Nový hrad u Blanska

Zříceniny rozsáhlého gotického hradu Nový hrad se nachází na vysokém a strmém ostrohu obtékaném řekou Svitavou jižně od Blanska v Jihomoravském kraji. Areál hradu se skládá ze 2 částí, které jsou od sebe vzdálené 200 metrů. Z hradního jádra, dnešního Starého hradu, se dochovaly pouze příkopy, zbytky základového zdiva paláce a hradeb a torzo věže. Návštěvníci si na Novém hradě mohou prohlédnout expozice Mučírna a Zbrojnice s funkčními replikami.

Historie

Původní panské sídlo, dnes nazývané Starý hrad, založili zřejmě počátkem 14. století Ronovci. Poprvé se připomíná v roce 1381, kdy ho vlastnil markrabě Jošta. Později jej získali do zástavy páni z Boskovic, kteří hrad před rokem 1460 vyměnili s pány z Kunštátu za Hrad Svojanov. V bojích s Matyášem Korvínem byl hrad dlouho mocnou oporou krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1470 jej však uherské vojsko přece jenom dobylo. Matyáš pak hrad zastavil svému příznivci Dobešovi Černohorskému z Boskovic a jeho bratrovi Benešovi. Ti pobořený objekt opravili a v místě jednoho z obléhatelských stanovišť postavili kamenné předsunuté opevnění ? zárodek dnešního Nového hradu. V roce 1604 přešel hradní areál sňatkem na rod Lobkoviců. Za třicetileté války hrad dlouho odolával obležení Švédů, nakonec jej však Švédové v roce 1645 dobyli. Hrad pak už zůstal v sutinách, jeho jádro, dnešní Starý hrad, nebylo nikdy obnoveno a podlehlo naprosté zkáze. Další zprávy o lokalitě se pak týkají již jen předsunutého opevnění, dnešního Nového hradu, ležícího 200 metrů od Starého hradu. Nový hrad byl postupem času obnoven a stal se obydlím panských myslivců. Po důkladné opravě v roce 1703 se zde skladovaly zbraně. V letech 1805 ? 1807 byl celý hradní areál romanticky přestavěn a upraven na lovecký hrádek, doplněný o vysokou válcovou věž a obytný objekt. V roce 1842 byla při stavbě železničního tunelu přímo pod hradem výrazně snížena původní osmiboká věž (hláska). V roce 1923 se Nový hrad stal majitelem Školního lesního podniku Křtiny, který jej využíval jako byty. Do 50. let minulého století zde byl i hojně navštěvovaný výletní hostinec. Poté byl však objekt opuštěn a postupně chátral. V roce 1990 jej získala 21. ZO Českého svazu ochránců přírody v Brně, která si dala za cíl dokončit pseudogotickou dostavbu hradu a instalovat zde netradiční expozici válečnictví a života v 15. století.

Pověst

K Novému hradu se váže několik pověstí. Jedna z nich vypráví o zlé hradní paní, která nechala ze žárlivosti popravit krásnou dívku na nedalekém místě zvaném Kolohnát. Za to byla potrestána a zemřela hrůzou, když ji navštívil duch umučené dívky. Nejznámnější příběh, který má reálný základ, říká, že dobytí hradu v roce 1645 umožnil Švédům jistý Vavřinec Vokoun z Olomučan, který jim ukázal tajnou stezku ke hradu. Švédové nic netušící obránce hradu přepadli a Nový hrad bez boje obsadili. Obrovská kořist byla odvezena ve 20 vozech do švédského ležení před Brnem, hlavní věž byla pobořena a hrad byl vypálen. Shořelo zde velké množství knih, listin a na pergamenech psaných privilegií. Jak pověst praví, Vokoun byl za zradu svržen do nedaleké propasti, která se nazývá Vokounka. Existenci Vokouna se nepodařilo potvrdit, a zdá se, že švédského plukovníka Kallenberga s 500 muži dovedl tajně k hradu český emigrant Šlejnic, bývalý majitel blanenského panství. Na spáleništi vyhořelého hradu našli vranovští řeholníci neporušenou zázračnou sošku Panny Marie.

