Nová Paka
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Nová Paka leží v Severních Čechách, jihozápadním směrem od města Vrchlabí. Město se rozkládá na rozhraní Českého ráje a Podkrkonoší. Okolí města je obklopeno lesy a je tu vybudováno několik menších rybníků. Jihozápadním směrem od města je postavena malá vodní nádrž Jahodnice, určena především k rekreačním účelům. Východním směrem od města je oblast přírodního parku Sýkornice. U východního okraje města je vybudovaná autokrosová dráha a nedaleko ní najdeme kemp. Severním směrem z města u obce Stará Paka je vybudována sjezdovka s lyžařským vlekem. Západně nedaleko města je malé sportovní letiště. Městem prochází několik cyklistických tras, po kterých se můžeme vydat do okolních lesů. Nová Paka je výchozím bodem celé řady turistických značených tras. Severním směrem z města dojdeme do oblasti bývalého hradiště Levín. Vydáme-li se jižním směrem dojdeme k tvrzi Mokřice. Západním směrem nás turistická značka dovede na vrchol kopce Kumburk ( 642 m.n.m.), kde jsou pozůstatky stejnojmenné zříceniny hradu. Východním směrem z města dojdeme ke zřícenině hradu Pecka.
Historie
První zmínka o Pace je z roku 1357. V osadě kvetl obchod a řemesla. Původně byly v městě postaveny dřevěné domy, které ovšem bylo zničeny požáry. Byly postaveny domy kamenné s podloubím, které také částečně zničil požár v roce 1862. V 19. století se na území města začal rozvíjet průmysl, vyráběla se tu cikorka a v roce 1862 tu zahájila provoz tkalcovna. V roce 1871 přijel do města první vlak na trati z Ostoměře. Nejvýznamnější památkou ve městě je komplex kláštera paulánů pocházející z let 1655 až 1701 s poutním kostelem Nanebevzetí panny Marie, který byl postaven v roce 1709 až 1724. Klášter byl v roce 1785 zrušen a v komplexu byla umístěna v roce 1872 nemocnice. Na náměstí stojí Kostel Svatého Mikuláše pocházející ze 14. století, který prodělal dvě přestavby, první v letech 1783 až 1787 barokní a druhá v roce 1872 novogotická. Na území města se nachází dřevěný řeckokatolický kostelík z 18. století. Ve středu náměstí stojí Mariánský sloup zhotovený v roce 1716 a nedaleko něj je kašna z roku 1814 zdobená barokní sochou svatého Floriána. Dále ve městě najdeme barokní sousoší svaté Rodiny z roku 1716 a pomník věnovaný J.A. Komenskému zhotovený v roce 1912. K velmi pěkným domům ve městě zcela jistě patří rohový novorenesanční Suchardův dům postavený v roce 1896, který zdobí figurální sgrafity podle návrhů Mikoláše Alše. Naproti tomuto domu je budova Klenotnice drahých kamenů, které byly nalezeny v okolí města.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 23 B1
kostel sv. Mikuláše (1375)
klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie (1709)
kaple Panny Marie Sedmibolestné (1700)
klenotnice drahých kamenů
muzeum
Zkamenělý strom (250 mil. let) v Suchardově domě (asi 100 cm v průměru)
První zmínka o objektu 1357
Při datu první zmínky náležela Paka ke kumburskému panství. V této době zde jest doložen kostel sv. Mikuláše. Ves byla patrně založena horníky, kteří zde těžili stříbro. Historie Nové Paky je poměrně jednoduchá, neboť jak již bylo řečeno, náležela ke Kumburku, kde setrvala až do zániku patrimonia v roce 1848. Z historie víme, že město bylo sužováno požáry. Největší z nich snad vypukl v roce 1563, kdy lehly popelem téměř všechny dřevěné stavby městečka. Další mohutné požáry pak v Pace zuřily v letech 1666 a 1827. Jedním z nejzajímavějších míst Nové Paky je klášter Paulánů, který zde vznikl kolem roku 1640 a jeho „sponzory“ se stali Tiefenbachové. Vlastní klášter byl založen v roce 1654 Marií Evou ze Šternberka, vdově to po Rudolfovi z Tiefenbachu. Klášterní zařízení fungovalo do roku 1789, kdy byl řád zrušen a konvent byl využíván k různým účelům a roku 1872 se stal nemocnicí. Tak je ostatně veden dodnes. Z dalších památek uveďme jen klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl v roce 1632 vystavěn na místě původní kaple. Kostel sv. Mikuláše, který je dokládán při datu první zmínky, byl v roce 1788 přestavován do barokní podoby. Současnou tvář mu vtiskla přestavba v roce 1827, kdy byl objekt zničen požárem. Na Husově kopci nalezneme pravoslavný kostel z 18. století, který sem byl přinesen v roce 1930 z ukrajinsko-zakarpatské oblasti. Kaple Panny Marie Bolestné, která byla vystavěna v roce 1709, stojí u místního hřbitova. Na náměstí nalezneme barokní mariánský sloup, který je doplněn sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Evangelisty, Sv. Rocha a sv. Šebestiána. Tento sloup vznikl v roce 1716. U kostela nalezneme sochu sv. Rodiny, která pochází taktéž z roku 1716. Dále v Nové Pace nalezneme dva kříže (1766 a 1767), sochu sv. Alžběty (1713),Sochu sv. Floriána (1814), která je umístěna na kašně na náměstí, sochu J. Husa (1897), sochu J.A.Komenského (1912) a další památky. Mimo jiné se v obci nachází i tzv. Suchardův dům, kde pobývala rodina sochařů a malířů Suchardů. Proti Suchardovu domu nalezneme klenotnici drahých kamenů. Novou Pakou procházejí červená, zelená, modrá i žlutá TZN. Červená TZN přichází do Nové Paky od hradu Pecky, Bělé u Pecky a Přibyslavi. V Nové Pace se větví do dvou proudů. Severní proud míří k hradu Levínu a do Levínské Olešnice, západní proud pak přes Brdo vede ke Kumburku a hoře Tábor. Modrá TZN přicházející od Hřídelce se zde také větví na východní směr mířící do Borovnice a jihozápadní proud vedoucí kol Úbislavic do Radimi. Zelená TZN do Nové Paky přichází od Pecky a pokračuje severně ke Kozinci a Horce u Staré Paky. Žlutá TZN přichází od Stavu a pokračuje severně k Bělé u Staré Paky.