Nová Paka, Štikov - Pecka - Nová Paka, Štikov
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Hotel Štikov | Asfalt | 0,0 km | ||
Štikov, motorest | 0,1 km | |||
Prochází zde zelená TZ z Nové Paky do Borovničky. | ||||
Studánka "Elixír života" | Šotolina | 0,6 km | ||
Pramen, který zde vyvěrá je prastará dešťová voda, jež se postupným prosakováním permskou arkózou dostala do podzemí a po delším pobytu v něm se dostává zpět na zemský povrch. | ||||
Stupná | Asfalt | 3,9 km | ||
Stupná je částí obce Vidochov v okrese Jičín. Je zde evidováno 95 adres a trvale zde žije 47 obyvatel. Do roku 1945 byly obce Stupná a Vidochov součástí jazykového ostrova 5 německých vsí spolu s Borovničkou, Borovnicí a Nedaříží. Všechny okolní vsi byly české. Stupná , rozkládající se podle potoka Zlatnice, byla hornická obec. Jméno Stupná je odvozeno od stoupy poháněné vodou, která drtila vytěžené balvany obsahující kousky zlata. | ||||
Kostel sv. Máří Magdalény | 4,8 km | |||
Kostel sv. Maří Magdaleny stojí na jihovýchodě nad obcí s menším hřbitůvkem. Původní hřbitov byl na jižní a západní straně kostela a pochovávali se tam lidé ze Stupné, Borovnice, Bělé a Radkyně, později byl umístěn na severní straně a pochovávali se sem pouze obyvatelé ze Stupné. Kostelík byl původně dřevěný . Za převora Víta Korejse v letech 1717 – 1719 byl postaven na jeho místě barokní zděný kostel. Na náklady valdických kartuziánů jej postavil stavitel V. Heldt. V roce 1767 byly do kostela pořízeny varhany a v roce 1893 byl upraven strop lodi. | ||||
Rozcestí Pecka | Asfalt | 6,2 km | ||
Rozcestí tří tras: zelená TZ z Nové Paky do Borovničky, žlutá TZ z Bukoviny u Pecky do Horky u Staré Paky, červená TZ z Nové Paky do Zvičiny. | ||||
Městys Pecka | Asfalt | 6,4 km | ||
Městečko Pecka se nachází v Královéhradeckém kraji, v severovýchodní části okresu Jičín. Má kolem 870 obyvatel .První zmínka o osadě Pecka pochází z roku 1322 ale již roku 1382 byla povýšena na městečko, které bylo roku 1833 povýšeno na město. Tento statut však ve 20. století ztratilo. Až roku 2006 byla Pecka opět povýšena, tentokrát na městys. Pecka si dodnes uchovala ráz malebného a poklidného podkrkonošského městečka. Dokladem bohaté historie obce je řada dochovaných kulturních památek. Nejvýznamnější z nich je hrad, kostel sv. Bartoloměje a budova bývalé školy. Několik hodnotných barokních soch je umístěno v okolí hradu i v městečku. Památku Kryštofa Haranta připomíná pomník před školní budovou z roku 1921, u kostela je pomníček na památku zdejšího rodáka P. Josefa Štemberky, lidického faráře umučeného nacisty. Vedle několika měšťanských domů z první poloviny 19. stol se dochovala řada roubených chalup, reprezentujících lidové stavitelství regionu. | ||||
kostel sv. Bartoloměje | Asfalt | 6,5 km | ||
První písemná zmínka o kostelu sv. Bartoloměje pochází z roku 1384. Dřevěný kostel byl v roce 1603 nahrazen kostelem kamenným. Dnešní zděný kostel nechali postavit kartuziáni z Valdic v letech 1751–1753. Stavba je řešena v duchu Dienzenhoferovy stavitelské školy. Jméno stavitele chrámu však není známé. Kostel byl restaurován v letech 1936–1939. Hlavní oltář je dílem z roku 1680. Obraz na oltáři připomíná umučení sv. Bartoloměje a pochází z poloviny 18. století, autorem je neznámý žák Petra Brandla. Okenní otvory vyplňují vitráže s obrazy sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Aloise a sv. Filomeny.Z téže doby je i kazatelna, rozměrná křtitelnice a dřevěné lavice s ornamentálními řezbami. Pod dlažbou jsou dvě veliké hrobky s ostatky převorů a duchovních. V září roku 1992 byly do velké věže kostela zavěšeny dva zvony. Vyrobeny byly v umělecké zvonařské dílně Jiřího Svobody v Brodku u Přerova a výtvarnou reliéfní výzdobu provedl akademický sochař Otmar Oliva. Dále zde nalezneme ornamentální malby a fresky ze života světce na klenbách od J. Kramolína z let 1756-1757 a kamenné reliéfy křížové cesty z roku 1722 od J. Lederera. | ||||
Pecka, náměstí | Asfalt | 6,7 km | ||