Na strmém ostrohu obtékaném řekou Svitavou mezi Šebrovem a Blanskem se tyčí dvě zříceniny - Starý hrad a Nový hrad. Starý hrad byl založen ve 14. století rodem Ronovců. Tento rod patřil k nejstarším a nejvýznamnějším českým šlechtickým rodům a později se rozvětvil na známé rody Lichtenburků, pánů z Dubé, pánů z Lipé, pánů z Klinštejna a pánů z Ronova a Přibyslavi.

Starý hrad se stal později královským majetkem, který byl dáván do zástavy, a tak jej získali i páni z Boskovic a Černé hory (také Černohorští z Boskovic). Ti hrad ale museli nejdříve opravit, jelikož byl při bojích Matyáše Korvína a Jiřího z Poděbrad roku 1470 dobyt Uhry. Aby Černohorští předešli dalšímu dobytí hradu, postavili z jediné volné strany, asi 200 metrů jižně od původního hradu (nyní pojmenovaného Starý) hrad nový, který měl sloužit k obraně.

Nový hrad byl vybudován roku 1493, o čemž svědčí letopočet na vstupní hradní bráně. Roku 1600 jej zdědili Lichtenštejnové. Ti se z něj však dlouho netěšili, neboť rozkvět hradu skončil docela záhy, a to roku 1645, kdy hrad lstí dobyli Švédové.

Podle pověsti za to může jistý Vavřinec Vokoun z nedalekých Olomučan, kterého Švédové uplatili, aby jim pomohl vniknout do hradu. Vokoun koupil hradní posádce víno a karty, a když nálada stráže dosáhla patřičné grády, byla pro Švédy hračka hrad obsadit. Na Novém hradě byly v době třicetileté války ukryty poklady z širého okolí, hlavně zlato a písemnosti z okolních klášterů, neboť se hrad považoval za nedobytný. Těchto pokladů se tedy Švédové zmocnili, hrad zapálili a jeho osádku, kterou tvořili panští úředníci a mniši, odvezli a věznili. Mniši byli později vykoupeni, vrátili se na hrad a ve spáleništi hradu nalezli zcela neporušenou soškou Panny Marie. Ta je nyní uložena v klášteře ve Vranově u Brna a údajně má na svědomí několik zázraků. Vavřince Vokouna po jeho zradě stihl krutý trest. Když se jeho čin rozkřikl, lidé jej svrhli do 11 metrů hluboké propasti - té se dodnes říká Vokounka.

V průběhu dalších let byl hrad částečně opraven a sloužil jako obydlí panských myslivců, lovecký hrádek či výletní hostinec. Od 50. let 20. století byl hrad nevyužívaný a chátral.

V roce 1990 jej převzal Český svaz ochránců přírody, který na troskách původního Nového hradu usiluje o opětovnou výstavbu hradu tak, jak vypadal za své největší slávy v 15. století. Práce těchto dobrovolníků je obdivuhodná, a díky ní má hrad dnes opět hradní palác, obrannou, strážní, hlásnou i schodišťovou věž a hradby. Můžete navštívit mučírnu, zbrojnici s replikami dobových zbraní, Strážnici, věže nebo letos nově zrekonstruovaný hradní šenk, kde si můžete zakoupit drobné občerstvení a suvenýry. Z hradní věže se naskytne pěkný výhled nad okolní lesy. Sousední severozápadně směrovaný kopec skrývá zříceninu Starého hradu (značenou cestu k němu ale nečekejte).

Plány současných majitelů Nového hradu ohledně dalších rekonstrukcí hradních prostor si můžete přečíst přímo na stránkách hradu.

Hrad je dostupný po červené turistické značce z Vranova u Brna nebo po zelené značce z Adamova. Pokud byste jeli autem, vozidlo je nutné zanechat na plácku u Kateřinského mostu, který se klene nad řekou Svitavou. Odtud je hrad vzdálený 1,5 km prudším stoupáním po červené turistické značce.

Na hradě se konají různé akce, a to především jarmarky.

Nový hrad má otevřeno o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin, o letních prázdninách ve stejnou denní dobu každý den kromě pondělí. Vstupné je dobrovolné.