Štikov - Nová Paka - Kumburk - Nová Paka - Štikov

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

Hotel Štikov	Asfalt	0,0 km
Základní tábor
Nová Paka	Asfalt	1,5 km
Město v okrese Jičín s 9 tisíci obyvatel. První kamennou stavbou ve městě byl klášter paulánů. Další pamětihodnosti: Dřevěný řeckokatolický chrám přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi na Husově kopci, farní kostel svatého Mikuláše, Mariánský sloup z roku 1716, Kašna z roku 1814. Slavní rodáci: Krom jiných, český impresionistický básník Jan Opolský, sochař Bohumil Kafka, sochař, restaurátor, řezbář a loutkář Vojtěch Sucharda
Masarykovo náměstí	Asfalt	2,0 km
Pamětihodnosti na náměstí: Kostel sv. Mikuláše - Současná podoba kostela je z roku 1872. Za faráře Aloise Machačky, dochází k nutné opravě kostela při které kostel dostal novou siluetu – štíhlou gotizující věž. Upraveno bylo i průčelí. Práce probíhaly za vedení packého stavitele Františka Wolfa. V roce 1903 byl na místo hlavního barokního oltáře novopackou uměleckou dílnou Antonína Suchardy postaven nový hlavní oltář z pískovce zhotovený podle návrhu prof. Stanislava Suchardy. Sochy sv. Václava a Vojtěcha, stojící na architektuře oltáře, jsou také jeho dílem. Stěny presbytáře byly po obvodu ozdobeny vlysy andělů. Oltářní obraz sv. Mikuláše, od malíře Josefa Kramolína z roku 1793, dostal nový secesní rám. dva empírové boční oltáře sv. Josefa a sv. Anny jsou od Jana Suchardy z roku 1820, oltářní obrazy maloval Josef Papáček. Kazatelna je ve stejném slohu, obrazy křížové cesty jsou z roku 1872. Výzdobu doplňuje myslbekovský kříž z roku 1906, křišťálový lustr a křtitelnice. Ve věži kostela sv. Mikuláše bývalo 5 zvonů. Čtyři zvony byly zrekvírovány za I. svět. války, zbylý „umíráček“ pak za II. svět. války v roce 1942. Od té doby je kostel bez zvonů. Mariánský sloup z roku 1716 Kašna z roku 1814
Městské muzeum a Suchardův dům	Asfalt	2,3 km
Přírodovědné sbírky Městské muzeum v Nové Pace vzniklo v roce 1908. Základem jeho sbírek byly nepochybně unikátní nálezy z oboru geologie, mineralogie a paleontologie. Přírodovědné sbírky muzea čítají tisíce exponátů hornin, minerálů a zkamenělin převážně z okolí Nové Paky a Podkrkonoší. Většinu tvoří broušené "polodrahokamy". Tyto acháty, jaspisy, karneoly, křišťály, ametysty a další drahé kameny jsou vystaveny v Expozici drahých kamenů. Zkřemenělá "dřeva" prvohorních stromů, jichž je zdejší oblast světově uznávaným nalezištěm, najdete v Expozici geologického vývoje. Exponáty z petrologické sbírky, zastoupené různými horninami i minerály, najdete pak v Expozici vulkanismu. Historické sbírky Nachází se v bývalém rodinném domě uměleckého rodu Suchardů. Ve sbírkách muzea jsou vedle klasických sbírek vlastivědného charakteru i pozoruhodné soubory, které byly získány dík dobrým kontaktům s příznivci muzea. Zajímavý celek tvoří soubor knih bývalé obrozenecké knihovny. Během posledních čtyřiceti let vytvořilo muzeum ojedinělou sbírku medijních kreseb, pohlednic a fotografií, které svým způsobem dokumentují činnost edice „Spirit“ a časopisu „Posel záhrobní“, vydávaného Karlem Sezemským. Dalším velikým souborem je sbírka grafiky a knih Cyrila Boudy (syna Anny Suchardové), tvorba rodu Suchardů, grafiky Karla Štiky.
Rozcestí Pod Poštmistrovým kopcem	Šotolina	3,1 km
http://www.turistika.cz/mista/turisticky-rozcestnik-pod-postmistrovym-kopcem
Poštmistrův kopec		3,5 km
Brdo	Asfalt	6,1 km
Vesnice 3 km západně od Nové Paky a trvale zde žije 140 obyvatel. Založení vsi se odhauje na dobu kolem roku 1300, do doby založení Kumburku. Největšího rozkvětu se Brdo dočkalo v 19. století, s rozvojem tkalcovství.
Rozcestí Skalka pod Kumburkem	Šotolina	7,0 km
Křižují se zde dvě trasy červená TZ z Ploužnice do Nové Paky a zelená TZ z Konecchlumí do Levínské Olešnice
Rozcestí Pod Kumburkem	Šotolina	7,9 km
Křižují se tu dvě trasy žlutá TZ ze Syřenovského nádraží na Kumburk a červená TZ z Ploužnice do Nové Paky.
Kumburk	Šotolina	8,3 km
Zřícenina gotického hradu. Hrad založil Markvart z Vartemberka roku 1325. V 16. století byl hrad používán jako vězení. V době třicetileté války ho zpustošili Švédové a roku 1658 byl zbořen na příkaz císaře Leopolda I. V současnosti se o správu hradu stará Sdružení pro záchranu hradu Kumburku. Z věže je výhled na Český ráj a na Krkonoše. Podle pověsti je zde ukryt velký poklad hlídaný kohoutem s ohnivýma očima.
Štěpanice	Asfalt	11,6 km
K vidění je tu sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého
Česká Proseč	Asfalt	12,8 km
Rybník Mikuláš	Asfalt	13,6 km
Socha sv. Mikuláše
Křížová cesta	Asfalt	15,5 km
Hotel Štikov		18,2 km
Cíl cesty.

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografie)

Na túru jsme se vypravili z hotelu Štikov. Po zelené TZ jsme došli do Nové Paky. Na Masarykově náměstí jsme si prohlédli děkanství, kostel sv. Mikuláše, kašnu a morový sloup. O kus dál jsme navštívili Městské muzeum a Suchardův dům. Dětem se z expozic nejvíc líbily zkamenělé stromy. Po prohlídce jsme prošli Velkým parkem a dokráčeli až k rozcestí Pod Poštmistrovým kopcem. Odtud jsme se vydali po červené TZ, přes Poštmistrův kopec do Brda. Obec jsme prošli bez zastávky. Prošli jsme kol rozcestí Skalka pod Kumburkem až k rozcestí Pod Kumburkem. Zde jsme odbočili vlevo a po žluté TZ jsme vystoupali k hradu Kumburk. Prolezli jsme ruiny, poseděli, posvačili jsme a asi po hodince jsme se vydali na zpáteční cestu. Na rozcestí Skalka pod Kumburkem jsme však odbočili vpravo a po zelené TZ jsme vykročili ke Zboží. Před Zbožím jsme ale odbočili vpravo, napojili jsme se na modrou TZ a po té jsme došli do Štěpanic. Prošli jsme skrz Českou Proseč, kol rybníka Mikuláše a doťapali až do Nové Paky. Zde jsme si prohlédli křížovou cestu a pak už jsme mastili jen do Štikova na hotel.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.490, 15.538)

Poslední aktualizace: 9.4.2015

Vyhledání vlakového spojení na výlet