Nové Město – biatlonový areál Vysočina aréna a historie zimních sportů

Turistické cíle • Sport a rekreace • Ski areál

Cihelský rybník, kde začínal svoji činnost Bruslařský klub • Fotografie (12) • Foto: jircak

Nové Město na Moravě leží v severní části Českomoravské Vysočiny, na jižním okraji Žďárských vrchů. Nedaleko jsme byli na dovolené a do Vysočina arény jsme se zašli podívat při našem výletu.

Samotné město je ve výšce 600 metrů, okolní kopce dosahují výšky 700 m n.m. a výš. Zimy zde prý bývaly naprosto nevyzpytatelné. Jednou mrzlo, až praštělo, ale sněhu bylo málo, jindy ho bylo tolik, že vesnice zapadaly sněhem a lidé se několik dní nikam nedostali.

V Novém Městě jsou i rybníky, které bez problémů zamrzaly. Proto byl r. 1895 ve městě založen Bruslařský klub. Hlavním úkolem bylo vzbudit zájem lidí o bruslení, lidi tento sport naučit, ale také aby se i v zimě mohli lidé společensky setkávat. Členové klubu se scházeli na Cihelském rybníku, později na městské plovárně, kde měli možnost se jít i ohřát. Často pořádali večerní bruslení, na kterém se podával i čaj.

Ačkoli to byl Bruslařský klub, mohly se pod jeho hlavičkou provozovat i jiné sporty. V r. 1903 klub zakoupil dva páry lyží, které si členové mohli za poplatek půjčovat. Lyžování si brzy oblíbili, v r. 1910 se klub přejmenoval na Sportovní klub (SK) a postupem času členové vyměnili brusle za lyže.

První lyžařské závody v běhu na 10 km se uskutečnily 2. února 1910. Zvítězil zdejší rodák Karel Mrkvička, který si tento sport tak oblíbil, že později pořádal lyžařské kurzy, stal se rozhodčím a později i předsedou Sportovního klubu. Tohoto závodu se zúčastnila jediná žena, Marie Gregorová. Skončila na 5. místě a byla o 7,5 minuty rychlejší než poslední ze závodníků. I ona se zimnímu sportu nepřestala věnovat, dokonce pomáhala i při realizaci prvního skokanského můstku. Prostě lyžování a zimní sporty vůbec si zde získaly svoji oblibu. Od tohoto roku se pořádaly lyžařské závody každoročně.

Již v r. 1911 bylo ve městě 898 lyžařských nadšenců. Lyžařský klub organizoval lyžařské kurzy, které tam tři roky po sobě vedl nejlepší lyžař Bohumil Hanč z Krkonoš. Bohužel ten čtvrtý už vést nemohl, protože 24. března 1913 spolu s přítelem Václavem Vrbatou tragicky zahynul při mezinárodním závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů v Krkonoších, když se náhle zhoršilo počasí.

Po 1. světové válce klub svoji činnost rychle obnovil. V té době se začaly konat tzv. Dětské párkové závody, které se pořádají dodnes. Účastní se jich stovky dětí.

R. 1921 byla postavena na nejvyšším vrcholu – na Harusově kopci dřevěná turistická chata, která byla hodně využívána i lyžaři. R. 1923 byla rozšířena, dokonce tam byla i rozhledna. Chata r. 1942 vyhořela a bohužel nebyla obnovena. Nyní je tam televizní vysílač, mají tam i chatu, pro veřejnost je tento objekt ale uzavřen.

Lyžařské sporty se na Novoměstsku stále rozšiřovaly. R. 1926 byl postaven dřevěný skokanský můstek Na Šibenici. Bylo uspořádáno dokonce i Mezinárodní mistrovství Československé republiky.

V roce 1934 byl se konal 1. ročník závodu O zlatou lyži Českomoravské Vysočiny. Jednalo se o sdružený závod, který se skládal z běhu na lyžích na 18 km a skoku na lyžích. O vznik tohoto závodu se zasloužil Ing. Josef Jílek, kterému tehdejší předseda SK Karel Hlaváč vyčítal, že se Vysočině odcizil. Aby dokázal, že mu na Vysočině záleží, vysázel prý na jedné valné hromadě na stůl deset zlatých dukátů. Z nich pak vznikla putovní trofej Zlatá lyže pro nejlepšího lyžaře. Prvně miniaturní zlatou lyži z ryzího zlata získal Bohuslav Musil z SK Nové Město na Moravě.

