Nové Město
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část
Nové Město bylo postaveno do oblouku kolem Starého Města, a tak získalo zvláštní tvar; vlastně starší Staré Město rozšiřuje do všech volných směrů, tedy tam, kde jej neobklopuje řeka. Vybudováním Nového Města se Praha za Karla IV. stala třetím největším městem Evropy, a sice po Paříži a Cařihradu; tento fakt přibližně odpovídal i jejímu politickému významu. Tvar Nového Města pražského však způsobuje, že nelze přesně určit jeho centrum; dnes by jím asi bylo Václavské náměstí, radnice však stojí na náměstí Karlově, jež je také největším náměstím Evropy; třetím z významných náměstí, avšak dalece menším, je náměstí Senovážné.
Praha je dopravním centrem celé České republiky a jelikož všechny centrální stanice veřejné hromadné Dopravy se nacházejí právě na Novém Městě, lze říci, že takovým dopravním středem státu je právě Nové Město, kde dochází k přestupům cestujících do Prahy na MHD ve všech možných směrech do jiných částí centra i pryč z něj, mezi linkami meziměstské Dopravy a také skrz něj cestují občané města i vzdálených částí státu například mezi stanovišti VHD mimo centrum, kteří na Novém Městě často přestupují. Kde jinde tedy hledat místo s bezkonkurenčně nejlepší dopravní obsloužeností celé republiky, než právě zde - na Novém Městě pražském; dle mého názoru se jedná o jižní polovinu oblasti ohraničené těmito ulicemi a náměstím: Vodičkova - Václavské nám. - Krakovská - Žitná. Stanoviště mimoměstské Dopravy jsou na Novém Městě jen dvě plus jedno těsně za její hranicí, jedná se však o ty nejvýznamnější pražské stanice, a sice vlaková nádraží Praha hlavní nádr. a Praha Masarykovo nádr. a již na území Karlína ústřední autobusové nádraží Florenc. Význam Nového Města podtrhuje také fakt, že jeho územím projíždějí a potkávají se na něm všechny tři trasy pražského metra, k tomu pak veliké množství tramvajových linek a pár autobusů; dopravním centrem Nové Město nepřestává být ani po půlnoci, kdy v městské Dopravě nastává noční režim, neboť právě zde - na tramvajové zastávce Lazarská - se nachází centrální přestupní bod nočních tramvajových linek.
V severovýchodní části Nového Města je - viditelná už ze Štěfánikova mostu - vodárenská věž, poblíž níž stojí kostel sv. Klimenta, celkem nedaleko pak je významná památka této části čtvrti - kostel sv. Petra se samostatně stojící zvonicí. Jižněji narazíte na náměstí Republiky na pomezí se Starým Městem, kde z novoměstských památek můžete zhlédnout kostel sv. Josefa, přilehlá bývalá kasárna, za jejichž fasádou dnes stojí obchodní centrum Palladium či dům U Hybernů, kolem Lidového domu pak můžete ulicí Hybernskou dojít ke dnešnímu Masarykovu nádraží, které je nejstarším pražským nádražím napojeným na více než jednu trať, neboť právě sem kdysi přijel první vlak z Olomouce; tehdy se však toto nádraží jmenovalo Ferninandovo. Neméně významné oproti Masarykovu nádraží je nejen po architektonické stránce také nedaleké nádraží hlavní, neboli Wilsonovo; jedinečná a úžasná stará nádražní budova však byla zničena stavbou severojižní magistrály, ačkoliv měla o poznání větší štěstí nežli nedaleké bývalé nádraží Těšnov, jehož architektonická hodnota byla s hlavním nádražím srovnatelná, těšnovské však bylo při stavbě téže komunikace srovnáno se zemí; kolem původní výpravní budovy hlavního nádraží tak ,,jen“ vede čtyřproudová silnice, takže objevit a vychutnat si její krásu je značně ztíženo; nová část budovy, jíž se dnes vstupuje do prostor nádraží a přímo pod níž také stojí stanice metra je přitom krabicoidní a zcela nezajímavá; pro zhlédnutí staré budovy z vnějšku je nejlepší vyjít od dnešního hlavního vstupu na nádraží nahoru k Wilsonově autostrádě a pokud možno si tuto ještě odmyslet. Nečekaně působivou památkou Nového Města je Jubilejní synagoga ukrývající se v ulici Jeruzalémské velmi blízko hlavního nádraží; kdo ji viděl, potvrdí, že stojí za to tuto stavbu vyhledat; jdouce dále od nádraží ulicí Jeruzalémskou přijdete navíc k velikému kostelu sv. Jinřicha a Kunhuty, u něhož začíná ulice Jindřišská, jíž dominuje zvonice sousedící s tímto kostelem - Jindřišská věž. Ulice Jindřišská vede přímo do prostředka Václavského náměstí, jehož nejvýznamnější památky však naleznete v jeho horní části; tou hlavní je Národní museum bohužel zpředu i zezadu obemknuté magistrálou; kousek zpět po Wilsonově ulici směrem ke hlavnímu nádraží stojí budova Státní opery Praha - Smetanovo divadlo; Václavskému náměstí kromě musea dominuje také jezdecká socha sv. Václava. Chcete-li během prohlídky města najít nějakou oázu klidu, naskytne se vám jedna taková