Obec Ryžovna a kostel sv. Václava

Turistické cíle • Památky a muzea • Památník

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

V Krušných horách, u silnice z Božího Daru do Horní Blatné, se při odbočce do městečka Abertamy nachází dnes již částečně zaniklá obec Ryžovna (většina lidí vyslovuje nesprávně dlouze = Rýžovna). Jedním z nejčastějších způsobů obživy krušnohorských obyvatel bylo především rýžování cínovce. V souvislosti s touto činností vznikla i v druhé polovině 16. století obec Ryžovna. Dlouhou dobu se nazývala Sejfy nebo také německy Seifen podle „rýžování“ krupek cínové rudy ze štěrkových naplavenin. Ještě dnes lze v okolí vidět jeden až dva2 metry vysoké kopcovité útvary, tzv. sejfy, které vznikaly právě v souvislosti s rýžováním. Jsou tvořeny pískem a štěrkem. Nenacházejí se pouze podél vodních toků, ale i ve volné krajině. Právě mezi Ryžovnou a nedalekým městečkem Boží Dar se nacházejí rozsáhlá sejpová pole.

Kromě cínu se zde těžilo také stříbro, kobalt a po druhé světové válce i uran. V době své největší slávy tady žilo až 800 obyvatel v 70 domech. Po útlumu hornické činnosti se místní lidé dali především na chov dobytka a paličkování krajek.

V obci Ryžovna byla také škola a od počátku 19. století (rok 1807) i vlastní kostel. Postaven byl v pozdně barokním slohu a dostal popisné číslo 2. Jeho základní kámen položil soudní úředník Franz Perschke z Jáchymova. Výstavbu farního kostela, která se započala v roce 1805 a skončila o dva roky později, financoval místní náboženský fond.

V první polovině 20. století žilo v obci okolo 400 obyvatel a kromě kostela zde byla i škola a pivovar. Po druhé světové válce doplatila obec na místní německé obyvatelstvo a blízkost státní hranice. Kromě poválečného odsunu možná také svoji roli při následném osídlování sehrálo místní drsné horské podnebí. To, co se odehrálo v krátkém časovém horizontu po roce 1945, na velmi dlouho změnilo oblast Krušnohoří téměř k nepoznání. Kromě zaniklých obcí a měst zmizela pečlivě obdělávaná pole a zarostly pastviny. S odsunem Němců odešly i místní kulturní tradice, lidové zvyky a rukodělná výroba. Najednou neměl kdo pokračovat v utváření zajímavého a specifického rázu krajiny Krušnohoří.

Stavby, které se nerozpadly, byly buď cíleně zbourány, nebo rozebrány na stavební materiál. Místní kostel i s přilehlým hřbitovem sice ještě nějakou dobu vydržel, ale nakonec byl zbořen v roce 1968 jako jedna z posledních staveb v obci. Dnes je tak Ryžovna jednou z nejopuštěnějších krušnohorských obcí.

Kdo odbočí již zmíněným směrem po silnici směrem na Hřebečnou a Abertamy, uvidí asi po 500 metrech vpravo památník na bývalou osadu Ryžovna. Je zde možné zaparkovat automobil a udělat si malou procházku.

Vlevo od silnice je vidět jedna ze zdejších tisícovek, která se jmenuje „Nad Ryžovnou“ (1.054 m.n.m.). Je to plochý vrchol s výraznějším severovýchodním svahem. Na vrcholu je geodetický bod a jsou odsud celkem zajímavé výhledy. Ale cesta tam dle mého názoru žádná nevede. Také pohyb po plochém vrcholu je velmi náročný díky jámám po vývratech a zarostlým kmenům a kořenům.

A tak je možná lepší zůstat u památníku. Dnes místo, kde stál kostel sv. Václava, připomíná pietní křížek pod dvěma buky. Od roku 2006 zde rovněž stojí tabule shrnující osudy Ryžovny spolu se zajímavou maketou kostela, jejímž autorem je Václav Beer. O rok později tady byla vystavěna kamenná mohyla, kterou slavnostně vysvětili na 1. ročníku Svatováclavského setkání v Ryžovně.

V okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa:

- další krušnohorská tisícovka „Nad Ryžovnou“:https://www.turistika.cz/mista/bozidarsky-spicak-1-115-m-n-m-dalsi-tisicovka-v-krusnych-horach

- další krušnohorská tisícovka „Božídarský Špičák“:https://www.turistika.cz/mista/bozidarsky-spicak-1-115-m-n-m-dalsi-tisicovka-v-krusnych-horach

- historický hraniční kámen:https://www.turistika.cz/mista/historicky-hranicni-kamen-v-krusnych-horach

- areál Eduard:https://www.turistika.cz/mista/jachymov-eduard