuité. Poutě a piaristický klášter měly velký význam pro rozvoj obce. Ves měla 2 šenky, pekaře, řezníka a řadu živnostníků, kteří vyráběli různé věci a prodávali poutníkům, kterých bylo ještě na začátku 20. stol. i 4 tisíce. V 16. až 18. stol. byla ve Staré Vodě dědičná rychta ke které patřil svobodný statek a mlýn s jedním kolem. Poněvadž mlýn neměl stálý přísun potřebné vody, byl se svolením arcibiskupa v r. 1794 postaven velký větrný mlýn. Farní kostel sv. Anny ve Staré Vodě, do r. 1784 klášterní, dal na místě kaple sv. Anny a kostelíka sv. Jakuba, vystavět v letech 1681-1696 kardinál Karel z Lichtenštejna podle plánu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally, biskupským stavitelem Matějem Partschem z Kroměříže. Pro stavbu kostela pozval Lichtenštejn nejlepší známé odborníky. Štukatérskou práci provedl neznámý italský umělec, oltářní obraz namaloval v r. 1687 Luigi Garsi, sochy zhotovil v r. 1686 Ondřej Steinmetz z Kroměříže a zámečnické práce Tobiáš Werner. Jméno malíře není známo. Dva nejstarší kostelní zvony pocházejí ze zrušených olomouckých kostelů. Větší 8 q ulitý r. 1445 Václavem Hondlerem, byl z kostela sv. Petra a druhý z kostela sv. Blažeje ulitý r. 1552 Františkem Ilenfeldem. Klenutý strop byl ozdoben freskou, malbou posledního soudu a pod římsou kolem kostela byly fresky s verši Strom Olympu-nikomu neodpírá-neznalá špíny-zapuzuje a odhání. Pod kostelem jsou dvě krypty, ve kterých se pochovávalo až do doby Josefa II. V jedné se pohřbívali řádoví kněží a ve druhé bratři laikové. Kolem kostela byla zbudována v r. 1692 křížová chodba, kterou od r.1892 zdobily olejové malby pořízené podle Führicha. Vnitřní i venkovní výzdoba kostela působila na poutníky i místní lid tak, že přestali chodit do farního kostela v Libavé, vznikl tak spor s farářem, který nakonec musel řešit biskup a městská rada v Libavé r. 1719 nařídila měšťanům i usedlým obyvatelům pod trestem, chodit v neděli a ve svátek do farního kostela ve městě Libavá. Kostel s klášterem svěřil kardinál Karel Liechtenšten piaristům z kroměřížské koleje, kteří zde založili gymnázium přeměněné v r. 1774 na hlavní školu. Rozhodnutím Josefa II. byly zrušeny kláštery, které se nezabývaly vzděláváním a péči o nemocné a chudé. Na piaristické koleji se vystřídali znamenití rektoři a kněží, a získalo zde vzdělání mnoho znamenitých a uznávaných osobností jako rektor univerzity v Praze a Vídni František Halaška, J. E. Purkyně, historik M. A. Voigt, olomoucký arcibiskup A. C. Stojan a další. Na začátku r. 1922 byl klášter s kostelem pod prozatímní správou redemptoristů ze Svitav a od října 1922 přešel emauzským benediktinům z Prahy. Necelý km jižně od kostela sv. Anny a sv. Jakuba po toku potůčku je tzv. Královská studánka, kde se podle pověstí vody ze studánky napil polský král, v jedné pověsti jej přiměla k pokání a ve druhé vychválil její osvěžující účinky. Lidé v okolí nazývali pramen svatou vodou. Nad studánkou byla postavena malá kaplička, která byla po návštěvě nového klášterního komplexu olomouckým světícím biskupem Ferdinandem Schröffenheimem nahrazena v letech 1699-1703 novou barokní Kapličkou sv. Anny, postavenou budišovským zednickým mistrem Petrem Techetem. Piaristický rektor Matyáš Dionysius Stör chtěl v r. 1837 u Královské studánky zřídit lázně, podobné jako v Gräfenbergu (lázně Jeseník). Poblíž kaple zřídil rybník s několika koupelnami a v r. 1850 již bylo upravené celé okolí s okrasnými keři, chodníky a lavečkami. R. 1873 bylo vysázeno stromořadí kolem cesty k nedalekým Vojnovicím. Opravy se dočkala i kaple. V r. 1885 bylo ve vsi 58 domů a 407 obyvatel. Již za Rakousko-Uherska byla v jižní části oblasti u Kocourovce vojenská střelnice c. k. armády, vedle střelnice vznikl v 30. letech 20. stol. vojenský prostor Přáslavice a po 2. světové válce se vojenský výcvikový prostor rozšířil až na Libavou. Obyvatelstvo bylo většinou vystěhováno a obce, kostely, boží muka, kříže i Větrné mlýny byly postupně zničeny výcvikem střelby a částečně rozebrány na stavební materiál. Svému osudu téměř neušel ani poutní kostel sv. Anny a sv. Jakuba ve Staré Vodě. I když byl i nadále památkově chráněn, byl postupně vykraden, sloužil jako přístřešek pro vojáky i dobytek při nepohodě a také sklad vojenské techniky. Zkázu dokončila po r. 1968 sovětská armáda. Po r. 1990 začalo několik nadšenců s postupnou obnovou poutního areálu a obnovilo se i pořádání poutí na Starou Vodu. Od r. 1995 se na obnově podílejí skauti. Vr. 2007 byla obnovena kaple sv. Anny nad Královskou studánkou.
Přidat do oblibených uživatelů
Libavá
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Stará Voda-místní část Libavé-poutní místo