možnost přímo v těsném sousedství Václavského náměstí, z jehož západní (dolní) části můžete projít pasáží do Františkánské zahrady, která nejenže je sama o sobě velice příjemná, ale také z ní můžete nejlépe pozorovat výjimečnost kostela P. Marie Sněžné, který je nejvyšším v Praze; přístup k němu vede z Jungmannova náměstí, na nějž ústí jeden z východů z Františkánské zahrady; zajímavý je i kout Jungmannova náměstí u zadní části tohoto kostela. Půjdete-li po Národní ulici směrem k Vltavě, tedy západním, dostanete se okolo kostela sv. Voršily k Národnímu divadlu dominujícímu této části vltavského nábřeží. V oblasti jižně od divadla naleznete kostely Nejsv. Trojice, sv. Michala a sv. Vojtěcha; z nábřeží kousíček jižně od divadla vychází most na Slovanský ostrov, neboli Žofín, na němž naleznete kromě stejnojmenné budovy také sochu veliké české osobnosti - Boženy Němcové, a sice v jeho severní části. Na jihu ostrov ukončuje budova Mánes a Šítkovská vodárenská věž. Jižně od ulice Myslíkovy a severně od Resslovy nachází se oblast Zbořence, kterou také stojí za to navštívit, při hlavní ulici Resslově spojující Jiráskovo a Karlovo náměstí pak stojí kostely sv. Václava a sv. Cyrila a Metoděje. Prostor Karlova náměstí vyplňuje rozlehlý park se sochami několika význačných osobností, v jeho severní části stojí novoměstská radnice; v centrální části dominuje obvodu náměstí na východní straně kostel sv. Ignáce, na západní pak nad výstupem z metra uvidíte starou budovu ČVUT; v jižní části náměstí pak stojí Faustův dům. Budete-li pokračovat dolů Vyšehradskou ulicí, uzříte na návrší nalevo kostel sv. Jana Na Skalce, naproti němu se nachází kláštěr Na Slovanech zvaný Emauzy s kostelem Panny Marie a kapličkou sv. Kosmy a Damiána; kostel P. Marie při tomto klášteře je zvláštní svými moderními věžemi, kterými byly nahrazeny věže původní zničené při bombardování Prahy za 2. světové války; nejlépe je tento klášter vidět z náměstí Pod Emauzy a vltavského nábřeží odděleného od něj Zítkovými sady rozkládajícími se jižně od Palackého náměstí. Pod klášterem Na Slovanech a kostelem sv. Jana Na skalce rozkládalo se Podskalí, z něhož však zbyla jen celnice na Výtoni a kostel Nejsv. Trojice, které stojí hluboko pod úrovní dnešního povrchu. Pokud se však vrátíme zpět do úrovně Karlova náměstí, můžeme objevit ještě Kostel Sv. Štěpána v horní části Štěpánské ulice, za nímž stojí stará zvonice a kousek dál - při ulici Na Rybníčku - také rotunda sv. Longina. Půjdeme-li k jihu nescházejíce do údolí, narazíme poblíž velké křižovatky Kateřinské, Lipové, Viničné a U nemocnice na vstup do zahrady při neurologické klinice, v níž stojí kostel sv. Kateřiny; na opačné straně vyjdete na ulici Ke Karlovu, po níž se budete muset kousek vrátit, abyste se podívali na krásný Michnův letohrádek, v němž je dnes museum A. Dvořáka. Půjdete-li ulicí Ke Karlovu dále jižním směrem - ať už přímo od ulice Ječné, nebo proševše zmíněnou zahradou u kostela sv. Kateřiny, dostanete se kolem zajímavé budovy karlovské porodnice v ulici Apolinářské až na Karlov, kde na samém konci prostoru určeného pro Nové Město, za nímž zde následuje prudký sráz do Nuselského údolí vybavený dochovalými hradbami, nachází se kostel P. Marie a sv. Karla Velikého; před ním na ulici Boženy Němcové můžete vidět pozůstatek někdejšího tramvajového obratiště realizovaného do úvrati. Z blízkosti kostela byl v minulosti pro překonání hlubokého Nuselského údolí postaven Nuselský most, po němž vede severojižní magistrála, trasa C metra a tudy mohou přecházet chodci, což sice není nejpříjemnější cesta, ale nabízí zajímavé pohledy na Prahu; v poslední době byly natolik zdokonaleny zábrany proti sebevražedným skokům do údolí, že už jsou tyto téměř vyloučené, ale říká se, že jeden pilíř tohoto mostu vydává negativní energii takového charakteru, že vyvolává sebevražedné chutě a z těchto míst pak skákali i lidé, kteří o takovém činu před svým vstupem na most ještě ani neuvažovali. Z Karlova můžete sklesat po schodech spojujících dolní a horní část ulice Horské, tedy zpoza kostela P. Marie a sv. Karla Velikého, nebo těmi činícími obdobné s ulicí Albertov začínajíce mezi budovami Matematickofyzikální fakulty UK o něco severněji, do uliversitní čtvrti Albertov; v její blízkosti stojí kostely P. Marie Bolestné a Zvěstování P. Marii Na trávníčku a také bývalé nádraží Praha-Vyšehrad, jehož výpravní budova nezapře velkou arcitektonickou hodnotu, ale dojem z ní kazí až ostudná zpustlost, se kterou nikdo neumí, nebo nechce nic dělat, a tak tato jedinečná stavba stále více chátrá.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.