Na náměstí stojí morový sloup od Františka Petrše z roku 1720 a raně barokní kašna. | ||||
Hrad Pecka | Asfalt | 7,2 km | ||
Hrad Pecka stojí na skalním výběžku. Z brány zbyly jen postranní zdi a průjezd. Čtverhranný dvůr je obklopený rozbořenými zdmi. Dříve dvůr obklopovala stavení, která byla pomalována znaky rodů spřízněných se Škopky z Bílých Otradovic a Haranty z Polžic. V přízemí byla klenutá kuchyně a schody z ní se chodilo do dalšího patra, kde byly světnice, které byly zdobeny obrazy z mytologie. Nyní ze světnic zbylo jen pár zdí a vysoký komín. Vedle průjezdu stála hrubá okrouhlá věž. V prvním poschodí Paláce je pár světnic s velkými klenutými okny a v druhém poschodí jsou střílny. V jihozápadním rohu bývala kaple a za věží stál sklípek a pár komor. Pod starým palácem se zachovaly staré pivní a vinné sklepy. | ||||
Bělá u Pecky | Asfalt | 9,9 km | ||
Bělá u Pecky se nachází při soutoku Javorky a Štikovského potoka, tři kilometry západně od Pecky. Je zde evidováno 75 adres a trvale zde žije 180 obyvatel. Pamětihodnosti : Venkovská usedlost čp. 1, Venkovský dům čp. 41, Sousoší Korunování P. Marie | ||||
Radkyně | Asfalt | 11,7 km | ||
Malá vesnička s 50 obyvateli | ||||
Přibyslav | Asfalt | 12,6 km | ||
Malá vesnice s vlastní hospodou a několika roubenými domy. | ||||
Štikov | Asfalt | 14,3 km | ||
Štikov se nachází 1 km východně od Nové Paky. Dominantou obce je kostelík Nejsvětější Trojice. Štikov je rodištěm vynikajícího pilota stíhače plukovníka Stanislava Fejfara, autora knihy - Deník stíhače. Narodil se 25.11.1912 a padl 17.5.1942. | ||||
Kostel Nejsvětější trojice | Asfalt | 14,7 km | ||
Štikovský kostelík, byl postaven ke konci 19. století a zasvěcen Nejsvětější Trojici . 10. června 1882 byl položen a vysvěcen základní kámen. Celá stavba byla zakončena dne 4. července 1884. Stavbu provedl novopacký stavitel František Wolf. Kostelík byl postaven z kvádrů hořického pískovce v pseudogotickém slohu. Oltářní obraz Nejsvětější Trojice a 14 zastavení křížové cesty zhotovila novopacká malířská dílna Antonína Mühla. V roce 1884 byl zavěšen ve věži malý zvon „umíráček“, který vyzváněl dosud z dřevěné zvonice stojící uprostřed obce. Společně s ním byl zavěšen nový zvon, ulitý zvonařem Heraldem z Chomutova. Ten byl pak za 1. světové války zrekvírován rakouským erárem a roztaven na kanóny. V roce 1928 byl zavěšen zvon nový, ale opakoval se osud zvonu předešlého, ve 2. světové válce byl zabaven německými okupanty. A tak do dnešních dnů zůstal jenom jeden, ten malý. | ||||
Hotel Štikov | Asfalt | 15,3 km |
Základní tábor jsme vybudovali v hotelu Štikov u Nové Paky. Vyšli jsme po zelené TZ a po půl hodině jsme došli k prameni "Elixír života". U studánky seděli penzisté a vtipkovali: "Máňo, napij se! Omládneš." Tak jsem je varoval: "Dejte si pozor, abyste to nepřehnali. Koukněte se na něho." Ukázal jsem na svého čtyřletého syna.
"Tohle je můj táta.!"
Nevím jestli mi věřili, ale smáli se všichni.
Cestou na Pecku jsme sbírali jahůdky. Prošli jsme Stupnou a kousek za vsí jsme si prohlédli hřbitov a kostel sv. Máří Magdaleny.
Přes louky a Pastviny jsme došli do Pecky. Zde jsme si prohlédli kostel sv. Bartoloměje, půvabné náměstí , zvětší části osazené klasicistními domy a pak jsme vystoupali k hradu. Tady jsme si krom jiného prohlédli černou kuchyni a mučírnu.
Z Pecky jsme pokračovali po červené TZ. Přes náměstí jsme došli k rozcestí Pecka. Zde jsme odbočili vlevo a místo zelené TZ, po které jsme přišli, pokračovali jsme po červené na Bělou u Pecky. V bělé jsme si prohlédli sousoší Korunování Panny Marie a několik zachovalých vesnických domů. Poté jsme pokračovali do Radkyně. Malou vesničkou s malou kapličkou jsme profrčeli až do Přibyslavi. V Přibyslavi jsme si prohlédli smírčí kříž a několik zachovalých vesnických stavení a v místní hospodě jsme zahnali žízeň. Pak už nás čekal jen Štikov se svým kostelíkem Nejsvětější Trojice a také s hotelem v němž jsme byli ubytováni. Sprcha, dobrá večeře a vydatný spánek.