Od této doby byl závod, zkráceně nazývaný Zlatá lyže, vždy hlavním závodem lyžařské sezóny v Novém Městě na Moravě - samozřejmě záleželo také na tom, zda byl sníh. Občas to bohužel se sněhem nevycházelo. Někdy bylo dokonce nutno navážet sníh na můstek a pod můstek.

Po 2. světové válce - r. 1948 byl U Škrobárny postaven nový, opět dřevěný skokanský můstek. Slavnostně byl otevřen r. 1949 při sdružených závodech Zlatá lyže. Dřevěná konstrukce bohužel nevydržela větrnou smršť na jaře 1958. Nový byl postaven ale až o 5 let později, r. 1963. Měl již ocelovou konstrukci. Závody na něm byly každoročně vypisovány, ale pro nepříznivé sněhové nebo povětrnostní podmínky nebyl často využíván. Navíc těžba v nedalekém lomu narušovala jeho stabilitu. Naposledy se na něm skákalo r. 1971. Můstek byl v r. 1983 rozebrán.

Od r. 1972 se v Novém Městě konaly závody Zlaté lyže pouze v běhu na lyžích, dokonce byly již označeny jako závody mezinárodní. V r. 1973 byl tento závod poprvé zařazen do mezinárodního kalendáře FIS. Nejdůležitějším je r. 1981, kdy byl v rámci Zlaté lyže poprvé uspořádán závod Světového poháru žen. Ten se pak uskutečnil ještě r. 1985 a 1986. V letech 1988 a 1989 byl zde závod Světového poháru mužů. Ke 100. výročí založení Sportovního klubu (dříve Bruslařského klubu) se v r. 1995 konal v Novém Městě Světový pohár mužů i žen za účasti kompletní světové špičky. Mezinárodní federace FIS tímto ocenila dlouholetou organizační i výchovnou činnost SK. Zajímavé je, že okolo lyžařských tratí se již tehdy sešlo více jak 20 tis. diváků, což bylo nejvíc na světě.

R. 1989 byl Na Šibenici otevřen nový skokanský můstek s konstrukčním bodem 38 metrů a s keramickou stopou. Dopad můstku byl pokrytý hmotou Durokryt. Pravděpodobně ani tento můstek zde už nestojí. Na Šibenici nyní stojí skokanský můstek z r. 2000. Jeho rekord je 61 metrů a konají se na něm především žákovské a mládežnické závody. O současné existenci toho první můstku jsem se nikde nedočetla, ani jsme ho tam nikde neviděli, ani ukazatel k němu.

Na závody Světového poháru Zlatá lyže navázaly závody Světového poháru v biatlonu. Snad každý u nás už ví, že je to kombinace běžeckého lyžování a střelby. R. 2007 se konal první závod a od té doby to je již pravidlem. V únoru 2013 se zde konalo dokonce i MS v biatlonu. To byl důvod, proč se musel vybudovat i nový sportovní areál. V r. 2011 se stavěl nový stadion, tribuny, kabiny, další pokračovalo ještě v r. 2012, aby na MS 2013 bylo vše připraveno.

V r. 2015 zde vybudovali obrovský zásobník na sníh. Jeho kapacita je 60 tis. m3 a umožní pořádání závodů, i když bude sněhu nedostatek. Je to betonový zásobník, zhruba 4 metry pod povrchem. Sníh se do něj naveze a před teplem ho bude chránit fólie a vrstva štěpky. Počítá se, že 30 % sněhu odtaje, ale přesto zbude dostatečné množství na další sezónu. V zahraniční je to téměř běžné, v naší republice je to zásobník první.

Areál je hezký i na jaře, je volně přístupný, takže si každý může prohlédnout tribunu, střelnici i terče a ty naše závodníky si tam představovat. Jak se jim vede, to určitě všichni víme, nebo aspoň většina z nás. Tak jim budeme držet palce, aby se jim takhle dařilo i dál a aby si vychovali i své nástupce.

Poslední aktualizace: 27.5.2016

Nadmořská výška:

626 metrů nad mořem

Nové Město – biatlonový areál Vysočina aréna a historie zimních sportů na mapě