Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Hotel Štikov | Asfalt | 0,0 km | ||
Základní tábor | ||||
Nová Paka | Asfalt | 1,5 km | ||
Město v okrese Jičín s 9 tisíci obyvatel. První kamennou stavbou ve městě byl klášter paulánů. Další pamětihodnosti: Dřevěný řeckokatolický chrám přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi na Husově kopci, farní kostel svatého Mikuláše, Mariánský sloup z roku 1716, Kašna z roku 1814. Slavní rodáci: Krom jiných, český impresionistický básník Jan Opolský, sochař Bohumil Kafka, sochař, restaurátor, řezbář a loutkář Vojtěch Sucharda | ||||
Masarykovo náměstí | Asfalt | 2,0 km | ||
Pamětihodnosti na náměstí: Kostel sv. Mikuláše - Současná podoba kostela je z roku 1872. Za faráře Aloise Machačky, dochází k nutné opravě kostela při které kostel dostal novou siluetu – štíhlou gotizující věž. Upraveno bylo i průčelí. Práce probíhaly za vedení packého stavitele Františka Wolfa. V roce 1903 byl na místo hlavního barokního oltáře novopackou uměleckou dílnou Antonína Suchardy postaven nový hlavní oltář z pískovce zhotovený podle návrhu prof. Stanislava Suchardy. Sochy sv. Václava a Vojtěcha, stojící na architektuře oltáře, jsou také jeho dílem. Stěny presbytáře byly po obvodu ozdobeny vlysy andělů. Oltářní obraz sv. Mikuláše, od malíře Josefa Kramolína z roku 1793, dostal nový secesní rám. dva empírové boční oltáře sv. Josefa a sv. Anny jsou od Jana Suchardy z roku 1820, oltářní obrazy maloval Josef Papáček. Kazatelna je ve stejném slohu, obrazy křížové cesty jsou z roku 1872. Výzdobu doplňuje myslbekovský kříž z roku 1906, křišťálový lustr a křtitelnice. Ve věži kostela sv. Mikuláše bývalo 5 zvonů. Čtyři zvony byly zrekvírovány za I. svět. války, zbylý „umíráček“ pak za II. svět. války v roce 1942. Od té doby je kostel bez zvonů. Mariánský sloup z roku 1716 Kašna z roku 1814 | ||||
Městské muzeum a Suchardův dům | Asfalt | 2,3 km | ||
Přírodovědné sbírky Městské muzeum v Nové Pace vzniklo v roce 1908. Základem jeho sbírek byly nepochybně unikátní nálezy z oboru geologie, mineralogie a paleontologie. Přírodovědné sbírky muzea čítají tisíce exponátů hornin, minerálů a zkamenělin převážně z okolí Nové Paky a Podkrkonoší. Většinu tvoří broušené "polodrahokamy". Tyto acháty, jaspisy, karneoly, křišťály, ametysty a další drahé kameny jsou vystaveny v Expozici drahých kamenů. Zkřemenělá "dřeva" prvohorních stromů, jichž je zdejší oblast světově uznávaným nalezištěm, najdete v Expozici geologického vývoje. Exponáty z petrologické sbírky, zastoupené různými horninami i minerály, najdete pak v Expozici vulkanismu. Historické sbírky Nachází se v bývalém rodinném domě uměleckého rodu Suchardů. Ve sbírkách muzea jsou vedle klasických sbírek vlastivědného charakteru i pozoruhodné soubory, které byly získány dík dobrým kontaktům s příznivci muzea. Zajímavý celek tvoří soubor knih bývalé obrozenecké knihovny. Během posledních čtyřiceti let vytvořilo muzeum ojedinělou sbírku medijních kreseb, pohlednic a fotografií, které svým způsobem dokumentují činnost edice „Spirit“ a časopisu „Posel záhrobní“, vydávaného Karlem Sezemským. Dalším velikým souborem je sbírka grafiky a knih Cyrila Boudy (syna Anny Suchardové), tvorba rodu Suchardů, grafiky Karla Štiky. | ||||
Rozcestí Pod Poštmistrovým kopcem | Šotolina | 3,1 km | ||
http://www.turistika.cz/mista/turisticky-rozcestnik-pod-postmistrovym-kopcem | ||||
Poštmistrův kopec | 3,5 km | |||
Brdo | Asfalt | 6,1 km | ||
Vesnice 3 km západně od Nové Paky a trvale zde žije 140 obyvatel. Založení vsi se odhauje na dobu kolem roku 1300, do doby založení Kumburku. Největšího rozkvětu se Brdo dočkalo v 19. století, s rozvojem tkalcovství. | ||||
Rozcestí Skalka pod Kumburkem | Šotolina | 7,0 km | ||
Křižují se zde dvě trasy červená TZ z Ploužnice do Nové Paky a zelená TZ z Konecchlumí do Levínské Olešnice | ||||
Rozcestí Pod Kumburkem | Šotolina | 7,9 km | ||
Křižují se tu dvě trasy žlutá TZ ze Syřenovského nádraží na Kumburk a červená TZ z Ploužnice do Nové Paky. | ||||
Kumburk | Šotolina | 8,3 km | ||
Zřícenina gotického hradu. Hrad založil Markvart z Vartemberka roku 1325. V 16. století byl hrad používán jako vězení. V době třicetileté války ho zpustošili Švédové a roku 1658 byl zbořen na příkaz císaře Leopolda I. V současnosti se o správu hradu stará Sdružení pro záchranu hradu Kumburku. Z věže je výhled na Český ráj a na Krkonoše. Podle pověsti je zde ukryt velký poklad hlídaný kohoutem s ohnivýma očima. | ||||
Štěpanice | Asfalt | 11,6 km | ||
K vidění je tu sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého | ||||
Česká Proseč | Asfalt | 12,8 km | ||
Rybník Mikuláš | Asfalt | 13,6 km | ||
Socha sv. Mikuláše | ||||
Křížová cesta | Asfalt | 15,5 km | ||
Hotel Štikov | 18,2 km | |||
Cíl cesty. |
Na túru jsme se vypravili z hotelu Štikov. Po zelené TZ jsme došli do Nové Paky. Na Masarykově náměstí jsme si prohlédli děkanství, kostel sv. Mikuláše, kašnu a morový sloup. O kus dál jsme navštívili Městské muzeum a Suchardův dům. Dětem se z expozic nejvíc líbily zkamenělé stromy. Po prohlídce jsme prošli Velkým parkem a dokráčeli až k rozcestí Pod Poštmistrovým kopcem. Odtud jsme se vydali po červené TZ, přes Poštmistrův kopec do Brda. Obec jsme prošli bez zastávky. Prošli jsme kol rozcestí Skalka pod Kumburkem až k rozcestí Pod Kumburkem. Zde jsme odbočili vlevo a po žluté TZ jsme vystoupali k hradu Kumburk. Prolezli jsme ruiny, poseděli, posvačili jsme a asi po hodince jsme se vydali na zpáteční cestu. Na rozcestí Skalka pod Kumburkem jsme však odbočili vpravo a po zelené TZ jsme vykročili ke Zboží. Před Zbožím jsme ale odbočili vpravo, napojili jsme se na modrou TZ a po té jsme došli do Štěpanic. Prošli jsme skrz Českou Proseč, kol rybníka Mikuláše a doťapali až do Nové Paky. Zde jsme si prohlédli křížovou cestu a pak už jsme mastili jen do Štikova na hotel.